Lezec Ondra po zápisu do historie: Pořád si to ještě neuvědomuji
Praha – Je mu sice jednadvacet let, ale již nyní si může říct: Jsem nejlepší sportovní lezec na světě. Adam Ondra jako první v historii v polovině září vyhrál na mistrovství světa jak disciplínu lezení na obtížnost, tak i bouldering. "Bylo to hodně složité, ale o to větší radost jsem měl," řekl český lezec, jenž zároveň přiznává, že svůj úspěch si kvůli hektickému programu ještě ani pořádně neužil.
V šesti letech si děti většinou staví bábovky, jezdí na kole, hrají fotbal anebo na počítačích. Adam Ondra měl však již od mladých let jiné plány a záliby, a to lezení po horách. Zatímco jiní rodiče by na takový způsob života své ratolesti nepřistoupili, v případě Ondry mu vyšli vstříc a podpořili ho. Rodák z Brna díky tomu již ve dvanácti patřil mezi desítku nejlepších světových lezců na obtížnost a ve svých jednadvaceti se zapsal do historických tabulek.
V současnosti jednadvacetiletý lezec na světovém šampionátu jako první v historii ovládl jak bouldering, tak i elitní disciplínu lezení na obtížnost. Několikanásobný mistr České republiky tak dosáhl obrovského úspěchu, avšak jak přiznává, zatím si ho pořádně neužil. "Ještě nebyl vůbec čas to ani oslavit, jak jsem chtěl, protože zbývají ještě čtyři závody světového poháru, a já tak musel znovu skočit do tréninku," řekl vítěz světového poháru z obou disciplín z dřívějších let.
Ondra přitom ještě do letoška bral lezení na lezecké stěně pouze jako doplňkovou disciplínu, na níž si zkoušel svojí formu, a zaměřoval se především na lezení ve skalách. "Vždycky mi ale chyběl titul mistra světa. Na několika předchozích šampionátech jsem byl druhý, třetí, tak jsem si v únoru řekl, že budu speciálně trénovat na světový šampionát hlavně v obtížnosti a uvidíme, jak se to podaří," prozradil.
Český reprezentant tomu podřídil veškerou přípravu a poprvé v kariéře si najal i trenéra, Španěla Patxi Usoaga Lakunzu, bývalého lezce a mistra světa z roku 2009, který v lezení na obtížnost sebral zlato právě Ondrovi.
"Je to jediný člověk, kterému dokáži věřit jako trenérovi, že mě na ten den, na tu hodinu dokáže připravit a já si díky němu budu věřit. Sebedůvěra je v lezení totiž nesmírně důležitá," řekl Ondra, jenž do té doby preferoval individuální přípravu, kde si všechno určoval a připravoval sám.
Změna přístupu však kromě zkvalitnění přípravy přinesla i obtíže, a to zejména po psychické stránce, ale mladý Čech se i s nimi dokázal vypořádat. "Bylo to psychicky mnohem náročnější, jelikož jsem to chtěl hrozně moc. O to těžší bylo během pěti minut ukázat všechno, co jsem za posledních šest měsíců natrénoval. Bylo to hodně složité, ale o to větší radost jsem měl," nechal se slyšet.
Do budoucna však český profesionální lezec plánuje spíše návrat na skály, i když jak sám přiznává, lezení na závodech je pro něj výzvou a nutí ho tvrdě trénovat. "Lezení na skalách je pro mě životní styl. Mám rád všechno, co k tomu patří, cestování, spaní v přírodě atd. Rád bych vyrazil někam daleko mimo civilizaci a tam udělat nějakou pěknou cestu. Dělání prvovýstupů je jednou ze složek, které mě hodně baví. Díky tomu se dostanu do míst, kde nikdo nikdy nebyl," dodal.
