Sokol - touha po zdraví těla, ducha i národa stále přetrvává

Tykání a oslovování "bratře" pochází od Fügnera, který svými financemi sponzoroval výstavbu první tělocvičny. Tyrš, jenž se stal prvním náčelníkem obce, byl zase autorem ústředního hesla Sokola "Tužme se". Oba muži, kteří trochu paradoxně pocházeli z německojazyčného prostředí, sdíleli podobné názory na občanské svobody, sociální a národnostní otázky. Největší podporu našli Tyrš s Fügnerem u publicistů a politiků soustředěných kolem Národních listů. Sokoly byli mimo jiné také politici a vydavatelé těchto novin bratři Julius a Eduard Grégrové.

První sokolský prapor namaloval Josef Mánes a při jeho rozvinutí 1. června 1862 se stala matkou praporu Karolina Světlá. První všesokolský slet se pod heslem "Ve zdravém těle zdravý duch" uskutečnil 18. června 1882 na Střeleckém ostrově v Praze.

Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Starosta Josef Eugen Scheiner a náčelník Jindřich Vaníček se stali na počátku samostatného státu organizátory nové československé armády.

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Sokol se rozšířil i do menších obcí. Sokol se stal celonárodní organizací. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet členů se blížil k milionu.

Sokolští závodníci vybojovali na meziválečných olympiádách několik medailí. Gymnasta Bedřich Šupčík získal pro Československo na hrách v Paříži v roce 1924 vůbec první zlatou medaili, Alois Hudec předvedl v Berlíně v roce 1936 nezapomenutelné cvičení na kruzích.

Sokol natřikráte zrušený stále žije

Sokol byl trnem v oku všech režimů, které brojily proti svobodě. Poprvé byl Sokol zakázán za první světové války v roce 1915, podruhé jej rozprášili nacisté v roce 1941. Přibližně 12 000 členů bylo uvězněno, z toho 3 300 v nacistických koncentračních táborech zahynulo.

Sokol po roce 1945 zažil krátké období rozmachu. Počet jeho členů překročil hranici jednoho milionu a jednot bylo přes 3 400. Poválečné nadšení bylo obrovské a při XI. sletu na Strahově vystoupilo přes půl milionu cvičenců. Tento slet se však uskutečnil již po únorovém převratu a stal se jednou z největších demonstrací proti nastupujícímu režimu. Proto na podzim komunisté proti němu krutě zakročili, a jejich akční výbory vyloučili ze Sokola přes 11 000 členů a organizace byla nuceně začleněna do jednotné tělovýchovy.

Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl opět obnoven. Sokol musel v obnovených demokratických podmínkách bojovat o navrácení svého majetku a potýkal se s generačními problémy. V současnosti sdružuje Česká obec sokolská zhruba 1 100 jednot a 190 000 členů.