3. část
V předchozích dvou dílech jsme se zaměřili na teorii státobezpečnostní činnosti komunistické politické policie ve vztahu k Československé televizi, objektu vyčleněnému k tzv. kontrarozvědné ochraně. Dnešní díl bude věnován specifickému pohledu na ČST - skrze agenturní svazek dlouholetého tajného spolupracovníka Státní bezpečnosti, který tajné policii pomáhal kontrolovat nejvýznačnější instituci komunistické propagandy a masové kultury po většinu normalizačního období.
Počátkem sedmdesátých let soustředilo tehdejší1. oddělení1. odboru II. správy FMV svou pozornost na dr. Vladimíra S. (1926), v letech 1963 až 1970 vedoucího sekretariátu tří ústředních ředitelů Československé televize (A. Hradeckého, J. Pelikána a J. Zelenky), díky "státně-politickým" prověrkám přeřazenému na referentský post do studijního odboru ČST. Na základě soustředěných kádrových materiálů z televize i z externího pracoviště na fakultě sociálních věd a publicistiky UK se příslušník hlavní správy kontrarozvědky por. Jan Tecl u v minulosti opakovaně vylučovaného a přijímaného člena Komunistické strany Československa zjevně ztotožnil s formulacemi: "Vedení fakulty nabylo přesvědčení, že se jmenovaný soudruh neztotožňuje s pravičáckými a protisocialistickými tendencemi. Nepodléhal psychóze, která se vyjádřila jak v ČT, tak na fakultě… Vedení jej považuje za morálně-politickou posilu, zejména při plnění nových politických úkolů při výchově budoucích publicistů."
Agent č. 4796 - Korál
Nebylo divu, že Státní bezpečnost s Vladimírem S. v polovině října 1972 navázala kontakt jako s důvěrníkem. Během měsíce a půl se spolupracovník nechal "vytěžovat", tj. ochotně poskytoval požadované informace např. k Jiřímu Pelikánovi, a tak por. Tecl došel k názoru, že se úpěnlivě snaží "odčinit někdejší chybné postoje a dokázat, že k pravici nikdy nepatřil". Kromě toho důvěrníka mrzely některé "negativní jevy" v ČST, s níž se "za dlouhá léta sžil… a rád by pomohl k jejich odstranění". V jeho prospěch hovořil i fakt, že se v mládí chtěl věnovat kriminalistice a styk se Státní bezpečností prý považoval "tak trochu za svého koníčka".
Dne 28. listopadu 1972 por. Tecl zpracoval návrh na získání ke spolupráci tajného spolupracovníka s krycím jménem "Korál". Důvody tzv. vázání byly následující: "Korál má všechny předpoklady… pro plnění úkolů vyplývajících z rozpracování Československé televize… Z titulu své dřívější funkce vedoucího sekretariátu ÚŘ zná řadu vedoucích pracovníků ČT a je poměrně dobře informován o hlavních problémech ČT (např. kádrových, organizačních, vztahových otázkách). Jako asistent fakulty žurnalistiky, katedry televize může informovat o charakteru nově připravovaných kádrů pro ČT... Perspektivně lze uvažovat o jeho využití k Pelikánovi."
Státní bezpečnost si slibovala, že díky svým známostem v hlavních redakcích programu, Televizních novin, literárně-dramatického vysílání, případně postupným navázáním styků s pracovníky dalších redakcí bude informovat "o situaci na programovém úseku ČT, kde je pravice nejsilněji koncentrována a uchovala si značný vliv".
Konkrétně to znamenalo "zjišťovat postavení a vliv jednotlivých osob z pravicových seskupeních, názory, postoje a taktiku činnosti pravice v současných podmínkách, vztahy a vliv propuštěných redaktorů ČT pracovníky redakcí, vztahy na ostatní osoby z řad kulturní i vědecké fronty a styky s cizími státními příslušníky a emigranty a jejich charakter." Doprovodné memorandum uvádělo: "Přes nynější celkově kladnou politickou orientaci, kterou se snaží dokázat, nelze zapomenout na jeho liberální postoje v r. 1968 a intelektuálskou kolísavost. Jeho politickému vývoji je nutno věnovat stále pozornost." Přednost měl ovšem fakt, že Korál udržoval "pracovní styky s pravicovými osobami" - vedoucím programové redakce Josefem Bílkem, Janou Jandovou s kontakty na Svobodnou Evropu, údajnou Pelikánovou přítelkyní Jiřinou Weissovou a bývalým členem FITESu režisérem Antonínem Moskalykem. Postupně měl být orientován i k dalším "zájmovým" osobám.
