ČTsport

ČTsport
úterý 21. srpna 2018 Johana

Čtvrtstoletí smutku v Kanadě. Stanley Cup se "domů" stále nevrací

Velikost textu:

Zatímco hokejisté Washingtonu oslavovali svůj premiérový a vytoužený Stanley Cup, v kanadském Montrealu o víkendu zavládla nostalgie a smutek zároveň. V sobotu si parta kolem tehdejšího kapitána Guye Carbonneau připomněla už čtvrtstoletí od posledního zisku cenné trofeje. A nejen od triumfu pro Canadiens, nejúspěšnější klub NHL, ale i pro celou hrdou Kanadu.

Jako poslední kanadský tým neúspěšně bojoval o Stanley Cup Vancouver
Jako poslední kanadský tým neúspěšně bojoval o Stanley Cup Vancouver

Když se pozorně procházíte útrobami montrealské haly Bell Centre, zabere vám hodiny, než si prostudujete soupisky vítězů Stanley Cupu, fotky a cenné hokejové relikvie. Celkem 24 triumfů, stovky jmen, desítky legend.

I na tu nejmladší fotku šampionů už dlouho usedá prach času. Občas na dnešní dobu poněkud nemoderní účesy hráčů jsou toho důkazem.

Vysmátý brankář Patrick Roy a střelec John LeClair společně objímající obří pohár si v červnu 1993 užívali životní chvíle. Fanoušci Canadiens slavící ještě v legendárním hokejovém stánku Forum ale v tu chvíli určitě netušili, že na další slávu budou čekat nejméně čtvrt století. Stejně jako celá země.

Patrick Roy
Patrick Roy

Poslední vítěz bez Evropana v sestavě

Canadiens v minulosti většinou patřili k velkým favoritům na Stanley Cup. Generace převážně frankofonních hvězd přitahovaly do Montrealu úspěchy. V sezoně 1992-1993 ale byla situace jiná.

Parta kolem gólmana Roye mezi horké kandidáty na triumf rozhodně nepatřila. Úspěšný kouč Pat Burns před sezonou odešel do Toronta. Hvězdný Kanaďan v brance "Habs" se celou sezonu potýkal se špatnou formou.

Právě Burnsův nástupce kouč Jacques Demers ale dokázal vytáhnout z podceňovaného celku maximum. "Společně překvapíme hokejový svět, vyhrajeme Stanley Cup," byla jeho první slova, když vstoupil do nové kabiny. Demers nikdy nebyl kdovíjaký mistr přes taktiku, motivovat ale dokázal dokonale.

Jeho svěřenci dokázali v prvním kole play-off otočit vývoj série proti rivalovi z Quebecu z 0:2 na 4:2 na zápasy. Díky souhře náhod se na cestě do finále vyhnuli favorizovanému Bostonu a Pittsburghu. Buffalo a Islanders byli o poznání lehčí překážkou.

Wayne Gretzky v dresu Los Angeles
Wayne Gretzky v dresu Los Angeles

I v samotném finále ale Canadiens nebyli za favorita. Proti byl tým v čele s nejlepším hráčem té doby Wayne Gretzkym. Kings zvládli první duel v hale Forum. I druhé utkání se dlouho nevyvíjelo dobře. Až v závěru třetího dějství za nepříznivého stavu vytáhl Demers svoji specialitu, kterou používal už dřív v Detroitu a St. Louis. Nechal změřit hokejku hráči Kings Martymu McSorleymu.

Výsledek? Za nelegální náčiní Gretzkyho "osobního strážce" šli hosté do čtyř. Domácí nabídnutou příležitost využili a poslali zápas do prodloužení. I v něm rozhodl hrdina večera, obránce Eric Desjardins.

Parta kolem Gretzkého se zhroutila, na domácím ledě ztratila obě utkání (obě v prodloužení). A diváci v hale Forum před pátým zápasem série tušili, že Stanley Cup už zůstane v Kanadě.

Montreal na svém posledním tažení za slávou neměl ve svém středu jediného Evropana, což v následujících letech už nebylo v NHL myslitelné. Carbonneau a spol. navíc dokázali vyhrát v play-off 10 zápasů v prodloužení, což je jen těžko překonatelný rekord.

Generální manažer Montrealu Serge Savard (vpravo) se Stanley Cupem
Generální manažer Montrealu Serge Savard (vpravo) se Stanley Cupem

Proč došlo k úpadku kanadských týmů?

Až do začátku devadesátých let kanadská mužstva dlouho dominovala. Desetiletí se předháněli rivalové z Toronta a Montrealu. Na ně navázal Edmonton. Jen newyorští Islanders dokázali na delší časové období narušit nadvládu "severu".

Pak profesionální hokej začaly stále výrazněji ovlivňovat peníze. Kluby od 49. rovnoběžky na sever začaly zmítat ekonomické problémy. Místní celky totiž vydělávají v kanadských dolarech, ale hokejisty platí v amerických, což se samozřejmě na chodu klubu brzy projevilo.

V Quebecu o tým přišli úplně, ve Winnipegu "jen" na patnáct let. Problémy byly zkraje tisíciletí i v Calgary a Edmontonu. Řada hvězdných hráčů nechtěla za kanadské kluby nastupovat. Někdo se vymluvil na počasí, jiný na vyšší daně, zaznívaly i obavy z výraznějšího mediálního tlaku. A tak Kanada na Stanley Cup čeká.

Calgary, Edmontonu a Vancouveru sice v posledních patnácti letech chybělo jediné vítězství k Poháru, ale nakonec všichni skončili na straně poražených. Hrdým fanouškům zůstaly jen nostalgické vzpomínky s bolestivým koncem.

Fanoušci momentálně vkládají naděje nejvíc do mladím nabitého Edmontonu, Toronta a letos skvělého Winnipegu. Právě v posledních letech tři nejvíce trápící se kluby mají teď podle mnohých šanci vrátit slavnou trofej "domů". A rozpoutat tak euforii, jakou žádné kanadské město nezažilo už 25 let.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.