ČTsport

ČTsport
pátek 17. srpna 2018 Petra

Smrt v roce 2015: Svět opustily legendy Masopust, Holík či Vrzáňová

Velikost textu:

Praha - Ke sportu stejně jako k životu nepatří jen vítězství, radost a oslavy. I v roce 2015 se musel sportovní svět rozloučit s řadou velkých osobností. Zemřel první český držitel Zlatého míče Josef Masopust, mistr světa i úspěšný trenér hokejové dvacítky Jaroslav Holík nebo někdejší skvělá krasobruslařka Alena Vrzáňová. Smrt ale nešetřila ani ty, kteří se legendami mohli teprve stát.

Josef Masopust
Josef Masopust

Narodit se v jiné době, nebo alespoň na západ od českých hranic, mohl si Josef Masopust ( 29. 6. / 84 let) zahrát klidně třeba s Alfredem Di Stéfanem a Ferencem Puskásem za Real Madrid. I tak ale byla kariéra jednoho z největších fotbalistů československé historie nezapomenutelná.

Rodák ze Střimic u Mostu nakoukl do domácí soutěže v dresu Teplic, jeho jméno bude ale navždy spojeno s legendárním výběrem pražské Dukly 50. a 60. let. S armádním klubem získal během šestnácti sezon 8 československých titulů, vyhrál čtyřikrát Americký pohár a zahrál si semifinále Poháru mistrů evropských zemí. Jako trenér byl pak podepsán pod jediným titulem Zbrojovky Brno z roku 1978.

Možná ještě více ale zářila Masopustova hvězda na mezinárodním poli. Na mistrovství Evropy 1960 vybojoval s československým týmem bronz a o dva roky později byl jedním z hrdinů světového šampionátu v Chile. Zde se reprezentace probojovala slavně až do finále, ve kterém dokonce nad Brazílií po brance právě Masopusta vedla, nakonec ale favorit zvítězil 3:1.

Výkony na MS vynesly Masopustovi Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy a v následujících letech také řadu nominací do výběrů Evropy i světa. "Masopust hrál jako Brazilec. Vypadal, choval se a hrál, jako by se narodil u nás. S míčem byl opravdu skvělý," uvedl při příležitosti Masopustových osmdesátin legendární Pelé, který jej zařadil do svého seznamu nejlepších hráčů světa všech dob.

Ve fotbalovém nebi by si mohl Masopust zopakovat chilské souboje s Brazilcem Zitem ( 14. 6. / 82 let). Uruguay pak oplakávala střelce vítězné branky ve finále MS 1950 Alcida Ghiggiu ( 16. 7. / 88 let), na věčnost odešla i další hvězda poválečných let a Puskásův reprezentační spoluhráč Jenö Buzánszky ( 11. 1. / 89 let) a zemřel také trenérský rekordman bundesligy a legenda Bayernu i Mönchengladbachu Udo Lattek ( 1. 2. / 80 let). Srdeční příhoda při kondičním běhu se stala osudnou někdejšímu reprezentačnímu brankáři Pavlu Srníčkovi († 29. 12. / 47 let).

přehrát video
Ve věku 84 let zemřel Josef Masopust, česká fotbalová legenda

Na ledě nezdolný bojovník, po konci kariéry nesmlouvavý kritik stavu tuzemského hokeje a také trenér zlaté generace dvacítek z přelomu milénia, takový byl Jaroslav Holík ( 17. 4. / 72 let). Mistr světa z roku 1972 byl neodmyslitelně spjat s Duklou Jihlava, s níž získal sedm titulů jako hráč a další čtyři jako trenér.

Střední útočník s nezdolnou fyzickou kondicí proslul nejen jako skvělý hráč, ale i jako rebel a bouřlivák. Například na emotivním MS 1969 ve Stockholmu si před zápasem se Sovětským svazem s několika spoluhráči přelepil na dresu izolepou hvězdu na státním znaku. "Byl v tréninku vždy ve všem první a při zápase, když se nedařilo a mančaft už rezignoval, všechny seřval a probudil. Jako šéf se už narodil," řekl o něm mladší bratr a neméně slavný hokejista Jiří.

S ním a Janem Klapáčem vytvořil v proslulém armádním celku elitní útok a Duklu během 18 sezon v lize dovedl k sedmi titulům. V reprezentaci kromě slavného triumfu na pražském šampionátu v roce 1972 vybojoval ještě dvě stříbrné a tři bronzové medaile z mistrovství světa a bronz z olympiády v Sapporu 1972. Jako asistent Stanislava Neveselého se v 80. letech podílel na dalších třech titulech, poslední vítězství Dukly v roce 1991 si už vychutnal jako první muž jihlavské střídačky.

V letech 1999 až 2003 byl hlavním koučem reprezentační dvacítky, kterou jako dosud jediný trenér v historii dovedl až ke zlatu z mistrovství světa (2000 a 2001). Již na sklonku trenérské kariéry začaly Holíka trápit různé zdravotní problémy, které vyvrcholily v roce 2011, kdy mu kvůli infekci musela být amputována část levé nohy. "Z mého pohledu byl největší hokejovou osobností v Dukle Jihlava. Tak pracovitého hráče jsem pod svýma rukama neměl," uvedl po Holíkově smrti Neveselý.

