Rychlejší? Přehlednější? Zkuste nový web ČT sport spuštěný v testovacím režimu.

ČTsport

ČTsport
neděle 16. prosince 2018 Albína

Největší momenty 100 let českého sportu: dekáda 1959–1968

Velikost textu:

Zvolte největší moment uplynulých 100 let českého sportu. Hlasovat můžete po desetiletích –  pro památné okamžiky z let 1959–1968 od pondělí 6. srpna od 10 hodin do půlnoci v neděli 12. srpna. Nominace a představení každé dekády budou oznámeny vždy v pondělí v pořadu Otakara Černého na ČT sport. O absolutních vítězích jednotlivých dekád rozhodne v kombinaci s názorem diváků hlasování odborné akademie, složené z předsedů sportovních svazů a spolků, sportovních legend, sportovních novinářů a organizátorů velkých sportovních projektů. Všichni vítězové budou slavnostně vyhlášeni v podvečer 28. září v živém vysílání ČT sport.

974

LOH Tokio 1964 a 1968: Věra Čáslavská – 7x zlato + 3x stříbro

Věra Čáslavská je nejúspěšnější sportovkyní české olympijské historie. V Tokiu 1964 vyhrála víceboj, přeskok i kladinu a ke třem individuálním zlatým medailím přidala stříbro ze soutěže družstev. V Mexico City 1968, půldruhého měsíce po vpádu sovětských vojsk do Československa, byl její triumf ještě třpytivější. Prvky, jimiž své sestavy prokládala, vzbuzovaly úžas, nadšení, úlek a strach zároveň. Získala zlato ve víceboji, přeskoku, prostných a na bradlech a k tomu stříbro na kladině a v soutěži družstev. Celý svět navíc rozuměl jejímu gestu, když stála společně s Larisou Petrikovovou se zlatými medailemi za prostnými na nejvyšším stupni a od sovětské vlajky odvrátila tvář. Stala se tak symbolem protestu a vzdoru.

Fotbalové úspěchy 1962: MS v Chile (stříbro) a Josef Masopust (Zlatý míč)

Podceňovaní českoslovenští fotbalisté, považovaní za jasného outsidera, pro něž měla být úspěchem už pouhá účast na šampionátu, se postarali o prvořadou senzaci. Svěřenci trenéra Rudolfa Vytlačila ve skupině porazili hvězdami nabitý tým Španělska 1:0 a remizovali s mistry světa Brazilci 0:0. Ve čtvrtfinále zdolali Maďarsko 1:0 a v semifinále Jugoslávii 3:1. Jejich vítězné tažení zastavili až ve finále obhájci titulu z Brazílie, kteří vyhráli 3:1. Mezi hvězdami týmu, k nimž patřili brankář Schrojf, obránci Novák s Popluhárem, záložníci Pluskal se Schererem či útočník Kadraba, vynikal středopolař Josef Masopust. Za své vynikající výkony i gentlemanské vystupování v dresu reprezentace i pražské Dukly obdržel v roce 1962 Zlatý míč, trofej udělovanou redakcí časopisu France Football nejlepšímu evropskému fotbalistovi.

MS v krasobruslení 1962, 1963, 1964, 1965: Eva a Pavel Romanovi – 4x zlato

Mladá sympatická dvojice z Olomouce, která ještě tři roky před tím startovala na mistrovství Evropy v Davosu jak v tancích, tak soutěži sportovních dvojic, získala v nově otevřené Sportovní hale v pražských Holešovicích v březnu 1962 titul mistrů světa. Další tituly pod vedením trenérky Míly Novákové následovaly v Cortině d’Ampezzo, Dortmundu a Colorado Springs. Při jejich jízdách seděl celý národ u televizních obrazovek a držel jim palce, protože své "zlaté děti" zbožňoval. V roce 1965 odešli do profesionální revue Holiday on Ice. O sedm let později Pavel tragicky zahynul při automobilové nehodě.

MS ve volejbalu mužů 1966: zlato národního týmu

Pod vysokou sítí se v 60. letech sešla mimořádná generace. Už při volejbalové premiéře na olympijských hrách 1964 v Tokiu získalo Československo stříbrnou medaili. O dva roky později na světovém šampionátu v Praze už dosáhli svěřenci trenéra Václava Matiáška na zlato. V rozhodujícím duelu zdolali výběr SSSR 3:2. Na historickém triumfu se podíleli hráči Bohumil Golián, Zdeněk Groessl, Petr Kop, Drahomír Koudelka, Josef Labuda, Josef Mózr, Josef Musil, Boris Perušič, Vladimír Petlák, Josef Smolka, Pavel Schenk, Václav Šmídl.

MS v házené mužů 1967: zlato národního týmu

Mistrovství světa v házené, které se uskutečnilo ve Švédsku, se zúčastnilo šestnáct družstev. Československý tým, vedený trenérským stratégem Bedřichem Königem, absolvoval turnaj bez jediné porážky. Přitom před začátkem mu odborníci příliš nadějí nedávali. Po jasném postupu ze základní skupiny vyřadil ve čtvrtfinále domácí Švédy, v semifinále vysoce favorizované Rumuny 19:17 a ve finále si poradil s Dánskem po výhře 14:11. K zisku premiérového, ale dosud i posledního titulu světových šampionů nejvíc přispěli brankáři František Arnošt a Jaroslav Škarvan, spojky Václav Duda, František Brůna, Rudolf Havlík, Jaroslav Konečný, Martin Gregor, křídla Ladislav Beneš a Vojtěch Mareš či pivot Anton Frolo.

