Voráček: Roli lídra v Columbusu beru a těším se na ni. Je čas předávat zkušenosti mladším

"Nejde pro mě v tomto směru o nic nového. Vím, že pro vás - zástupce médií - je těžké vidět, jak to v týmu a v kabině chodí. Někdy prostě nevidíte ty malé věci, které se uvnitř mužstva odehrávají. Nikdy jsem nebyl ten, který se nějak předvádí a ukazuje lidem okolo, jak dobrým lídrem je. Ale jsem si jistý, že už ve Philly jsem v tomto ohledu odvedl pro mladé kluky solidní práci," uvedl Voráček v rozhovoru pro klubový web.

Počítá s tím, že v ní bude pokračovat i po návratu do klubu, který si ho v roce 2007 vybral jako sedmého v draftu. "Ve Flyers jsem byl součástí skvělé party tahounů týmu a jsem na to hrdý. Sám jsem měl zamlada kolem sebe dobré lídry, teď je zase třeba předávat to mladším. Těším se na tuhle roli a přijímám ji. Jsem nadšený, že ji budu mít i tady a budu moct jít dalším hráčům příkladem," uvedl Voráček.

Zámořští novináři pobavili reprezentačního kapitána ze tří světových šampionátů právě 14 let starou fotografií, která byla pořízena ve stejné hale, která se znovu stala jeho hokejovým domovem. "To je první tréninkový kemp," smál se Voráček, když uviděl kluka na fotce.

"Jsem zpátky doma, ale čtrnáct let je prostě čtrnáct let. Mohu však říci, že zraju jako dobré víno," dodal Voráček, jenž je na aktuální soupisce Blue Jackets druhým nejstarším hráčem po dlouhodobě zraněném Nathanu Gerbem.

Ani Gerbe se mu ale nemůže vůbec rovnat v počtu odehraných zápasů v elitní lize. Nemá jich totiž na kontě ani polovinu co Voráček, jemuž schází v základní části už jen 32 startů do ceněné tisícovky. Dalších 49 bitev absolvoval v play-off.

"Co se mi na Jakeovi opravdu moc líbí, to je jeho vášeň a zaujetí pro hru. V lize už je nějakých třináct čtrnáct let, ale stále je z něj cítit nadšení, že tady může hrát. On prostě miluje hrát hokej. A to by pro naše kluky mělo být nakažlivé. Je to dobře pro celou partu tady. Jake tvrdě dře v tréninku a je soutěživý. Je vážně naštvaný, když cokoliv při tréninku prohraje," konstatoval hlavní kouč Brad Larsen.

A mistr světa z roku 2010 jeho slova potvrdil. "Vážně nenávidím porážky," přitakal Voráček. "Nenávidím prohrávat, ať jde o cokoliv - když hrajeme karty v letadle nebo zápasy mezi sebou na tréninku. Ať jde o ostrý zápas, nebo tréninkové utkání, nechci prohrát. Vážně z toho šílím. Za půl minuty minutu jsem zase v pohodě, ale v první chvíli jsem fakt naštvaný. Kdo mě nezná, může si o mně třeba myslet, že je se mnou něco špatně," připustil Voráček, že občas jeho zaujetí překvapí i spoluhráče.

Jenže právě tento prvek je pro tým důležitý. "Přináší do naší kabiny něco, co tady nějakou dobu nebylo," uvedl obránce Zach Werenski. Připomněl v té souvislosti Scotta Hartnella, který hájil barvy Columbusu v letech 2015 až 2017, ale předtím byl dlouho Voráčkovým spoluhráčem ve Philadelphii.

"Jake mi připomíná Hartsyho v tom, že ví, jak jít na led a odvést svou práci bez ohledu na všechny okolnosti kolem, ale zároveň má rád zábavu. Myslím, že od té doby, co Hartsy odešel, jsme tu nikoho podobného neměli. Je úžasné tu Jakea mít, je to skvělé pro všechny kluky v kabině," uvedl Werenski.

Voráček do své role dorostl i díky tomu, co vše se změnilo v jeho osobním životě. "Když jste mladí, tak si s ničím moc nelámete hlavu. Přijedete, odehrajete zápas a jedete domů. Odpoledne klidně prospíte, zahrajete si Call of Duty, a když máte chuť na jídlo, jdete na večeří a dáte si pár piv. Prostě žádné starosti. Ale když jste pak starší a starší, s dětmi, rodinou a tím vším kolem je to jiné, ale pro mnoho lidí je právě tohle normální život. A v tom já se od nich nijak neliším," řekl Voráček.