Sagan přepsal cyklistickou historii. Co mu ještě chybí? Více výher na klasikách

Peter Sagan definitivně vstoupil mezi legendy světové silniční cyklistiky. Stačí se podívat na závodníky, kterým se svým třetím triumfem na světovém šampionátu vyrovnal. Ten nejstarší, Alfredo Binda, dominoval v druhé polovině 20. let sportu natolik, že mu organizátoři italského Giro d'Italia zaplatili, aby na jejich závodu už znovu nestartoval. Tolik se báli, že jeho neporazitelnost slavný podnik zprotiví fanouškům. 

Tři duhové dresy za svou kariéru získal i Rik van Steenbergen, který patřil k nejlepším závodníkům v jednodenních závodech. Na jeho kontě je pět vyhraných Monumentů a etapové triumfy na všech Grand Tour. Až jeho jmenovec a nástupce Rik van Looy dokázal úspěchy svého krajana překonat, ovšem nedlouho nato se do pelotonu vřítil Eddy Merckx a rozdrtil všechno, co tu bylo před ním. I on dokázal dres s ikonickou duhou obléct třikrát.

Do slavného klubu se řadí ještě Oscar Freire, který své soupeře po léta porážel ve sprintech a klasikách. Porážky od malého Španěla byly o to bolestnější, že Freire proslul volným tréninkovým režimem a flegmatickou povahou, díky níž mu nevadilo se i nedaleko před cílem pohybovat až na chvostu pelotonu. Dokázal ale zrychlit a přehnat se přes své soupeře. Na lisabonském šampionátu (2001) to poznal i současný trenér reprezentace Tomáš Konečný.

V Bergenu se mezi ně zařadil i Sagan. I mezi těmito velikány je ale unikátní – třetí duhový dres získal v sedmadvaceti letech jako nejmladší, zároveň jako jediný dokázal zvítězit třikrát po sobě. Zvládl triumfovat na dlážděných kostkách (Richmond 2015), za úmorného vedra v poušti (Dauhá 2016) i v bergenských kopcích (Bergen 2017). Pokud byste hledali cyklistického univerzála pro jednodenní podniky, nemusíte se už dále namáhat.

Nejpopulárnější cyklista

Sagana od jeho předchůdců odlišuje i jiná věc: těžko přijdete na někoho, kdo by jej v cyklistickém pelotonu neměl rád. Bindovi platili, aby už raději nejezdil. Van Steenbergen byl těžký introvert, který se ostatních stranil. Freire soupeře frustroval tím, jak se v cíli zjevil zničehonic. A Merckx byl nelítostný dobyvatel, který své rivaly odsunul do pozadí a hnal se za každým prvenstvím, jakkoliv nicotné bylo.

Na rozdíl od nich má jejich slovenský nástupce extrovertní povahu a je bezesporu tou největší současnou hvězdou sportu. Chris Froome, který v červenci dokončil čtvrté úspěšné tažení Francií, je bez výjimky vždy zdvořilý a ochotný vůči médiím i fanouškům. Jde o milého člověka, jehož popularita se ale té Saganově nikdy nemůže rovnat. A neuškodily jí ani červencové události ze čtvrté etapy Tour de France, po níž jej rozhodčí diskvalifikovali.

"Zosobňuje vše, co je na cyklistice dobrého," poznamenal někdejší úspěšný jezdec Sean Yates, který jej po dva roky vedl ve stáji Tinkoff. Sagan baví své fanoušky excentrickými kousky, jako bylo například jeho video na motivy slavné Pomády. Nechává vyhrávat svého bratra. Sám vítězí, i když jsou okolnosti proti němu (viz vykopnutý pedál na letošní Tour). Co je možná ještě důležitější, také často prohrává a není jen pouhou nezastavitelnou mašinou.

