Vyrazit v kontaktu, máme zlato. I stříbro je ale úspěch, řekl Holuša po ME v krosu

Na posledních 1600 metrů na dostihovém závodišti v Šamoríně vystartoval s odstupem čtyř sekund na vedoucího Brita. Jakub Holuša v ten moment přemýšlel, zda se pustit do stíhacího běhu, nebo se soustředit na jednodušší boj o stříbro se Španělskem. Dilema to pro něj nebylo jednoduché, ale nakonec zvítězila vidina jistoty.

Český finišman štafety, v níž běželi ještě se Simonou Vrzalovou, Filip Sasínkem, Kristiinou Mäki, přitom cítil, že formu a síly na boj o zlato měl. Také v cíli na vítězného Toma Marshalla ztratil jen vteřinu. Hlavním problémem bylo ovšem počasí.

"Škoda, že ve třetím úseku Kristiina ztratila. Kdybych byl s Britem v kontaktu, tak to bylo jasné. V Šamoríně ale nebyly ideální povětrnostní podmínky, hodně foukalo a já věděl, že když to risknu a budu ho nahánět, nemusí to vyjít. Španěl by navíc za mnou běžel schovaný. Takto jsem se rozhodl, že poběžím na stříbro. Na to jsem si věřil," popsal dilema pátý muž závodu na 1500 metrů na letošním atletickém mistrovství světa.

Holuša byl i tak z první české medaile v historii na krosovém evropském šampionátu spokojen a v cíli trati, která celkově měřila 6400 metrů, to s reprezentačními kolegy řádně oslavil. "Je to úspěch. Rozhodlo, že jsme měli silný tým. Domluvili jsme se dopředu na startu, dodrželi to a připravili se," popsal.

Důležitým faktorem byla i trať ve slovenském Šamoríně, která byla hodně promrzlá a tvrdá, což českému kvartetu sedělo. "Nemusel jsem se díky tomu dívat pod nohy. Jako pro dráhového běžce nejsou krosy moje silná stránka a jsem v nich opatrný. Když jsou tam drny, tak se trochu bojím o nohy a nedokáži prodat, co ve mně je. Tady byla ale trať skvělá, rovná, zábavná, takže jsem mohl běžet do plných. Byl to jeden z nejhezčích krosů, které jsem běžel," uznal.

Běh ve smíšené štafetě byl každopádně pro Holušu úplnou novinkou, jelikož byl zvyklý doposud běžet pouze s mužskými kolegy. Nová zkušenost ho ale bavila podobně jako průběh celého stříbrného závodu.

"Je to nová disciplína a je to správný krok, kterým evropská atletika jde. Divákům se to líbilo a byla to zábava. Navíc je tam myšlenka, že do budoucna by existoval i jakýsi hrající kapitán jako v tenise a nevědělo by se, v jakém pořadí poběží muž nebo žena. Řešilo by se to podle vlastní úvahy. I to je zajímavé, i když to má pro i proti," řekl.

Po krosovém úspěchu se český mílař nyní soustředí na přípravu na halovou sezonu, kterou loni musel vynechat kvůli zdravotním potížím. Letos se ale cítí dobře a nic by ho v boji za dobrými výsledky nemělo zastavit.

"Bolístky jsou vždycky. Nebyl bych sportovec, kdyby neexistovaly. Není však nic, co by mě omezovalo. Myslím, že je vše, jak má být. Věřím, že halová sezona proto bude úspěšná," doufá.

Aby se tak stalo, vyráží na konci prosince do Austrálie, kde se bude měsíc připravovat poblíž Melbourne. "Prvně jedeme do hor a potom se vrátíme přímo do Melbourne. Budu tam trénovat s Poláky. Připojím se k nim, abych měl s kým běhat. Je to skupina kolem Marcina Lewandowskiho, jednoho z nejlepších běžců v Evropě, a myslím, že mi to může pomoct. Moc se na to těším," konstatoval.

Holuša už také vyhlíží vrchol letošní sezony, kterým je mistrovství Evropy v Berlíně. Prioritou zde pro něj bude samozřejmě závod na 1500 metrů, zkusit by chtěl ale také 5 kilometrů.

"Připravuji se v dobrém objemu a uvidíme, jak to vyplyne. V květnu bych chtěl zaběhnout jednu pětku a uvidíme, jestli splním český limit. Pokud ano, tak bych v Berlíně rád startoval i na této trati. Bude tam jen finále, což by mi mohlo vyhovovat. Čekám navíc taktický závod s posledním kilometrem, což by mi hrálo do karet. Proto mě to láká," dodal.

Holuša tak má před sebou výživný rok. Kros ve Slovensku ho do něj naladil ale výborně.