ČTsport

ČTsport
sobota 23. června 2018 Zdeňka

Když cyklistika přitahovala statisíce lidí. Vzniká česká síň slávy

Velikost textu:

Nebude to trvat dlouho a domácí cyklistika se bude pyšnit svou síní slávy. Příští rok v květnu dojde u příležitosti Závodu míru juniorů k otevření místa, které připomene vzestupy a pády československé cyklistiky. Otevření uctí také 70. výročí od založení seniorského ZM.

Českoslovenští cyklisté. Vlevo Jan Smolík, vpravo Pavel Doležel
Českoslovenští cyklisté. Vlevo Jan Smolík, vpravo Pavel Doležel

Už brzy uplyne 70 let od stěžejního momentu československé cyklistiky. Oficiální historie tvrdí, že v prvních měsících roku 1948 redaktoři komunistických novin Rudého práva a polské Trybuny ludu tvrdě pracovali, aby zorganizovali první ročník závodu mezi Varšavou a Prahou. Cyklisté tehdy na prvního máje skutečně nasedli na kola a vyrazili, a to v obou směrech. Jedna část mířila z Varšavy do Prahy, ta druhá, již vedl Jan Veselý, jela opačným směrem.

Závod, kterému se později začalo přezdívat Tour de France Východu, naplňoval myšlenku národů spojených jak komunistickou ideologií, tak sdíleným utrpením za časů druhé světové války. Stal se největším podnikem pro amatéry, který přitahoval statisíce lidí – etapy často končily na obrovských stadionech, jejichž ochozy byla naplněné k prasknutí. Nepřeháněli závodníci, kteří přiznávali, že Tour se co do atmosféry nemohla vůbec měřit.

V Závodu míru (tento název byl oficiálně použit až v roce 1950) se skloubily vrcholné sportovní výkony s komunistickou propagandou. Závodníci vzpomínají na přítomnost stranických funcionářů na soustředěních. Každý reprezentant byl pod dohledem a nesl na bedrech vysoká očekávání, což v roce 1957 tvrdě pocítili i Veselý s letos zesnulým Janem Kubrem. První šel dělat závozníka do fabriky, Kubra poslali budovat Orlickou přehradu.

A nakonec ani samotné počátky ZM nejsou tak docela zřejmé, jako to uvádějí historické publikace. Ve vzpomínkách dráhařského šampiona Jaroslava Cihláře najdeme i zmínku o počátcích porevoluční cyklistiky v Československu. Cihlář popisuje, že první myšlenka na podnik spojující obě sousední země pochází nikoliv od redaktorů, nýbrž od cyklisty a nadšence Miroslava Junga. Sluší se dodat, že Jung si s komunistickýcm režimem užil své.

Závod míru tak dodnes zůstává rozporuplným gigantem československého sportu. Na (často úplně rozbitých) silnicích mezi Prahou, Varšavou a posléze i Berlínem se mísil sport a politika, přání závodníků s jejich vnitřními démony. Československá historie skýtá před rokem 1989 tři vítěze (Jan Veselý, Jan Smolík a Vlastimil Moravec), v polistopadové době se k nim přidali další čtyři včetně pozdějších úspěšných profesionálů Jána Svorady a Pavla Padrnose.

přehrát video
Téma pro hosty ČT sport

Síň slávy už v květnu

Vzestupy a pády československé cyklistiky chce připomenout také chystaná síň slávy, kterou připravují někdejší reprezentanti Svatopluk Henke a Pavel Doležel. Zájemci ji po jejím dokončení najdou v Terezíně, tedy v místě důležitém také pro historii domácí cyklistiky. Jedná se nejen o pojem známý z cyklistické hantýrky. Terezín byl důležitým místem i pro Ladislava Hellera, o němž Ota Pavel napsal známou povídku Pár kilometrů od Terezína.

"Město nám nabídlo krásné prostory v kasárnách pocházejících z dob Marie Terezie. Chceme to připravit k prvnímu dubnu 2018, slavnostní otevření chceme provést mezi 3. a 6. květnem u příležitosti Závodu míru juniorů," líčí Henke, který právě tento juniorský podnik dlouhá léta organizačně zaštiťuje. Vystaveny budou dresy závodníků, a to ať už ty žluté pro nejlepšího jednotlivce, tak modré pro vítězný tým.

Právě junioři jsou spolu s kadety a jezdci do 23 let v posledních letech jediní, kteří se Závodu míru mohou účastnit. Prestože v juniorské kategorii se ZM dostal na nejvyšší úroveň Nation's Cup, nostalgii – oprávněné či nikoliv – se nelze ubránit. "Je to srdcová záležitost," přiznává Henke. "U silnic byly statisíce lidí," doplňuje jej Pavel "Toleďák" Doležel, který byl v roce 1964 vrchním domestikem pro druhého československého vítěze ZM Jana Smolíka. 

Plánované tři místnosti a chodba, které se naplní artefakty, se nemusí zdát jako mnoho na to, aby pojmuly úspěchy Veselého, Smolíka či obou generací Svoradů či Kreuzigerů. Pozitivním signálem je ovšem i skutečnost, že domácí cyklistice ani v současnosti nechybí nadějná a úspěšná jména. Třeba se do síně slávy v budoucích letech dostanou i výkony Jana Hirta, Michala Schlegela nebo Karla Vacka, který letos na juniorském ZM potěšil čtvrtým místem.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.