Ekvádor: Strastmi zkoušený tým drží naději na osmifinále

Ekvádor jede teprve na své třetí mistrovství světa v historii, ale v posledních letech je stabilním účastníkem šampionátu. Od přelomu milénia jde již o jeho třetí účast na MS, chyběl jen jedinkrát, a to na minulém mistrovství v Jihoafrické republice. Od té doby si přitom ekvádorská fotbalová reprezentace prošla tím, co jiná národní mužstva jen stěží.

Téměř přesně před dvěma lety, po čtyřech kvalifikačních utkáních, to s účastí Ekvádoru na šampionátu v Brazílii vypadalo velmi bledě. Tým měl na kontě jen šest bodů a odvážel si porážku z Paraguaye a debakl 0:4 z Argentiny. Pak ale přišlo k velkému vzepětí - rovníkový stát doma těsně porazil favorita z Kolumbie. Dalších 362 dní pak neprohrál jediný soutěžní zápas.

Jenže v létě minulého roku přišla nečekaná rána. Těsně po přestupu do katarského klubu Al Jaish popadla sedmadvacetiletého útočníka Christiana Beníteze žaludeční křeč, kvůli níž musel být hospitalizován. Jeho stav se ovšem prudce zhoršil a po několika hodinách již Benítezovi nebylo pomoci. Zemřel na následky kardiorespiračního selhání.

Smrt Chucha zasáhla Ekvádor těžce. S výborným hráčem a oblíbencem tribun i kabiny se země loučila emotivně - vzdát čest mu přišly desetitisíce lidí včetně prezidenta a ekvádorská fotbalová federace na Benítezovu poctu vyvěsila číslo 11 na jeho reprezentačním dresu.

Dva měsíce poté čekalo pro ekvádorskou reprezentaci klíčové domácí utkání proti Uruguayi. Kdyby národní tým zvítězil, o přímém postupu na mistrovství světa by bylo prakticky jasno. Prohra by Ekvádor téměř jistě poslala do nevyzpytatelné baráže a ještě prohloubila depresi mužstva. To před rozhodujícím utkáním prohrálo dva zápasy a jen remizovalo se slaboučkou Bolívií.

Ekvádor však náročný úkol zvládl. Po polovině hry pronikl na pravé straně hřiště Antonio Valencia, poslal přízemní centr na Jeffersona Montera a ten se nemýlil. Po další vypjaté hodině hry, kdy Ekvádor nepřipustil vyrovnání, se domácí dočkali závěrečného hvizdu. Následné chaotické scény na trávníku se popisují těžko - snad lze jen napsat, že tohle opravdu nebyla obyčejná erupce nadšení.

Ekvádor nyní vyráží na mistrovství světa, kde podobně jako v minulosti nemůže očekávat útok na titul. Nemá k dispozici příliš silný kádr - jedinou širší veřejnosti známou hvězdou je Antonio Valencia z Manchesteru United, jinak jde z velké části o hráče z domácí soutěže či o legionáře působící v Mexiku.

Ekvádorští obránci se až příliš často nevyvarují individuálním hrubkám, a to je velmi nepříjemný faktor, zvláště když se národní tým bude chtít spoléhat na dobrou defenzivu a poté vyrážet do protiútoků. Ačkoliv kouč Reinaldo Rueda dokáže zorganizovat svůj tým poměrně precizně, jakékoliv taktické pokyny přichází vniveč, pakliže jsou mimo schopnosti samotných hráčů.

I přesto lze Ekvádor lehce favorizovat na postup ze skupinové fáze, kde narazí na Francii, Švýcarsko a Honduras. Dá se očekávat, že v souboji o druhé místo půjde o velmi těsný souboj mezi jihoamerickým týmem a Švýcary, oproti těm však ekvádorští mají hned několik potenciálních trumfů.

Jihoamerická půda tradičně svědčí tamějším reprezentacím, evropská mužstva se složitě aklimatizují na velmi teplé a vlhké podnebí. Jihoamerické týmy, jež jsou na tyto podmínky zvyklé a navíc se spoléhají na rychlost, tak mají zásadní přednost. Takovým mužstvem je právě Ekvádor, který se v útočné formaci může opřít hned o několik typově podobných hráčů, jako je Antonio Valencia - přímočarých, rychlých a efektivních ve finální fázi.

Klíčovou roli však na mistrovství světa často hraje spíše psychika než technické dovednosti. To lze jistě mnohdy říci i o klubovém fotbalu, avšak tlak, který na každém národním mužstvu leží z celé země, je těžko srovnatelný s tím, co hráči zažívají v klubech. Do toho je také velmi podstatná i atmosféra v týmu, hráči totiž tráví bezmála dva měsíce neustále pospolu.

V obou ohledech má Ekvádor mimořádnou přednost - snad takovou, jakou žádný jiný tým. S tím, čím si prošel a stále prochází, může do každého utkání na mistrovství světa nastoupit s velkou pokorou a sebevědomím. A to jej může dovést dál, než by se dalo čekat.