Orel Eddie Edwards se vrací – běžel s olympijskou pochodní
Winnipeg (Kanada) - Populární skokan – přezdívaný Orel – Eddie Edwards se vrátil. Ulicemi kanadského Winnipegu se totiž proháněl s olympijskou pochodní. A tak Orlův odkaz provází i zimní hry ve Vancouveru. "Je to báječné! Skoro tak skvělé jako samotné skákání v Calgary před dvaadvaceti lety. Jenom teď je to o hodně bezpečnější," popisuje své pocity Eddie Edwards, který zažil svůj sportovní vrchol právě na olympiádě v Calgary. V závodech na obou můstcích uzavíral výsledkovou listinu s třiceti až padesátimetrovou ztrátou na vítěze. I tak se radoval z nového národního rekordu a bavil diváky i sám sebe osobitým skokanským stylem.
Říkali mu nejhorší skokan na lyžích všech dob. On sám se ale bránil: "Nebyl jsem ve všech závodech poslední. Za svoji kariéru jsem porazil Španěla, Bulhara i Maďara."
Ve dvaceti letech byl Edwards snílkem, který si vzal do hlavy, že bude startovat na olympiádě. Po neúspěšných pokusech prorazit v judu, volejbalu, jezdectví a sjezdovém lyžování objevil konečně sport, který jiný Brit neprovozoval: skoky na lyžích.
Eddie Edwards
"Už jako malý kluk jsem chtěl být lyžař a kaskadér. Skoky spojovaly obojí. A příprava na olympiádu byla laciná. Jen deset liber denně za pronájem můstku." V Británii žádné neexistovaly, hodiny mu tedy dával kouč Berghorn v Lake Placid. Kompletní vybavení si vypůjčil. "Ale boty byly velké, musel jsem nosit šest párů ponožek."
V roce 1987 se zjevil na mistrovství světa v Oberstdorfu. Skončil 98. z 98. Tehdy však každá země mohla vyslat po jednom sportovci do každé olympijské disciplíny. Nominovali jej tedy do Calgary. Už Eddieho přílet do olympijského města byl impozantní. Na letišti se mu rozpadl kufr a své zatoulané spodní prádlo honil po zavazadlovém pásu.
Čím horší pak na můstku byl, tím byl populárnější. Při závěrečném ceremoniálu šéf organizačního výboru Frank King ve svém projevu uvedl: "Na těchto hrách někteří sportovci získali zlato, jiní překonali rekordy a jeden muž létal jako orel." Skokanský můstek pro něj byl odrazovým můstkem do nového života. Sponzoři se o "Orla" rázem přetahovali. Propagoval lyže, auta i televizory, objížděl talk show. Jen v roce 1988 údajně vydělal 400 tisíc liber.
V Innsbrucku 1989 upadl, zlomil si klíční kost. To byl jeho poslední velký závod. Někteří činovníci MOV označili Edwardsovo vystoupení v Calgary za "výsměch sportu" a přičinili se o změnu kvalifikačních kritérií. Eddie, sice podporovaný leteckou společností Eagle Airlines, se potom neúspěšně pokoušel nominovat na tři následující olympiády.
