Příběh plavce Smrčky: Po oslepnutí se vrátil k plavání a splnil limit pro Rio
Praha – Příběh ústeckého plavce Miroslava Smrčky by se mohl stát předlohou pro hollywoodský film. Bývalý reprezentant přišel náhle před necelými čtyřmi lety o zrak. V padesáti letech se vrátil do bazénu a na začátku března na závodech v Sydney splnil limit pro účast na paralympiádě, kterou příští rok pořádá Rio de Janeiro.
V 80. letech sbíral Miroslav Smrčka medaile na mistrovství republiky a dostal se i do reprezentace. Po skončení aktivní kariéry dlouho vedl soukromou firmu, náhle se ale jeho dosavadní život obrátil vzhůru nohama. Životní zlom přišel před čtyřmi lety, kdy ze dne na den přišel o zrak. Vše se musel učit znovu, a hlavně se musel začít smiřovat s tím, že žije ve tmě.
V těžké životní situaci mu pomohlo právě plavání. "Potkal jsem kamaráda, který mi řekl, že se po mně na bazéně ptají, když zjistili, že jsem oslepl. Po dvou letech bez zraku jsem se odhodlal tam jít a dostal jsem možnost jít si ve volných chvílích zaplavat. Později jsem začal pravidelně trénovat a přišly první závody. Hlavně díky těmto lidem jsem se dostal tam, kde jsem teď," vysvětluje Smrčka.
Trénoval pětkrát týdně s jediným cílem – startovat na paralympijských hrách v brazilském Riu. A jeho sen se stal skutečností. Jednapadesátiletý nevidomý plavec na mezinárodním mistrovství Austrálie pokořil dva limity pro účast na letním světovém šampionátu v Glasgow. Tam se představí na tratích 50 metrů kraul a 100 metrů znak. Na delší trati zároveň splnil limit pro paralympijské hry.
Smrčka se přitom do bazénu vrátil teprve před necelým rokem. Na svém kontě ale má už řadu úspěchů, na 50 metrů znak dokonce překonal na konci loňského roku světový rekord. Na paralympijských hrách tak bude patřit k favoritům. "Snažím se čtyřikrát týdně posilovat, každý den chodím do bazénu a naplavu tak čtyři kilometry. Samozřejmě budu ale muset dávky zvýšit, aby mi v Riu tu hymnu zahráli," uzavírá Smrčka.
