Tiskové zprávy, archiv novinek — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Píše se rok 1968 a do redakce publicistiky a dokumentu ostravského televizního studia nastupuje začínající scenárista Milan Švihálek. Jako svůj první větší počin dostal za úkol natočit dokument o mohyle Ivančena. „Film se zrodil na základě popudu mého tehdejšího šéfa Jana Neulse, v té době programového náměstka ostravské televizní stanice. Právě on byl strůjcem fenoménu, který novináři nazvali počátkem 60. let „ostravskou televizní publicistickou školou,“ vzpomíná scenárista Milan Švihálek. „Ptal se mě, zda jsem někdy slyšel o Odboji slezských junáků a o mohyle na Ivančeně. Byl jsem překvapen, nikdy jsem o tom neslyšel. Příběh skautů zavražděných na konci II. světové války mi nikdo neprozradil, režim ho utajil, a tak jsem si říkal, že by se měl na veřejnost dostat. Seznámil jsem se s fakty a napsal jsem scénář s názvem Minuta ticha, který měl být poctou lidem, kteří až do roku 1968 na Ivančenu kameny nosili a zcela neformálně a neoficiálně tuto pietu zachovávali.“

V uvolněné době Pražského jara byla mimo jiné po letech zákazu obnovena i činnost Junáka a také výstupy na Ivančenu se začaly stávat pravidelnou akcí se stovkami účastníků. Vznikl tak půlhodinový dokument Minuta ticha, cenný zejména unikátním rozhovorem s otcem nacisty zavražděného skauta-odbojáře Vladimíra Čermáka, vyprávěním Vladimírova kamaráda Slávy Moravce, autora myšlenky a hlavního zakladatele mohyly, a vzpomínkami skupiny trampů, kteří v šedesátých letech tradici poloilegálních výšlapů k mohyle obnovili.

Po srpnové okupaci skončila Minuta ticha v trezoru a skauti v PO SSM. Nežádoucí dokument byl dlouho zapomenut, později byl považován za utopený při povodních 1997, ale ve skutečnosti spolu s dalšími neidentifikovatelnými filmovými pásy zachráněn, v roce 2018 zdigitalizován a letos díky pátrání skautů v archivu objeven!

„Našel se poklad. To byl můj první pocit, když jsem se dozvěděl, že byl snímek objeven a může jít do vysílání. Měl jsem ohromnou radost. Za gestem vynesení kamene a vzniku mohyly je tragický příběh, který se táhne více jak 70 let historií českých zemí,“ říká Kryštof Hyvnar, Krajská rada Junáka. „Pro nás skauty, trampy, ale i pro širší veřejnost je dokument velmi cenný. Obsahuje řadu originálních záběrů a informací spjatých s ostravským skautingem i trampingem, připomíná příběh odboje a vzniku mohyly na Ivančeně. Když jsem film viděl poprvé, byl jsem velmi mile překvapen, že po více jak 50 letech má film co říct i dnešním divákům.“

Archivní snímek Minuta ticha uvádíme v jeho původní podobě v sobotu 24. dubna 2021 v 11:50 na ČT2, v den výročí popravy členů Odboje slezských junáků a v roce 75. výročí založení mohyly Ivančena. Na něj pak navazuje dokument Příběhy z Ivančeny, který v roce 2016 pro cyklus Náš venkov připravili Blanka Hollander a Milan Švihálek.

HISTORIE MOHYLY NA IVANČENĚ

Těsně před koncem II. světové války byla skupina Odboje slezských junáků zradou konfidenta odhalena a 85 jejích členů pozatýkáno a brutálně mučeno ostravským gestapem. 24. dubna 1945, týden před příchodem Rudé armády, bylo 18 skautů v čele s Vladimírem Čermákem odvezeno na židovský hřbitov do nedalekého polského Těšína, popraveno střelou do týlu a pohřbeno v masovém hrobě.

Aby oběť popravených mladíků nebyla zapomenuta, rozhodlo se 6 skautů z Ostravy pod vedením Slávy Moravce uctít památku svých kamarádů něčím trvalým. V roce 1946 vylezli na horský hřeben pod Lysou horou a v místě jménem Ivančena vztyčili jednoduchý dřevěný kříž, který opevnili malou mohylou ze šesti vynesených kamenů. Do kříže vytesali otvor pro lahvičku od Alpy se vzkazem pro kolemjdoucí: přiložte kámen na jejich mohylu. Památku padlých bratrů pak uctili minutou ticha.

Zvěst o mohyle se rychle roznesla a kolem kříže se záhy začaly vršit nové kameny, které na ni přikládali kolemjdoucí. Kámen po kameni tak vyrůstal pomník, který se v dalších letech stal nejen připomínkou statečnosti zavražděných skautů, ale také tichým symbolem vzdoru proti panující nesvobodě. Hromadné výšlapy k mohyle organizované vždy v sobotu kolem 24. dubna (den výročí popravy) si totalitní režim dokázal pohlídat a od roku 1950 je se zákazem Junáka vymazal ze skautských kalendářů. Ale tomu, aby skauti, trampové, či obyčejní výletníci dál vynášeli na Ivančenu po kapsách a ruksacích další a další kameny, zabránit nedovedl.

Nebylo v policejních silách dlouhodobě monitorovat a kontrolovat všechny návštěvníky Beskyd a vyhazovat jim nalezené kameny z batohů ven. A tak mohyla i nadále rostla. Ke kamenům přibývaly i nejrůznější tabulky se vzkazy a hesly, kterými jejich tvůrci vyjadřovali nejen hold zavražděným hrdinům, ale také odpor ke všem formám totalitní moci. Ta se z Československa vytratila po listopadových událostech roku 1989, a tak již od jara 1990 mohly výstupy na Ivančenu probíhat opět ve svobodném duchu.

V prosinci 1994 došlo k vážné devastaci mohyly, kdy se neznámí vandalové neštítili na kusy rozbíjet také pamětní desky. Následně proto vznikla iniciativa v čele s bratrem Pavlem Ženatým, které se podařilo získat dostatek finančních prostředků a mohylu zrekonstruovat.

V roce 2015 začala pracovní skupina při Krajské radě Junáka Moravskoslezského kraje připravovat rekonstrukci mohyly na Ivančeně. Byla vyhlášena sbírka na její obnovu. Během roku 2017 byla rekonstrukce slavnostně dokončena a mohyla získala novou podobu.