Jágr, Hašek a spol. začali tvořit vítěznou mozaiku. A školy zachvátila hokejová epidemie
Úspěšný vstup do hokejového Turnaje století proti Finsku byl pro české zlato v Naganu zásadní. Čeští hokejisté spojili první nitky, které poté utvořily celý úspěch – našli fungující formace, získali schopnost zareagovat na vývoj utkání, vytvořili v týmu vítěznou mentalitu a všechno zezadu jistil skvělý Hašek. A už od prvních dní jejich úspěchy na hřišti sledovali brzo ráno i dychtiví čeští fanoušci.
Ostatně právě čas zápasů byl pro české fanoušky jedním z mála bolavých faktorů triumfu v Naganu. Mnozí z nich šli do práce či do školy nevyspalí, museli sledovat zápasy v repríze, anebo na svá stanoviště vůbec nepřišli. Hospody otevíraly před sedmou ranní, učitelé trpěli pozdní příchody žáků, aby svým dětem sami psali omluvenky.
Psychologové volali po referendech o přizpůsobování práci hokeji. "Pokud to je možné, zvláště v menších firmách by měli přizpůsobit pracovní časy. Nejlépe se tomu předchází tak, že firmy měsíc předem udělají dotazníkovou akci mezi zaměstnanci a podle toho se přizpůsobí," soudila psycholožka Anette Mesthenová. "Já bych vyhlásil hokejové prázdniny, protože hokej je národní sport a celá naše země bude žít turnajem století. Příští týden by se nemělo pracovat," prohlásil dokonce psycholog Michal Černoušek.
Například na Jihočesku na mnohých středních školách a gymnáziích napočítali v prvních dvou hodinách zhruba poloviční účast studentů. "Na desátou hodinu se začali scházet jako švábi na pivo," prohlásila pro Zemské noviny učitelka, která si nepřála být jmenována. "Sama totiž svému šestnáctiletému synovi podepsala omluvenku s tím, že jedou na návštěvu k prarodičům," psal tehdejší tisk.
Reprízy olympijských závodů a zápasů byly v prvních dnech olympiády sledovanější než samotné přímé přenosy. Zatímco medailové běhy si v přímém přenosu zapla tři procenta diváků, v reprízách už jich bylo šest procent. Večerní reprízu zahájení olympijských her dokonce sledovalo 1,7 milionu diváků.
Jágr s Růžičkou si k sobě hledali cestu. Přes exhibice
Čeští hokejisté přitom svým úvodním výkonem fanoušky potěšili. I když začátek nebyl jednoduchý – přece jenom se Češi sešli pouhé tři dny před turnajem – nakonec si k sobě cestu našli a jednotlivé formace se sehrály.
Počáteční problémy neskrýval ani útok v čele s Jágrem, kterému asistovali Růžička a Straka. Nápad postavit vedle sebe slávistického veterána a jednu z největších hokejových hvězd se přitom zrodil při letní exhibici Jágr Teamu.
"Růžička tenkrát servíroval Jágrovi puky téměř jako pečená kuřata na zlatém podnosu a slavný 'tučňák' si jeho šikovné ruce nemohl vynachválit. Když pak vyslovil úvahu, že by si mohli na olympiádě vedle sebe zahrát, málokdo ho bral vážně. Jenže Růžička jeho slova pochopil jako výzvu, začal trénovat jako divý a po příchodu trenéra Hlinky k národnímu týmu dostal kýženou šanci. Až přišel pátek třináctého února a Růžička se vedle Jágra skutečně objevil. Tentokrát nikoliv v Písku nebo v Benešově, ale proti Finsku v důležitém úvodním střetnutí olympijského turnaje v japonském Naganu," psal novinář Václav Cibula ve Slovu.
A právě ze spolupráce Jágra s Růžičkou nakonec vzešel i třetí gól. Tedy spíš ze sóla tehdejšího útočníka Pittsburghu Penguins, který přejel přes tři čáry, naservíroval Růžičkovi k prázdné bráně, a ten lehce skóroval.
Spolupráce ale ze začátku nebyla jednoduchá. "Je to hrozný nezvyk hrát s Járou, on je zvyklý vázat na sebe hráče, já zase z extraligy se spíše sjíždím se spoluhráči. Teď musím od něho pryč, najíždět do volného prostoru," pojmenoval změnu oproti svým klubovým návykům kapitán Vladimír Růžička. "Já jsem rád u mantinelů a Růža zase rád přihrává před bránu. Já raději u mantinelu vyhledávám souboje jednoho proti jednomu, tam si věřím. To je moje hra. A Straka? Je malinkej a šikovnej," popisoval své spoluhráče z formace Jaromír Jágr.
Poslechněte si Nagano fokus podcast se Slavomírem Lenerem, Jaroslavem Špačkem a Petrem Vichnarem o tom, co stálo za českou cestou za zlatem
Atmosféra? Uvolněnější než na katastrofálním Světovém poháru
V týmu se také začala tvořit vynikající nálada. "Překvapilo mě, že je atmosféra velice uvolněná. Čekal jsem, že bude po Světovém poháru mnohem napjatější a nervóznější. Hlavně je důležité, aby se nedělaly žádné rozdíly mezi hráči z Evropy a NHL," upozornil Dominik Hašek.
"Řada hráčů z tohoto týmu měla nedobré vzpomínky na nevydařený Světový pohár před dvěma roky," byl si vědom asistent trenéra Hlinky Slavomír Lener. "Trochu jsme se proto obávali, jak to na ledě bude vypadat. O to více nás pak hra mužstva i konečný výsledek potěšily," oddechl si.
Na řadu měl přijít Kazachstán, od kterého Lener nečekal nic jednoduchého. A to už proto, že v kvalifikaci vyřadil Slovensko 4:3. "Nemají tady špatný tým, zvláště v ofenzivě. Když jim necháte prostor, mohou být nebezpeční. Když se naopak dostanou pod tlak, dělají poměrně dost chyb. A to by mohla být naše cesta za dalšími dvěma body," odkryl asistent trenéra Hlinky recept na soupeře.
Celá česká výprava už měla v době začátku hokejového turnaje na svém kontě dvě medaile zásluhou Kateřiny Neumannové. Spolu s ní byl zhruba ve stejných dnech oslavencem i Jaromír Jágr.
"Doslechl jsem se, že v neděli má narozeniny taky Katka Neumannová. No, kdyby mi dala jednu ze svých medailiček, někam bychom mohli zaskočit," smál se Jágr. "Já ale radši oslavy nechám až na jindy, do Nagana jsem přijel hrát hokej a tomu podřídím všechno. Slavit můžu až po čase. Jestli mě ovšem do té doby vy, novináři, neodrovnáte," uzavřel s úsměvem na rtech.
