Gustav Frištenský - silák a dobrák od kosti, který dobyl svět
Praha - Gustav Frištenský, legendární a obdivovaný zápasník, zemřel v Litovli 6. dubna 1957, bylo mu 77 let. Nejlepší český zápasník okouzloval davy svou silou a všestranností. Profesionalizoval se v dobách amatérského sportu, v bezmála padesáti letech vybojoval titul mistra Evropy v řecko-římském stylu a výjimečnou formu si dokázal udržet do pozdního věku. Výjimečný sportovec byl podle vzpomínek známých "dobrák od kosti".
Gustav Frištenský měl pět sourozenců – tři bratry, kteří rovněž zápasili, a dvě sestry. Nejprve se začal učit kovářem, popálil si však vážně prsty a dlaň pravé ruky a do kovárny už se nevrátil. Rozhodl se pro řezničinu. Po vyučení nastoupil do zaměstnání v Kouřimi, kde si vyrobil první činky a začal posilovat.
Klikatá cesta "za své" z Polabí až do Rotterdamu
Jako mladý tovaryš odešel do Brna. Tady začal chodit do Sokola a atletického klubu Hellas. První velké vítězství vybojoval v říjnu roku 1900 na mezinárodních zápasech v Praze, byl první ve zvedání činek, zápase i v hodu diskem. O rok později se stal v posledních dvou disciplínách mistrem Moravy, poté také mistrem zemí Koruny české, mistrem Rakouska i střední Evropy v zápase.
Frištenského taktika:
Snažil se poznat způsob boje soupeře. Utkání začínal opatrně, čekal na protivníkovu chybu. Pokusil se jí pak rychle využít a nečekaným chvatem položil soupeře na lopatky.
S nezbytným knírem, v přiléhavém zápasnickém trikotu a kožených botkách byl Frištenský miláčkem davů i fotografů. Přitom stačilo málo, aby 186 centimetrů vysoký a 94 kilogramů vážící silák propásl evropský šampionát, který odstartoval jeho obdivuhodnou mezinárodní kariéru. Těžkoatletický klub Hellas Brno totiž neměl na vyslání svého nejlepšího sportovce potřebné finance. Odhodlaného Gustava, tehdy již mistra Rakouska-Uherska z roku 1902, to ale neodradilo. Ve své práci na jatkách si vzal dovolenou a do Rotterdamu odjel na vlastní pěst.
V konkurenci 112 zápasníků senzačně zvítězil. Psal se únor 1903 a rodákovi z osady Kamhajek u Kolína bylo necelých čtyřiadvacet let. Zprávy o jeho vítězství se zaskvěly na stránkách evropského tisku. Novopečený šampion zanechal řezničiny i amatérského sportu a v následujícím roce se stal majitelem vůbec první profesionální zápasnické licence v Čechách. Procestoval kus světa, často jezdil do Ruska, vydal se i na dlouhou cestu do jižní Ameriky. Zápasil i v USA. V roce 1929 se stal profesionálním mistrem Evropy.
Zápas v nepřízni nacistů a komunistů
Legendární zápasník prožil většinu života s manželkou Miroslavou v Litovli. Hodně úsilí věnoval pronajatému statku, dokud mu ho Němci a poté komunisté nezabrali, hospodaření na pronajatém statku v Lužici u Šternberka. Za druhé světové války se aktivně angažoval v odboji a poznal i protektorátní kriminál. Od komunistů se vděku nedočkal, zabránili mu v dalším veřejném vystupování a malý důchod mu přiznali až v roce 1954. Přesto mu o dva roky později udělili čestný titul Zasloužilý mistr sportu.
