Haškovy nejlepší momenty kariéry. Důležitá je intuice, tvrdí
Praha - Legendární hokejový brankář Dominik Hašek svou profesionální kariéru sice ukončil, ale i když jde podle svých slov dál, neohlíží se a raději jde na houby, pro čtenáře webu ČT Sport exkluzivně okomentoval deset nejlepších momentů během svého letitého působení v NHL. A někdy se nestačil divit. "Nedávno mi ta videa poslal kamarád, ale nepustil jsem si je. Vidím to až teď. Nechybí mi tam nic. Někdy prostě musíte mít intuici, vše ostatní jde natrénovat," vysvětlil 'Dominátor', který navrch zavzpomínal na radost po zisku olympijského zlata v Naganu.
"Tenhle zákrok je z mé poslední sezony v Detroitu. Mám dokonce fotku, kde je Gáborík hlavou v momentu, kdy letí přese mě. Ještě dlouho předtím, než dostával nahrávku, jsem už věděl, že je neobsazenej, a vyjel jsem proti němu. Perfektní zákrok. Dostal jsem dvě minuty. Nevím proč, protože jsem trefil puk první. Důležité bylo, že ani já ani on jsme se nezranili. Nebylo pro mě jednoduché tam takhle jít, bál jsem se o sebe a jemu jsem také nechtěl nic udělat, ale musel jsem chytit puk."
"To, co jsem udělal Gáboríkovi, se mi jednou, a to říkám vlastně prvně, podařilo udělat i v Pardubicích proti Litvínovu. To je asi třicet let zpátky. Trefil jsem tehdy Jardu Hübla. Nevím, jestli udělal takové salto jako Gáborík, ale vím, že když jsem se ohlédl, byl zamotanej v brankové síťce a nemohl se rozmotat (smích)."
"Tohle je hodně dávno, moc si to už nepamatuju. Aby takový zákrok brankář udělal, musí být hodně flexibilní, mít natrénováno, aby tu nohu, ten těžký beton, dokázal ve složité pozici zvednout a zachytit střelu. Já jsem udělal první zákrok a ještě jsem vykopnul podruhé."
"V Detroitu jsou takové rvačky tradice. Kdykoliv se jeden brankář popral s druhým, tak Detroit vyhrál Stanley Cup. Byl jsem rozjetý přes celé hřiště, stoupl jsem na jeho hokejku a zezadu ho podrazil. Patrick Roy byl potom jako šílený, protože se domníval, že jsem to udělal úmyslně, což by bylo samozřejmě proti všem gentlemanským pravidlům. Shodou okolností jsem se tak praštil do zad, jak jsem spadnul, že jsem musel snad jedinkrát v životě kvůli zádům vynechat přespříští zápas. To je taková perlička, o které nikdo neví. A mimochodem, ten Stanley Cup jsme pak vyhráli, takže tradice tam zůstala."
"Nádherný zákrok, i to jsem ve své kariéře předváděl. Když už nic jiného nezbejvá, přehodíte nohy. Byl to zákrok, který jsem trénoval i bez puku na tréninku hodně často. Několikrát za sezonu se použije, v zásadě tehdy, když nemáte jinou šanci, přehodíte nohy z jedné strany na druhou. Párkrát jsem to za sezonu uplatnil."
"Jednoznačně faul, ale naštěstí jsem byl daleko od mantinelu. Bylo by daleko horší, kdybych na něj spadnul hlavou. Samozřejmě se mi nic nestalo. Byl jsem spíš naštvanej z principu. Myslím, že ten hráč byl dokonce vyloučenej."
"To jsou dva zákroky. Ten druhej snad byl ještě lepší než první. Když už nic nezbývá, natáhnete se čímkoliv. Ten první, to jsem ještě všechno viděl, ten druhý byla dorážka, tam jsem šel intuitivně, ani jsem nevěděl, kde to je, to bylo výjimečný. Jak se překulíte, dáte tam ruku."
"No jo, Jarda Jágr. Nemyslím si, že by tenhle zákrok byl tak fantastický. Jarda mě přelstil, zkusil jsem na něj vytáhnout hokejku, ale díky tomu, že byl moc blízko a pod tlakem druhého hráče, nestačil zakončit. Moje nohy ještě stačily vystřelit, přestože jsem byl překonanej. Kdyby nebyl Jarda pod velkým tlakem, už by ten gól určitě dal."
"Rozhodující zápas. Takových zákroků jsem udělal hodně, ale v zápase, kde jde o všechno, je o to důležitější. S olympiádou je Stanley Cup můj největší úspěch. Dlouho jsem se na to načekal, získal jsem ho v 37. Ale nemyslím si, že ten zákrok byl výjimečnej."
"Ježišmarjá, v televizi to vypadá ještě líp, než jsem se domníval. Co k tomu dodat? To je nějaká intuice. Nikdy jsem tohle netrénoval. Myslím, že jsem ani nešel vyloženě po puku, jen jsem tak rozhodil, bouchnul nohama, protože jsem viděl, že puk je nade mnou. Vypadá to, že to vykopávám úmyslně, ale ne. Ale když to nezkusíte, tak to nemůžete chytit (smích)."
"Tak tohle je fantastický, uznávám. To je… to se přiznám, že to je číslo jedna, asi nejlepší zákrok. Vypadá hezky a byl výjimečnej. Napadla mě totiž důležitá věc. V tuhle chvíli byla hokejka zbytečná. Na tenhle zákrok jsem opravdu pyšnej. Nejenže jsem tam šel, ale že mě napadlo pustit hůl a dát tam správně ruku."
"Nagano. Vyhodil jsem hokejku radostí a za ní letěla vyrážečka. Ta změnila směr hokejky, jinak by se nikomu nic nestalo. No jo, Ríša (Šmehlík, pozn. red.). Byla to tržná rána, ale nepotřeboval ani stehy. Spravily to mašličky a myslím, že dneska tam už nemá nic vidět."
