Mistrovství světa ve fotbale je tady. Co od něj čekat?

V brazilských ulicích v tu chvíli demonstrovaly proti politickým elitám a pořádání mistrovství světa desetitisíce lidí. Před výkopem utkání Brazílie se Španělskem, finále Poháru FIFA – pouhé generálce na světový šampionát - však Maracaná prošla zcela dechberoucím zážitkem. Po první sloce brazilské hymny orchestr utichl a diváci spolu s domácími hráči a capella doburáceli zbytek národního popěvku.

Brazílie v lisu - fanoušků, médií, svého vlastního očekávání

I masivní podpora publika nakonec brazilskou reprezentaci dovedla k demolici španělského národního týmu. Selecao tak zahnalo pochybnosti o tom, zdali má na to, aby poráželo i ta nejlepší mužstva na světě. Do světového šampionátu tak bude vstupovat jako hlavní favorit s vyváženou jedenáctkou a širokým a nesmírně kvalitním kádrem. Přesto – v brazilské reprezentaci najdeme mladé hráče, z nichž jen hrstka cestovala na předchozí šampionát, a již tři roky od posledního mistrovství Jižní Ameriky také Brazílie postrádá zkušenosti se soutěžními zápasy. Značná část národního týmu však působí ve špičkových evropských klubech a patří zde mezi stěžejní opory.

Každopádně ať už by byl brazilský národní tým sebelepší, vždy by nyní čelil jedné hlavní a nevyhnutelné otázce, a to zdali se enormní tlak nemůže obrátit proti samotnému mužstvu. Vítězství v roce 1950 na domácí půdě bylo před finálovým kláním proti Uruguayi bráno téměř jako zaručená záležitost. Ovšem nečekaná porážka 1:2 je pro Brazílii dodnes obrovským traumatem. A to nehledě na fakt, že trofej pro nejlepší tým na světě od té doby dokázaly různé generace brazilských hráčů zvednout nad hlavu hned pětkrát.

Argentina - nezastavitelná ofenziva, nevyzpytatelná obrana

I proto se řada odborníků kloní k názoru, že by světový šampionát mohla vyhrát Argentina. Modrobílí přitom žádný velký turnaj neovládli již přes dvě desetiletí a nebyli tomu ani blízko – za stejnou dobu se na mistrovství světa ani jednou nezvládli probojovat mezi čtyři nejlepší.

Přesto jsou nyní očekávání velká, nikoli však přemrštěně svazující. Útočný trojlístek Messi – Agüero – Higuaín nahání protivníkům hrůzu a zdá se, že ani defenziva, která tradičně není nejsilnější, by nemusela být takovou zjevnou slabinou. Díky trenérovi Alejandru Sabellovi působí mnohem jistějším dojmem a při protiútocích bude argentinská ofenziva prakticky nezastavitelná.

Španělsko - cesta na vrchol, nebo trpký konec hned na začátku?

Tento způsob hry může platit zejména na týmy, jejichž hra je založena na držení míče – tedy i Španělsko. La Roja jede do Brazílie s cílem, z něhož se vskutku točí hlava – zvítězit na čtvrtém vrcholném fotbalovém turnaji v řadě. Navíc na jihoamerické půdě, tedy na místě, kde ještě žádný evropský tým, i kvůli náročnému klimatu a celkově velmi odlišnému prostředí, mistrovství světa nevyhrál.

Španělé tuší, že obhájit vítězství na mistrovství světa bude extrémně složité. Klíčoví hráči, na nichž je tým a jeho herní styl postaven, působí unaveně či poněkud z formy. Omlazení kádru je po mistrovství světa nevyhnutelné. Přes všechny pochybnosti má Španělsko k dispozici nadále pravděpodobně nejsilnější třiadvacítku hráčů, nepřeberné zkušenosti a sebejistotu. Není ale zřejmé, jakou výkonnost lze od národního týmu čekat. Španělsko může dojít k titulu a nikdo by nebyl překvapen, stejně tak však kvůli vyčerpání nemusí projít mimořádně složitou skupinou v čele s Nizozemskem a Chile.

Německo - ideální mix talentu a zkušenosti?

Ještě před rokem mnozí fotbaloví příznivci a experti viděli jasného favorita na vítězství v Německu. Bayern s Dortmundem si podmanily Ligu mistrů, německý národní tým má i teď k dispozici ideální mix zkušeností a talentu. Oba kluby však v poslední sezoně příliš nepřesvědčily, německou reprezentaci pak trápí i velké množství zranění. Ani vynikající personální složení v defenzivě navíc nezabraňuje jistým kiksům, které mohou být ve vypjatých utkáních klíčové. Němci tak znovu cestují na šampionát s vědomím, že patří mezi hlavní adepty na titul, ale znovu jim něco málo chybí k naprostému přesvědčení, že jej mohou vyhrát.

Všechny čtyři hlavní favority však spojuje jedna věc – o něco málo více či méně praktikují útočný styl fotbalu. A totéž se dá říct i o dalších týmech – kromě jiných například o Nizozemsku, Itálii, Belgii či Chile, které bude zvláště radno sledovat. Co se týče předvedené hry, světové šampionáty v poslední době spíše zaostávaly za očekáváními, padalo zde ke všemu výrazně méně gólů než ve špičkových klubových soutěžích. Nyní bychom se naopak mohli dočkat nejatraktivnějších utkání na mistrovství světa za poslední roky.

Nejen fotbalová bouře

Atraktivní fotbal by mohl spolu s atmosférou na stadionech vytvořit nezapomenutelný šampionát. Když před rokem na Maracaná dozněla brazilská hymna, muselo nejednomu divákovi problesknout hlavou, jak asi bude vypadat světový šampionát, když v tu chvíli šlo o bezvýznamný turnaj, navíc v době, kdy Brazílií otřásaly masivní demonstrace. Odpověď je však zatím trochu neznámá – v Brazílii je nyní podle zpráv reportérů klid před bouří. A bouře může vypadat všelijak.

Signály jsou zatím pozitivní. Navzdory všem pochybnostem o tom, zdali se stadiony stihnou dostavět, se zápasy na svých místech uskuteční, i když někdy v provizorních podmínkách. Ty však na jistých místech panovaly i před osmi lety v Německu a v dalších pořadatelských státech, které jsou na tom ekonomicky lépe než Brazílie. I bezpečnost by zajištěna být měla, byť možná obscénním způsobem, vzhledem k všudypřítomnosti bezpečnostních složek. Ty však údajně od loňského skandálního selhání a používání nepřiměřených sil podstatně zapracovaly na zvládání krizových situací.

Nálada mnohých Brazilců vůči šampionátu je nadále spíše skeptická – přestože to se postupně v případě úspěchů domácí reprezentace může značně změnit. Prakticky odevšad lze slyšet obviňování brazilské vlády z rozhazovačnosti a hlasy o tom, že výstavba předražených stadionů na místech, kde nepůsobí žádný profesionální klub, je nesmyslná.

Jestli však mistrovství světa bude mít nějaký opravdový odkaz, tak je to vzedmutí občanského uvědomění a aktivity. Těžko si představit, že většina problémů, které se v souvislosti s přípravou na mistrovství světa vyskytly, se v Brazílii neobjevuje v jiných oblastech. Vzhledem k tomu, že Rio de Janeiro za dva roky pořádá olympijské hry, je země v těchto letech pod velkým celosvětovým, a nyní i větším domácím dohledem. Zdá se, že by si Brazílie ze šampionátu nakonec mohla odnést nečekané ponaučení, které do jisté míry vyváží cenu, kterou země za tyto dva sportovní svátky zaplatí.