"Volfíci" o víkendu letěli odpočívat domů, teď chtějí medaili
Londýn - O víkendu si čeští deblkanoisté Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek odskočili domů, první za přítelkyní, druhý za manželkou a dvěma dětmi. Jako by jen byli na soustředění na Trnávce a vraceli se na dva dny do Prahy. Jenomže tentokrát jeli na víkend z Londýna. Potřebovali si odpočinout od tréninku, aby měli příští týden v pondělí dostatečnou motivaci zahájit potřetí v řadě útok na olympijskou medaili. Budou navazovat na bronz z Atén a stříbro z Pekingu.
"Z Číny to domů na otočku moc nešlo," řekl po středečním tréninku s úsměvem Volf. "Takže tady se to nabízelo. Po pár dnech ta voda tahá za ruce, po sedmi trénincích by si člověk stejně dal volno, takže to bylo příjemnější," pokračoval. Cesta z Londýna trvá letadlem dvě hodiny a není drahá. "Já jsem naprosto spokojený, užil jsem si rodinu," navázal zadák deblkanoe Štěpánek.
Do Londýna jezdili od loňského podzimu velmi často na soustředění, aby poznali válce, vlny, charakter trati a její záludnosti. Za tu dobu se tu ale nesetkali s tak slunečným a krásným počasím, jaké v Londýně panuje v posledních dnech. "Chytili jsme pokaždé blbé podmínky, takže nás to sem neláká," vysvětlil Volf.
Jaroslav Volf:
Byli jsme tady už celkem pětkrát a pokaždé jsme tady chytili akorát samé marasty. Já se jezdil domu ohřát. Soustředění byla strašně ubíjející; ráno snídaně, pak trénink, oběd, trénink, potom večeře a spát. A furt dokola.
Protože se ale blíží olympijský závod, má hned lepší náladu. "Vím, že to někam směřuje. Budou předjízdy, pak budeme fandit ostatním, pak bude závod a já se těším, že to, co jsme natrénovali, prodáme," věří. Cítí se dobře. "Hlavně fyzicky, takže na vodě nemusím nic řešit. Dneska mi připadalo, že to jezdí super," dodal.
Medailová posloupnost jejich olympijské úspěšnosti hovoří jasně. Po bronzu a stříbru následuje zlato. Jenomže to by na startu nesměli být slovenští bratři Pavol a Peter Hoschornerové, kteří budou v Londýně útočit na rekordní čtvrtý titul za sebou. Češi s nimi navíc bydlí ve stejném bloku olympijské vesnice. "Jasně, že koukáme, jak jezdí, jsou to rivalové. Ale když je potkám v jídelně, klidně si k nim sednu," podotkl Štěpánek.
Před čtyřmi lety v Pekingu však měli "Volfíci" se slovenskou výpravou také půtky. Při jednom z tréninků se totiž srazili s kanoistou Michalem Martikánem, což vyvolalo značnou vlnu nevole a nevraživosti. A v Londýně došlo k podobné události. "Vyrazili jsme za ním trochu dřív, on blbnul ve válci, tak jsme ho trochu odsunuli pryč," popsal s úsměvem Volf.
Martikán ale nehodu vzal tentokrát s nadhledem. "Já mu říkal, že když se srazí dva singlíři, tak je to divné, ale na deblu můžeme chtít jet každý jinam a pak je problém," špičkoval Volf. "Říkal jsem mu, že to je s námi komplikované. Ale vzal to v pohodě. Říkal, že už bylo hůř," smál se Volf.