Holíkova smrt však nebyla jedinou ztrátou pro český hokej. Odešel i jedenáctinásobný hokejový mistr s Brnem a jeden z posledních sportovních obojživelníků Vlastimil Bubník (+ 6. 1. / 83 let), který získal i bronz na fotbalovém ME 1960. Hokejové Pardubice slavnostně vyřadily číslo 6, které nosil dlouholetý reprezentant Stanislav Prýl ( 19. 3. / 72 let), jen o den později zemřel jeho reprezentační spoluhráč a vítkovický brankář Josef Mikoláš ( 20. 3. / 77 let). O jednoho z posledních žijících pamětníků v osobě Vladimíra Kobranova ( 25. 10. / 88 let) přišla i zlatá generace konce 40. let. Šokem pro hokejovou veřejnost pak byla nečekaná smrt bývalého dlouholetého pardubického manažera Zbyňka Kusého ( 20. 11. / 49 let).

přehrát video
V 72 odešla hokejová legenda Jaroslav Holík

Hned několikrát se do smutku ponořila hokejová Mekka Montreal. Ještě ani neskončila vzpomínková sezona na počest dlouholetého kapitána a desetinásobného vítěze Stanley Cupu Jeana Béliveaua ( 2. 12. 2014 / 83 let) a do nebeského all-star teamu Canadiens přestoupila další velká klubová legenda. Elmer Lach ( 4. 4. / 97 let) byl ve 40. letech členem obávaného útoku Punch line s Mauricem Richardem a Toem Blakem, získal třikrát Stanley Cup a ve finále 1953 vstřelil vítěznou branku série s Bostonem. Zároveň byl posledním hráčským pamětníkem období před vznikem Original Six (1942–1967).

Jen o tři týdny později zemřel další člen Síně slávy a člen vítězné dynastie Detroitu z přelomu 40. a 50. let Marcel Pronovost ( 26. 4. / 84 let), odešel i jeho vrstevník a člen legendární sestavy Montrealu 50. let Dickie Moore ( 19. 12. / 84 let) a další někdejší hvězda Habs Jimmy Roberts ( 23. 10. / 75 let). Al Arbour ( 23. 10. / 82 let) získal už jako hráč čtyři Poháry s třemi různými týmy, nejvíc se ale proslavil jako trenér New Yorku Islanders, se kterými vyhrál čtyřikrát za sebou NHL (1980–1983).

Ája Vrzáňová
Ája Vrzáňová

Životní osudy Áji Vrzáňové ( 30. 7. / 84 let) by možná vydaly na hollywoodský film. Jako první na světě skočila dvojitý lutz, získala dva tituly světové šampionky i zlato z mistrovství Evropy. V roce 1950 ale byla Vrzáňová, tehdy jako novopečená mistryně světa, donucena k odchodu z vlasti, kam se vrátila až v dubnu 1990 po dlouhých 40 letech.

Její sportovní umění bylo už dlouho možné obdivovat pouze z archivních záběrů, ze svého šarmu, noblesy a elegance však neztratila nic až do vysokého věku. "Celý život jsem se snažila reprezentovat tuhle zemi, mým cílem bylo se jednoho dne vrátit," říkala milovnice Prahy, která se po listopadu 1989 do Čech z Ameriky pravidelně vracela.

V roce 2009 byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy, ještě větší emoce ji pak zaplavily, když o osm měsíců později byla vyhlášena českou Sportovní legendou. Ocenění označila za největší poctu, jíž se jí v životě dostalo. Na kontě měla i státní vyznamenání Za zásluhy.

V roce 1948 se zúčastnila ZOH ve Svatém Mořici, téhož roku  vybojovala v Praze bronz, první ženskou medaili pro ČSR z ME. V roce 1949 získala v Miláně stříbro a na následném ME v Norsku se stala evropskou šampionkou. Světovou královnou ledu však byla již od roku 1949. Díky volné jízdě, plné vysokých dvojitých skoků, získala Vrzáňová na pařížském MS premiérový československý světový titul, který o rok později v Londýně obhájila.

Po šampionátu už zůstala na Západě a přijala angažmá v amerických revuích Ice Follies a Ice Capades pod pseudonymem Aja Zanova. Vrzáňové se v USA dařilo, stala se uznávanou profesionálkou, poradkyní i trenérkou. Podílela se rovněž na vzniku známého Trumpova kluziště v New Yorku.

přehrát video
Ája Vrzáňová skonala ve věku 84 let

Hned o několik legend přišla česká házená, zemřeli mistři světa z roku 1967 Arnošt Klimčík ( 21. 3. / 69 let) a Rudolf Havlík ( 16. 12. / 77 let) a také dlouholetý hráč i kouč Dukly a Plzně Václav Eret ( 27. 3. / 87 let). Dlouhý boj s Parkinsonovou chorobou prohrál dvojnásobný vicemistr světa a stříbrný z olympiády v Tokiu Zdeněk Humhal (24. 11. / 81 let), odešli rovněž člen vítězné čtyřky s kormidelníkem z OH v Helsinkách Karel Mejta ( 6. 11. / 87 let), sportovní střelec a medailista z Melbourne Otokar Hořínek ( 8. 6. / 86 let) nebo členka vítězného družstva gymnastek z Londýna 1948 Miloslava Čamková-Misáková ( 1. 7. / 93 let). V pouhých 48 letech pak na infarkt zemřel předseda Evropské šermířské konfederace František Janda ( 3. 11. / 48 let).

