ČTsport

ČTsport
pátek 20. července 2018 Ilja

BLOG: O lovcích dronů a datovém tanci na olympiádě

Velikost textu:

Olympijské hry mají ve svém rozpočtu významnou položku, a tou je zajištění bezpečnosti. Od Mnichova 1972 se stalo odvrácení možných hrozeb jednou z priorit a aktuální vypjatá bezpečnostní situace ve světě ještě víc položila důraz na ochranu olympijského perimetru. Hrozby se mění a v poslední době je jednou z nejvážnějších teroristický útok za použití dronu.

Lovec dronů
Lovec dronů

Málokterý z vynálezů prožil v posledních letech dynamičtější rozvoj. Drony jsou dnes plně autonomní a schopné samostatně doletět na předem zadané místo, vyrovnat se při tom s poryvy větru a vyhnout případným překážkám. Jejich nosnost roste a kvadroptéře je jedno, jestli nese balíček s dárkem či výbušninu, zároveň jsou tak malé a rychlé, že konvenční způsob ochrany je poněkud problematický.

Sílu a kouzlo dronů, navíc v tomto případě řízených autonomním systémem roje, ukázal i zahajovací ceremoniál. Ale pořadatelé jsou si vědomi i hrozby, kterou by vrčící robůtek mohl znamenat, a tak jsou na všech strategických místech rozmístěni lovci dronů. Na zemi i ve vzduchu. Vybaveni jsou podobně, vystřelovací sítí, která by dokázala případné nebezpečí zlikvidovat.

K tomu patří i samonaváděcí systém v podobě kamery a dalších čidel. Stejní hlídači jsou během Her neustále i ve vzduchu. Skenují okolí pomocí kamery s vysokým rozlišením a každá tvář je porovnávána s databází nebezpečných osob. Zároveň hledají teroristické drony, nebo vlastně jakékoliv další drony, protože kromě několika kamerových vrtulníčků je celá olympijská oblast vyhlášena jako bezletová zóna.

I na palubě autonomních bezpečnostních létajících robotů je antidronová zbraň, tedy vystřelovací síť, kterou údajně dokáže policejní pomocník vystřelit sám na základě vyhodnocení své AI. Vstříc vyšli i výrobci domácích dronů, například společnost DJI aktualizovala svou mapu bezletových zón, které její výrobky respektují, i o olympijskou oblast.

Olympiáda v obláčku

Informace jsou základem moderního sportu a informační olympijský systém v posledních letech patří mezi zásadní prvky úspěšné organizace Her. Letos poprvé je ovšem plně přesunut do cloudu. A když říkám kompletně, myslím opravdu kompletně.

Přímo v dějišti Her je pouze přibližně 200 serverů pro časově nejkritičtější operace, vše ostatní je umístěno v Madridu, kde má ATOS, tedy globální dodavatel IT technologií pro Mezinárodní olympijský výbor, své datové centrum. Přes něj prochází úplně vše. Od výsledků, předpovědi počasí, jízdních řádů až po kritické operace typu bezpečnostních kontrol.

Každá akreditace je doplněna RFID čipem, takže stačí projít vstupním rámem a začne datový tanec. Do Madridu letí nejenom informace z čipu, ale také obrázek z kamery. Server vyhodnotí, zda osoba na snímku odpovídá nositeli akreditace, doplní informaci o tom, zda má právo vstupu do dané oblasti a zase vše sviští zpět. Během zlomku sekundy se na monitoru za vchodem objeví základní informace o vstupující osobě.

Přesun do cloudu znamená výrazné zvýšení kapacity datových služeb a zároveň podstatně rychlejší instalaci na místě. Před Hrami v Riu se instalovala a propojovala serverovna na místě téměř 2 roky, tentokrát stačilo několik měsíců.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.