ZOH v Grenoblu 1968: Jiří Raška – skoky na lyžích (zlato)

Ačkoliv Jiří Raška cestoval na zimní Hry do Grenoblu jako jeden z favoritů, sám zůstával skromný – doufal v umístění do pátého místa a ani desátou příčku by nepovažoval za zklamání. Skutečnost však byla docela jiná – v závodě na středním můstku získal pro Československo první zlatou zimní olympijskou medaili. Po prvním skoku dlouhém 79 m, jímž se ujal vedení, na něj ve druhém kole padla nervozita a přistál jen na značce 72,5 m. Naštěstí hlavní soupeři Wirkola z Norska i Preiml z Rakouska neměli svůj den a nepřeskočili ho. Na velkém můstku v Grenoblu přidal rodák z Frenštátu ještě stříbrnou medaili. Za odměnu dostal po návratu deset tisíc korun a televizor.

Cyklistické úspěchy: LOH v Tokiu 1964: Jiří Daler – stíhací závod (zlato) a Závod míru 1964: vítězství Jana Smolíka

Na olympijských hrách 1964 v Tokiu Jiří Daler v premiérově zařazeném stíhacím závodě jednotlivců na 4000 metrů hladce postoupil až do finále. V polovině jízdy o nejcennější kov prohrával s Italem Giorgiem Ursim zhruba o deset metrů, díky tradičně silnému závěru však soupeřův náskok zlikvidoval a dojel si pro historické zlato. Z vítězství měl takovou radost, že v euforii odhodil svou helmu do diváků. O to větší pro něj bylo překvapení, když mu ji uctiví Japonci chvíli nato donesli zpátky. Vedle medailí z vrcholných akcí se zaskvěl i světovými rekordy na čtyři a pět kilometrů, jež překonal při předolympijských závodech v Mexiku v roce 1967.

přehrát video
Největší sportovní momenty dekády 1959–1968

"Smolíčku, pacholíčku, dojeď nám ve žlutém tričku!" Takové transparenty visely po celé republice v květnu 1964. Jednadvacetiletý Jan Smolík totiž vedl celkové pořadí největšího amatérského cyklistického Závodu míru a po Janu Veselém se mohl stát teprve druhým československým vítězem v historii. Podařilo se. Žlutý dres úspěšně přivezl až do cíle na stadionu pražské Slavie v Edenu a zapsal se tak mezi cyklistické legendy. Dokázal navíc vyhrát tři etapy a v cíli měl na druhého v pořadí Güntera Hoffmanna z NDR náskok sedm a tři čtvrtě minuty. Současně se stal vůbec nejmladším vítězem Závodu míru.

LOH v Mexiku 1968: Milena Duchková – skoky do vody (zlato)

Jedna z nejmladších československých olympijských vítězek, vysoká jen 157 centimetrů, v roce 1968 překvapila celý sportovní svět. Ve skocích z desetimetrové věže se stala v pouhých šestnácti letech pod vedením trenérky Marie Čermákové olympijskou vítězkou v Mexico City. V roce 1970 se ještě stala mistryní Evropy a na letních Hrách v Mnichově 1972 získala stříbrnou medaili. V roce 1980 emigrovala do Kanady. Komunistický režim nesl její odchod velice těžce. Byla prohlášena za zesnulou, dokonce jí byl vybudován hrob na Olšanech, který byl nafilmován a promítán v kinech v Československém filmovém týdeníku. Ona však zatím vedla v Kanadě úspěšný život – vystudovala stomatologii a zřídila si soukromou praxi.

LOH v Mexiku 1968: Milena Rezková – skok do výšky (zlato)

Na olympijské hry v Mexico City 1968 odjížděla tehdy osmnáctiletá Miloslava Rezková, která si během olympijské sezony vylepšila osobní rekord o plných 16 centimetrů, jako prakticky neznámá atletka. Už na 171 cm musela jednou opravovat, totéž ji potkalo i na následujících dvou výškách. S bojem o přední příčky proto příliš nepočítala a mezi pokusy si v poklidu četla knížku. Mezitím však postupně vypadávala jedna soupeřka za druhou a laťku ve výšce 180 cm zdolaly vedle Rezkové už jen dvě sovětské výškařky Kozyrevová s Okorokovou. A když mladičká skokanka z Prahy na třetí pokus jako jediná překonala 182 cm, senzace byla na světě. Zklamání obou Rusek bylo tak veliké, že jí na stupních vítězů nepodaly ruku.

AEK Atény – VŠ Praha (stadion Panathinaiko): v hledišti rekordních 80 tisíc diváků

Velký večer českého i řeckého basketbalu. Ve finále Poháru vítězů pohárů zvítězil klub z Atén nad VŠ Praha 89:82. V hledišti se tísnilo podle některých údajů až 80 tisíc fanoušků a údajně 40 tisíc dalších čekalo na výsledek v okolí stadionu, kde se v roce 1896 začala psát historie novodobých olympijských her. Přesnost těchto čísel už jde ověřit jen těžko, každopádně to bylo představení vpravdě rekordní. Na české straně zářil legendární Jiří Zídek, který v utkání zaznamenal 31 bodů. Porážka český celek nemusela mrzet dlouho. Předchůdce dnešního USK Praha o rok později ve Vídni zvítězil ve finále PVP nad sovětským Dinamem Tbilisi.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.