ČTsport

ČTsport
pondělí 19. listopadu 2018 Alžběta

1986: Jak si Štvanice užila návrat Navrátilové

Velikost textu:

Červenec 1986. Praha hostí tenisové finále Poháru federace. Duel na nově otevřené pražské Štvanici představoval pro československý komunistický režim problém už před samotným začátkem. Do Československa totiž mířil i výběr Spojených států, což znamenalo, že do Prahy se po 11 letech vrátí i nejlepší světová tenistka posledních let – Martina Navrátilová.

Martina Navrátilová
Martina Navrátilová

V té době vlastnila už 13 grandslamových titulů ve dvouhře. Jenže v československém tisku se o jejích úspěších téměř nepsalo. Důvod byl prostý. Martina Navrátilová totiž z vlasti během US Open v roce 1975 emigrovala. A v zapomnění emigrace měla podle režimních představitelů už nadobro zůstat. Finále ale ukázalo, že fanoušci na ni rozhodně nezapomněli.

Individuální rozhovory? Nepřípustné. Otázky na tiskové konferenci? Jen předem schválené. Komunisté dělali vše, co bylo v silách zkostnatělého aparátu, aby se návrat tenisové hvězdy ze Spojených států v dobovém zpravodajství nestal ústřední událostí. Rudé právo sice finále Poháru federace věnovalo celou stranu, ale vyjádření Martiny Navrátilové byste na ní hledali marně. Zároveň její profil chyběl i v oficiálním průvodci.

Americká sestava byla v té době naprostým tenisovým dream teamem. V Československu se představila i dlouholetá rivalka a zároveň kamarádka Navrátilové Chris Evertová Lloydová, držitelka 18 grandslamů. Diváci na štvanických kurtech byli svědky mimořádně kvalitní tenisové podívané.

Finálový turnaj se hrál vyřazovacím systémem každý den jedno kolo. Československý výběr, spoléhající na Helenu Sukovou a Hanu Mandlíkovou, do boje o titul prošel přes Řecko, Švýcarsko, Austrálii a Argentinu s 16letou Gabrielou Sabatiniovou. Američanky vyhrály postupně nad Čínou, Španělskem, Itálií a Německem.

Samotné finále načala těsná výhra Evertové Lloydové nad Helenou Sukovou, pak přišel na řadu souboj týmových jedniček - Hany Mandlíkové a Martiny Navrátilové. Při představení obou protagonistek propukla u jména Navrátilové Štvanice v bouřlivý aplaus. Přivítání ztracené dcery. Bylo hned zjevné, že rodačka z Řevnic má sympatie publika.

přehrát video
Děkovná řeč Martiny Navrátilové po finále Poháru federace 1986

Legendární proslov

Diváci samozřejmě tleskali také úspěšným míčkům Hany Mandlíkové, ale fakt, že tribuny přejí i její soupeřce, československou reprezentantku ve finále rozhodil. Po vyrovnaném prvním setu následoval jednoznačný druhý a precizně hrající Navrátilová získala Američankám po výhře 7:5 a 6:1 rozhodující bod.

Američanky ovládly i závěrečnou čtyřhru a zaplněná Štvanice se chystala na závěrečný slavnostní ceremoniál. V tu dobu už své čestné lóže opustili čelní představitelé komunistické strany včetně předsedy vlády Lubomíra Štrougala a také Československá televize ukončila živé vysílání. Záznam z předání poháru se ovšem uchoval v archivu. Došlo i na děkovné proslovy a mikrofon si vzala Martina Navrátilová.

"Nejdříve bych chtěla poděkovat vám všem za to, že jste se na nás přišli podívat," otevřela po anglických zdvořilostech českou část své řeči. "Jste skvělí fanoušci tenisu, to pro nás hráčky moc znamená. Já jsem nečekala, že mě takhle přivítáte. Chtěla bych vám od srdce poděkovat a doufám, že nebude trvat dalších 11 let, než sem zase přijedu hrát tenis."

Finále Poháru federace 1986 na pražské Štvanici
Finále Poháru federace 1986 na pražské Štvanici
Více fotek
  • Finále Poháru federace 1986 na pražské Štvanici autor: Khol Pavel, zdroj: ČTK //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/70/6950/694946.jpg
  • Martina Navrátilová s týmem USA přebírá trofej pro vítězky Poháru federace 1986 autor: Khol Pavel, zdroj: ČTK //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/70/6950/694947.jpg
  • Martina Navrátilová přijímá gratulace po výhře na Poháru federace v roce 1975 autor: Kruliš Jiří, zdroj: ČTK //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/70/6950/694942.jpg
  • Martina Navrátilová autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/68/6725/672489.jpg

Diváci po této větě dlouze, nadšeně a hlasitě aplaudovali. Kromě gesta uznání tenisového umu a úspěchů Martiny Navrátilové se jednalo o jakousi hlasitou formu nesouhlasu s režimem a s poměry v Československu. Proslov Martiny Navrátilové výrazně přesáhl rámec běžného vyjádření sportovce po zápase.

Tenistka, která podobně jako spousta jiných sportovců a československých občanů opustila svou zemi, protože jí zdejší režim neumožňoval adekvátní sportovní i lidský rozvoj, se dočkala vřelého přijetí. Lidé na ni zkrátka nezapomněli a nezanevřeli. Tohle souznění znamenalo mnohem víc než jen momentální nadšení z vrcholného sportovního zážitku. Tak trochu možná načrtlo atmosféru začínajícího konce totality.

"Lidi to prožívali asi ještě víc kvůli tomu, že to byl komunistický stát. Kdyby už to bylo o čtyři roky později nebo kdyby už Československo bylo demokratické, bylo by to trošku jiné," soudí Navrátilová. "A možná i proto, že se nesměli radovat, tak se z toho radovali ještě víc. Dali jsme facku systému."

Kdo další také emigroval z komunistického Československa?

Hokej: Petr Klíma, František Musil, Václav Nedomanský, Petr Nedvěd, Michal Pivoňka, Václav Roziňák, Petr Svoboda

Krasobruslení: Ája Vrzáňová

Tenis: Jaroslav Drobný, Ivan Lendl

Zdroj: ČT sport, tenisovysvet.cz

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.