Srdeční příhoda ukončila i život vítěze tří majorů, amerického golfisty Billyho Caspera ( 7. 2. / 83 let) a člena basketbalové Síně slávy Mosese Malonea ( 13. 9. / 60 let). Necelé tři týdny po skončení světového šampionátu přišel o svou první velkou globální hvězdu také ragbyový svět poté, co na selhání srdce náhle zemřel rekordman v počtu položených pětek na MS a bývalé skvělé křídlo All Blacks Jonah Lomu ( 18. 11. / 40 let). Trenér Minnesoty Flip Saunders ( 25. 10. / 60 let) pak podlehl Hodgkinově chorobě pouhý den poté, co klub oznámil, že Saunders kvůli léčbě vynechá celou sezonu NBA.

Přesně 69 let po svém debutu v MLB zemřel desetinásobný vítěz Světové série s Yankees a pozdější úspěšný trenér Yogi Berra ( 22. 9. / 90 let), odešla i držitelka všech grandslamových titulů ve dvouhře, čtyřhře i mixu a jedna z prvních ženských tenisových hvězd Doris Hartová ( 29. 5. / 89 let) a hvězda olympiády v Oslu a trojnásobný mistr světa, norský slalomář Stein Eriksen ( 27. 12. / 88 let).

Jules Bianchi během VC Japonska
Jules Bianchi během VC Japonska

Ne všem sportovcům je ale přáno dožít se statutu legendy nebo alespoň přirozeného konce aktivní kariéry. Mezi nejnebezpečnější sporty z hlediska počtu úmrtí aktivních účastníků se bezesporu řadí motorismus. Devět měsíců marně bojoval o život francouzský jezdec formule 1 Jules Bianchi ( 17. 7. / 25 let). Nadějný jezdec stáje Marussia podlehl těžkým zraněním hlavy, která utrpěl loni v říjnu při nehodě ve Velké ceně Japonska. V dešti tam ztratil kontrolu nad vozem a vletěl do jeřábu, který odstraňoval následky předchozí nehody.

"Byl to rozhodně jeden z pilotů, kteří měli velkou šanci dotáhnout to do špičkové stáje. Byl to bojovník, měl jsem tu čest ho poznat a viděl jsem, jak soutěživý umí být," řekl Bianchiho krajan a čtyřnásobný mistr světa Alain Prost. "Myslím, že ho ta jediná chyba stála až příliš," dodal šedesátiletý Francouz. Bianchi se stal prvním pilotem formule 1 od roku 1994, který zemřel na následky nehody při závodě.

Ačkoliv nejprestižnější motoristická disciplína udělala podle promotéra Bernieho Ecclestona v posledních dvou dekádách pro bezpečnost jezdců maximum, podobným tragédiím stále stoprocentně zabránit nedokáže. "Pokud byste si museli zvolit, v čem máte havarovat, vybrali byste si formuli 1, protože je pravděpodobně nejbezpečnější v historii," řekl Ecclestone. "Ten jeřáb tam neměl co dělat. Měli byste problémy, i kdybyste seděli v tanku. To, co se stalo Julesovi, bylo prostě jen velmi, velmi nešťastné," dodal britský miliardář.

Za nejnebezpečnější motoristickou soutěž bývá často považována Rallye Dakar a i letos se seznam obětí nejslavnějšího pouštního dobrodružství rozrostl o další jméno. Polský motocyklista Michal Hernik ( 6. 1. / 39 let) zemřel pouhých 14 kilometrů před cílem třetí etapy v argentinském Chilecitu. Náraz do zdi při závodu série IndyCar v pensylvánském Allentownu ukončil život bývalého jezdce formule 1 Justina Wilsona (+ 24. 8. / 37 let), při nehodě v tréninku na závod v rakouském Rechbergu pak zahynul trojnásobný evropský šampion v jízdě do vrchu Otakar Krámský ( 25. 4. / 55 let).

Ale nejen motorsport je svědkem podobných tragédií. Pád z koně na překážkovém mítinku v Brně se stal osudným několikanásobnému účastníkovi Velké pardubické, žokeji Michalu Köhlovi ( 29. 9. / 36 let). Nadějný judista Alexandr Jurečka ( 25. 9. / 24 let) pak zaplatil nejvyšší cenu za svou zálibu v potápění. A postupu svých krajanů na první vrcholnou akci po třiceti letech se už nedožil fotbalový brankář Márton Fülöp ( 12. 11. / 32 let), který podlehl rakovině.

Zdroj: ČT sport, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.