Tiskové zprávy — Televizní studio Brno — Česká televize

„Rozhodnutí, že chceme točit druhou řadu Magických hlubin, nám bylo jasné už při práci na první sérii, kterou jsme vysílali v roce 2018,“ říká kreativní producent Patrick Diviš a dále uvádí: „Při spolupráci s českými vědci a během natáčení v přírodě se před námi rozvinula řada nových témat, že nebylo možné odolat. Druhá série, snad to nebude znít pyšně, dopadla podle mého soudu ještě lépe než první. A to především proto, že nám při natáčení mimořádně přálo počasí a příroda nám nabídla úžasné možnosti ji zachytit v celé podvodní kráse.“

Magické hlubiny II mapují v sedmi tematicky vymezených dílech nejen nejrůznější vodní plochy, ale inspirují se zároveň fenomény, které s životem pod hladinou úzce souvisí. Například světlo a stín, zánik a záchrana nebo civilizace a divočina. Prostor v celé sérii má i výzkum invazních druhů a pojmenování změn v současném ekologickém myšlení. Tvůrci tak otevírají otázky, co je vlastně žádoucí rovnováha nebo jak se do vodních světů promítá klimatická změna. Zamýšlí se i nad tím, zda existuje naděje pro české vody a co lze dělat pro záchranu či obnovu míst s vysokou biodiverzitou.

„Pro mě byla zcela zásadní spolupráce se špičkovými českými vědci, která začala sice nenápadně pouhými konzultacemi, ale nakonec v mnoha případech skončila spoluúčastí při výzkumných expedicích,“ vzpomíná režisér Pavel Jirásek a pokračuje: „Překvapilo mě, jak byli tito vědci z Akademie věd České republiky či několika univerzit našemu dokumentárnímu projektu otevření a vstřícní, jak sami chtěli cyklus obohatit a doplnit.“

„Cyklus Magické hlubiny je pro mne práce snů, o které jsem přesvědčená, že dává hluboký smysl. Můžu být tam, kde jsem nejradši, tedy v přírodě. Navíc s lidmi, s nimiž mě natáčení baví. Potřebujeme přece vědět, jak na tom jsme v rámci ekosystémů, co ještě můžeme pro přírodu udělat. Chceme, aby divák věděl, že mezi námi žijí skutečné osobnosti, které se starají o vodu, krajinu a její obyvatele. A v neposlední řadě potřebujeme vidět krásu. Máme ji totiž přímo pod nosem,“ dodává moderátorka Lucie Výborná.

Scénář a režie: Pavel Jirásek // hlavní kameraman: Petr Vejslík // dramaturg: Ivo Cicvárek // vedoucí produkce: Pavel Ostrý // výkonný producent: Diana Tuyet-Lan Kosinová // kreativní producent: Patrick Diviš

Osobní zážitky moderátorky, režiséra a dramaturga cyklu

Lucie Výborná, moderátorka

Tým Magických hlubin je parta profesionálů a zároveň nadšenců, který je schopen vracet se znovu a znovu na stejná místa, dokud kýženého tvora nenatočí. Bobr se skrýval dlouho. Poslední tip byl na Šumavě a byla to prý "tutovka". Kluci tam už den tábořili a nad ránem odešli od nahlodaného kmenu u bobří hráze s tím, že začneme natáčet v sedm hodin ráno a konečně to doděláme. Když jsme přišli před sedmou na místo, bylo nám jasné, že bobr dokončil práci jako první. Mohutný kmen totiž ležel ve vodě a bobr nikde.

Pavel Jirásek, režisér

Pokud jde o některého z živočichů, naprosto si nás získala mimořádně vzácná ropucha krátkonohá. Zejména svou nebojácností a zároveň osobitostí. Při natáčení v opuštěných hnědouhelných dolech a pískovně Erika působila klidně a uvolněně i v naprosté blízkosti filmového štábu.

Nejsilnějším okamžikem pro mě byla účast na výzkumné expedici hydrobiologů z Akademie věd České republiky k Šumavskému jezeru Laka. Cílem bylo prokázat, že po desítkách let, kdy kyselé deště otrávily zdejší ledovcová jezera, se na tato místa vrací populace pstruha potočního. Když se to vědcům povedlo a předváděli nám tyto temně zabarvené vznešené ryby, které zde v šedesátých a sedmdesátých letech kompletně vyhynuly, dávalo nám to do budoucna velkou naději.

Ivo Cicvárek, dramaturg a druhý kameraman

Kvůli první řadě Magických hlubin jsem se začal potápět, kvůli druhé sérii jsem si rozšířil licenci až na „deep dive“, tedy na potápění do minus čtyřiceti metrů. Ale ten nejúžasnější zážitek přišel vlastně v mělké, temné vodě šumavského Prášilského jezera. V místech, kde hydrobiologové nedávno objevili obří kolonie nálevníků, které tvoří zelené girlandy na spadených větvích smrků. Byl to pohled jak z jiné planety, z jiného vesmíru. Ale nešlo jen o krásu – vznik těchto kolonií svědčí o tom, že se kvalita kdysi otrávených šumavských vod konečně zlepšuje. Konečně jeden příběh, který není jen smutný, ale příběh, kde dostala příroda šanci.

Karolína Blinková
tisková mluvčí