Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Branky, body, vteřiny

Od bruslení v Havířově k reprezentaci Švýcarska. Mayera do branky dovedl Hašek

Stadion v Havířově zná dobře. No spíše velmi dobře. Ve slezském městě se narodil a naučil se zde i bruslit. Robert Mayer tak naprosto skvěle ovládá i český jazyk, ale na mistrovství světa bojuje už v barvách Švýcarska, kde dlouhodobě žije. A na Slovensku cítí velkou šanci na to, aby si domů do Ženevy odnesl velký úspěch. 

Robert Mayer
zdroj: ČTK autor: Vondrouš Roman

"Určitě můžeme ten loňský úspěch zopakovat, máme strašně dobrý tým a může se stát cokoliv," prohlásil devětadvacetiletý Čechošvýcar, jenž dlouhodobě působí v Servette Ženeva.

"Máme dobré mladé, ale i zkušené hráče, velmi dobře hrajeme dozadu a máme dobrá oslabení, přesilovky nám taky jdou docela dobře. Zvládli jsme zápasy se slabšími soupeři, byl to pro nás dobrý test. Proti Švédům, Rusům a Čechům teď můžeme hrát náš hokej a připravovat se na čtvrtfinále," doplnil Mayer.

Přestože je už na třetím šampionátu, na kontě má zatím jen dva starty. "Prostě to tak je. Jsou tady se mnou dva zkušení gólmani, ale taky trošku starší. Uvidíme, co bude dál. Až nebudou moct, já do toho skočím. Kdyby se něco stalo, jsem tady a připravený, je mi teprve 29 let a ještě tu šanci dostanu. Možná ne tento rok, ale za pár let. Teď jsem tady a chci reprezentovat jako všichni jiní," prohlásil perfektní češtinou Mayer.

Je nám líto, video expirovalo.
Sestřih utkání Švýcarsko - Norsko

Ve Švýcarsku žije od čtyř let. "Mamka se tam provdala, s bráchou jsme se pak s ní odstěhovali. Pak jsem se na dva roky zase vrátil a chodil v Havířově do třetí a čtvrté třídy. Mamka chtěla, abych si vyzkoušel českou školu. Abych uměl lépe česky, hlavně psát a číst. Byl jsem v hokejové škole a zažil super dva roky. Dodnes tam mám hodně kamarádů. Za babičkou a dědou tam jednou dvakrát ročně zajedu," vyprávěl Mayer.

Dodnes se vídá i s bývalými spolužáky Robertem Říčkou či Janem Marunou. "Roberta jsem viděl minulý rok na Vánoce. Vždy čtyřiadvacátého ráno máme v Havířově takový zápas, kam všichni přijdou. Jsme ve spojení třeba i na Facebooku," uvedl Mayer.

Hokej poznával už jako malý v Havířově, gólmanem se ale stal až poté ve Švýcarsku. "Děda byl rolbař v Havířově, a než jsem odešel do Švýcarska, tak jsem s ním chodil na stadion a tam bruslil od pěti do osmi, než začínal první trénink. Ve Švýcarsku jsem pak už byl brankářem asi rok, než jsme se vraceli," řekl Mayer.

Od začátku ho to táhlo do brankoviště. Důvod byl zřejmý - Dominik Hašek. "Byly to jeho roky. Chtěl jsem být kdysi jako Hašan, asi jako hodně kluků v Česku. Navíc bylo Nagano, od té doby jsem věděl, že chci být profesionálním hokejistou. Potom už to pro mě byla jasná volba. Hodně kluků to mělo určitě v té době stejné," odtušil Mayer.

Před angažmá v Ženevě působil sedm sezon v zámoří. "Dalo mi to hrozně moc. Byl jsem tam od sedmnácti. Hodně jsem se tam naučil, včetně angličtiny. Poznal jsem, jak tam lidé žijí. I když to bylo zpočátku těžké, byla to pro mě dobrá zkušenost a super zážitky, i když to nebylo jednoduché," uznal Mayer, jenž patřil slavnému Montrealu.

Do NHL ale nezasáhl. "Já byl snad osmkrát na střídačce, ale nevyšlo to, dodnes mě to mrzí, ale je to tak. Teď mám ale šanci chytat na mistrovství světa, což je taky hezké. Hrál jsem alespoň přípravné zápasy NHL, ty byly taky nádherné. A vyprodané, takže i toho si hodně cením," podotkl Mayer.

Dřív jsem Čechům hodně fandil, teď je mi to jedno

Díky působení v Canadiens dobře zná Tomáše Plekance. "Plekyho znám. Když jsem byl v Montrealu, byli jsme spolu hrát tenis. Byl tam i Jarda Špaček, taky jsem ho poznal. Bylo to super. Ti Češi se tam o mě taky tak trošku starali, i když jsem tam byl chvilku. Bylo to super. Hodně se cítím i jako Čech," zdůraznil Mayer.

Hokej i život ve Švýcarsku mu po všech stránkách vyhovují. "Hlavně v Ženevě je to super. Teď jsem se oženil, strašně se mi to tam líbí, mám tam svůj život. Jsme u vody, máme tam hned Alpy. Super život. Jenom ta francouzština mi moc nejde," přiznal s úsměvem Mayer.

Snaží se ale bojovat, jak to jen jde. "Musím se učit, protože moje manželka je Francouzka, taťka taky, ti mě furt do toho hecují a já to zkouším, ale je to pro mě strašně těžké," podotkl Mayer.

Zápas proti českému týmu, na který narazí Švýcaři v posledním duelu skupiny v úterý, nebere přehnaně prestižně. "Je mi jedno, proti komu hrajeme, prostě musíme vyhrát. Když jsem byl malý, byli Češi trošku lepší, hodně jsem jim fandil, ale teď mám na sobě švýcarský dres. Máme dobrou partu a věřím, že vyhrajeme. Uvidíme, co se do té doby stane, třeba budu i v brance," uvedl Mayer.

Zdroj
ČT sport, ČTK

Hlavní zprávy

Nejčtenější články