Síla, štěstí, cit

Které z jeho vítězství bylo nejimpozantnější? Těžko soudit. Před dvěma lety v Richmondu nastoupil na posledním dlážděném kopci, kde jeho tempo nevydržel Greg Van Avermaet. Sagan poté před svými pronásledovateli vydržel další dva kilometry a v cíli si mohl dovolit i malou oslavu. O rok později už na slavení tolik času nebylo, když v Dauhá jeho triumf visel na vlásku – stačilo, aby se Giacomo Nizzolo posunul o trochu blíže bariéře.

Italský cyklista zaváhal (letos v červenci Sagan podobnou "chybu" neudělá, bude však po kontaktu s Markem Cavendishem vyloučen z Tour de France) a nechal u plůtku dostatek místa, aby se kolem něj Sagan protáhl a v závěru přesprintoval Cavendishe s Tomem Boonenem. Šlo o závod, kde vítězila vytrvalost a odolnost, neboť závodníci strávili téměř šest hodin pod žhnoucím sluncem v pouštním Kataru.

Zatímco v Richmondu rozhodla převaha nad soupeři, v Dauhá o duhový dres Sagan klidně mohl přijít, kdyby se jeho rival tolik neostýchal. A jak tomu bylo v Bergenu? Dopředu jsme se dozvídali zprávy o nachlazení a bolestech v krku, které Sagana nepustily do sedla a zamezily také jeho startu v týmové časovce. Co víc, v samotném závodě jeho slovenský dres téměř vidět nebyl a kvůli technickým potížím norské režie jsme si jej snad poprvé všimli až v závěru.

Do poslední zatáčky ale Sagan vstupoval na třetí pozici v háku za domácím favoritem Alexanderem Kristoffem. Svědčí to o jeho výjimečném citu a schopnosti předvídat chování soupeřů, která se snad dá porovnat pouze s pověstným čichem na branky, jímž disponují nejlepší fotbaloví útočníci. V cílové rovince pak Sagan svého soupeře, který už věřil ve vítězství, předstihl. Cílová fotografie mezi nimi ukázala rozdíl zhruba dvaceti centimetrů.

Saganovi schází v jeho sbírce více Monumentů

Co dále pro Sagana? Jeho sezona skončila pohádkově, nedá se ale říct, že by byla v kontextu kariéry výjimečná. Spíše naopak. Sagan v březnu prohrál duel s Michalem Kwiatkowským na Milán–Sanremo, o týden později pak protaktizoval závěr klasiky Gent–Wevelgem a na Flandrech zavinil pád, který odnesl také Greg van Avermaet. Z obhajoby prvenství sešlo a nepovedené jaro posléze vyvrcholilo v Roubaix, kde znovu nezasáhl do boje o vítězství. 

Dva triumfy ve Švýcarsku bilanci zlepšily, ale příliš brzký konec na Tour de France bude Sagana strašit ještě dlouho, jakkoliv je autor tohoto článku toho názoru, že rozhodnutí o diskvalifikaci bylo ukvapené a neopodstatněné. Jeho počet 12 vítězství je pátým nejlepším výsledkem Saganovy kariéry. Říjnového Monumentu Il Lombardia ani zbývajících podniků v Turecku či Číně se už kvůli očekávanému přírůstku do rodiny nezúčastní.

Co tedy ještě chybí již teď legendární kariéře? Slovenský univerzál dosud nikdy neabsolvoval Giro d'Italia a vítězství na italských silnicích mu schází ke zkompletování triumfů ze všech Grand Tour. Navzdory svým výtečným předpokladům pro náročné klasiky se mu také nepodařilo s výjimkou Flander vyhrát další cyklistické Monumenty. Nezřídka byl přitom blízko a například na Milán–Sanremo dvakrát skončil těsně pod vrcholem.

Ještě větší lesk svým cyklistickým palmares bude moci dodat příští rok. Skuteční velikáni dokázali uspět na všech typech závodů. Sagan není Eddy Merckx či Bernard Hinault, to ani v současné cyklistice nemůže být, ale ještě většího statutu dosáhne, až se mu podaří získat více slavných Monumentů. Začít může za půl roku na cestě mezi Milánem a Sanremem na italské riviéře. Cyklisté se na tyto silnice vydají sedmnáctého března příštího roku.