Siniaková si pochvaluje vyrovnanost výkonů a věří, že může být světovou dvacítkou
Praha - Kateřina Siniaková je zpět v elitní čtyřicítce žebříčku WTA a v plánech se chce posouvat ještě výš. Jednadvacetiletá rodačka z Hradce Králové doufá, že ve výborných výkonech bude pokračovat také na posledním grandslamu sezony - americkém US Open. Výhledově se chce dostat do první dvacítky světového pořadí, kam by Siniakovou mohla dovést její herní vyrovnanost, kterou si aktuálně pochvaluje.
Siniaková je po výhře v Bastadu devětatřicátá. "Dvacítka je ještě daleko, ale jsem moc ráda, že jsem obhájila trochu ze svých bodů. Nejlepší pocit je z toho, že jsem zase porazila dobré hráčky a vím, že na to mám. Takže jen vydržet trénovat a pak to předvést během zápasu. Myslím, že to může být ještě lepší - a chci, aby to bylo lepší. Doufám, že přijdou ještě další tituly. Věřím proto, že ten můj cíl se mi na konci roku splní," řekla Siniaková.
Zatímco loni byla dvakrát ve finále a obě prohrála, letos má opačnou bilanci. "Když srovnám všechna ta finále, teď v tom posledním jsem nebyla favoritkou, nebyla jsem pod takovým tlakem a mohu říci, že se mi hrálo v této roli dobře. Neměla jsem co ztratit. O to víc si cením, že jsem porazila tak dobrou hráčku," uvedla Siniaková, která ve finálovém souboji předčila Dánku Caroline Wozniackou 6:3 a 6:4.
Považuje za důležité, že už zvládla dotáhnout dva turnaje k vítěznému konci. "Titul vám navždy zůstane. Druhé místo si nikdo nepamatuje, je to stejné, jako když prohrajete v semifinále. Ale udělat ten poslední krok je hodně těžké. Máte za sebou hodně zápasů, hodně dnů, vše se blíží ke konci," řekla Siniaková.
Samotnou ji zaskočilo, když jí po nedělním triumfu vyhrkly slzy. "Nečekala jsem to. Ale najednou se to stalo. Měla jsem takovou radost, že jsem začala brečet. Dokonce si myslím, že se mi to stalo úplně poprvé, abych brečela z radosti. A nemohla jsem přestat, jak moc emotivní to bylo. Podmínky byly těžké, ale já to zvládla, měla jsem opravdu hroznou radost," prohlásila Siniaková.
Před turnajem v titul moc nevěřila. I proto, že se na předchozích turnajích výsledkově trošku trápila. "Ale v tréninku se mi dařilo a zamlouvalo se mi, jak hraju, jen mi chyběla vyrovnanost výkonů. A jsem ráda, že jsem to dokázala. Na Švédsko mám opravdu dobré vzpomínky. Skoro vždycky se mi tam daří a zdá se, že mi tam vše sedí. Je to tam moc hezké a budu se ráda vracet," pochvalovala si.
Srovnávat tituly ze Šen-čenu, kde vyhrála v lednu, a z Bastadu nechtěla. "První titul byl hrozně emotivní, tady jsem brečela, ani nevím proč. Nedokážu říci, který titul bych vybrala jako cennější. Mělo by mi to ale pomoci po stránce sebevědomí. Teď ode mě možná fanoušci budou očekávat, že přijde vítězná šňůra, ale bude to pro mě nové, protože na těch turnajích jsem nikdy nebyla a budou silně obsazené. Bylo by pro mě jen super, kdyby se mi i nadále dařilo," přála si Siniaková.
Před sebou má turnaje v Torontu, Cincinnati a New Havenu. Pak už přijde na řadu US Open. "Loni jsem taky hrála ve Švédsku, ale pak jsem měla přípravu doma. A dva roky zpátky jsem měla výron, takže teď si to vynahradím a odehraju to před US Open všechno," smála se Siniaková.
Po větším výsledku touží na grandslamu, jejím maximem je třetí kolo z loňského Wimbledonu. "Už by bylo na čase, protože na grandslamech se mi moc nedaří. Vím, že na ty hráčky herně mám, ale nedokázala jsem to zatím promítnout do výsledků, což je pak pokaždé zklamání. Věřím, že se to ale projeví a prolomím to. A snad to bude co nejdřív. Důležité teď pro mě je, že se cítím na kurtu dobře," shrnula Siniaková.