Spolupráce s tajným spolupracovníkem Korálem ještě pořádně ani nezačala a Státní bezpečnost již konstatovala: "Jeho použitelnost v rozpracovávané problematice ČT je dobrá. Vyplývá to z jeho znalostí problematiky a lidí, ze schopnosti jednat s nimi, z důvěry, kterou v nepřátelském prostředí má a z možností navázat styk téměř s každým z ČST. Z titulu své funkce referenta studijního odboru má možnost pohybu po všech úsecích ČST. Každý týden promítá v televizním klubu filmy pro členy vedení ČT a jejich rodinné příslušníky…"
Memorandum naznačilo, proč byla spolupráce navrhována tak brzy: s příslušným oddělením II. správy (mjr. Srbem a kpt. Ježkem) byl jako oficiální styk - tj. neevidovaný zdroj informací - v kontaktu již ve své předchozí funkci sekretáře. "Základním zaměřením TS bude plnění úkolů vyplývajících z rozpracování ČT." Poněkud překvapivě měl být Korál v první řadě zaměřen i na zjišťování záměrů vedoucích pracovníků ČST, tj. poměrně vysokého nomenklaturního stupně. "Vzhledem k jeho schopnostem a možnostem a zájmu o spolupráci, lze předpokládat dobrou výslednost spolupráce bez problémů s jeho řízením. Heslo pro kontakt jiným orgánem bude: ‚Jsem od pana Pokorného, mohl bych vás požádat o hodinku konzultace.'"
Schůzková činnost
V průběhu schůzky 22. prosince 1972 v kavárně Arco sdělil Korál verbujícím příslušníkům mjr. Němcovi a por. Teclovi, že spolupráci se Státní bezpečností považuje za svoji občanskou povinnost. "Na základě tohoto zjištění mu bylo vysvětleno, co od něj v budoucnu očekáváme. Zejména byla rozebrána nutnost hlouběji se zaměřit k zájmovým osobám, přejít od pouhého evidování jevů ke zkoumání jejich příčin a záměrů osob, které je vytvářejí… Korál slíbil stanovené zásady dodržovat... Vzhledem k jeho předchozí spolupráci jako s D a jeho serióznosti nebylo vhodné vyžadovat písemné stvrzení spolupráce." Během této schůzky ještě Korál řídící orgány informoval o jakémsi aktivu ČST v Lucerně, kádrových změnách v programové a dětské redakci a dokonce předal seznam nově přijatých vysokoškolských absolventů. "Jako první úkol mu bylo mimo rámcového zaměření podle cíle vázání stanoveno uskutečnění rozhovorů s A. Moskalykem (bývalý člen FITESu) s cílem zjišťovat záměry skupiny členů FITESu v literárně-dramatickém vysílání a prostřednictvím jeho bývalého vedoucího dr. Bílka situaci v Hlavní redakci programu."
Při schůzce s novým řídícím orgánem mjr. Vlastimilem Jakouběm7. června 1973 Korál informoval, že podle poslední instruktáže od por. Tecla "navázal rozhovor s tajemníkem gen. ředitele ČST ing. Vaňkem, kterého se ptal, zda ještě za nimi chodí pracovníci MV jako dříve, kdy ještě tuto funkci zastával za Pelikána on. Na to ing. Vaněk odpověděl, že tomu již udělali konec, že styk je již pouze na oficiální úrovni a žádní - doslova řekl kluci - již tam lézt nesmí. Nikomu nyní šťourat do televize nedovolí." Agenta Korála tajemníkova slova tak rozrušila, že následně požádal, aby příslušníci Státní bezpečnosti jeho styk s nimi přísně utajovali, neboť se obával, že by v případě odhalení mohl mít v televizi nepříjemnosti. "Dále informoval, že bude účasten na 10. televiznímu festivalu a je pověřen vést na závěr festivalu tzv. volnou tribunu. Předpokládá, že se na festivalu sejde i s mnohými zahraničními hosty, kteří jej znají z dřívější doby jako tajemníka Pelikána. Bude se snažit z těchto styků pro nás vytěžit maximum. Zvláště upozornil na rakouského delegáta dr. Helmutha Zilka, který je podle jeho názoru zajímavou osobou. Bylo dohodnuto, že mne v případě zajímavých poznatků zavolá během festivalu a v tom případě se sejdeme na Smíchově u tanku..."
Mjr. Jakoubě s agentem do konce roku 1973 realizoval celkem devět schůzek, během nichž Korál předal sedm hodnotných informací z problematiky ČST. Kromě toho: "Bylo provedeno jeho napojení na VC Paula Denhama, který je rozpracováván v akci EMISAR jako styk Jiřího Pelikána." Vysloužil si tehdy jako odměnu dárkový koš v ceně pět set korun. "Vzhledem k tomu, že jmenovaný nebyl dosud v průběhu spolupráce nijak hmotně odměněn, je předpoklad, že tato odměna se stane dalším povzbuzením k jeho iniciativní spolupráci."