M. H. a M. N. z badatelského teamu PR ČT Ostrava s docentem Jiřím Šebánkem
(ze 4. června 2001)

M. N.: Nepodařilo se vám během vašeho dlouholetého bádání odhalit nějaké skutečnosti, které by potvrzovaly Cimrmanovy aktivity související s vyhlášeným pařížským podnikem Moulin Rouge?

Doc. J. Š.: Cimrman býval, na pozvání svého dlouholetého přítele, malíře Toulouse-Lautreca, častým hostem v pařížském podniku Moulin Rouge. Později využil těchto zkušeností ve svém vídeňském kabaretu „ U Minima“ k jakési parafrázi kankánu v podobě proslulého klokankánu. Jednak otextoval melodii J. Offenbacha a jednak oproti Moulin Rouge u Cimrmana tančili a zpívali klokankán fotbalisté z Rapidu Vídeň.

M. H.: Je pravda, že Mistr je mimo jiné považován za autora zcela nového a originálního tance zvaného „cajdák“, který měl být alternativou ke svižnějšímu českému „hopsáku“?

doc. J. Š.: Cimrman vyhověl přání Svazu invalidních penzistů, kteří si přes svůj handicap toužili občas zatančit, a skutečně pro ně vymyslel tanec, zvaný „cajdák“. Penzistky mu říkaly po svém - „cajkdák“.

M. H.: Co si myslíte o názoru, že tvůrci současných u nás velmi úspěšných telenovel čerpají z dosud nezveřejněných Cimrmanových scénářů?

Doc. J. Š.: Já se omlouvám, že nesleduji žádné telenovely ani tele-tele novely. Vím jen, že jsou určeny masovému divákovi, kdežto já jsem vegetarián. Pokud by se Cimrmanovy scénáře realizovaly pro veřejnoprávní nebo komerčně-právní televizi, musely by se patrně vysílat mezi 02 hod. - 05 hod., kdy masový divák spí.

M. H.: Pobýval Jára Cimrman někdy během svého života v Jižní Americe?

Doc. J. Š.: Pokud vím, neměl důvod se Jižní Americe vyhýbat.

M. N.: Jaká byla Cimrmanova úloha při dobývání Divokého západu?

Doc. J. Š.: V době, kdy se Cimrman zdržoval na severoamerickém kontinentu, byl již tzv. Divoký západ dávno osídlen bílými vetřelci a zbytky původních obyvatel kontinentu - Indiánů, kteří přežili invazi bílých - byly nahnány do rezervací.

M. N.: Je pravda, že si Cimrman během svého pobytu v USA našel mezi Indiány družku, kterou pak ale před veřejností dlouhá léta obratně skrýval?

Doc. J. Š.: Tato dezinformace pochází z vídeňského bulvárního plátku BLITZ. Pokud je mi známo, přivezl si Cimrman z USA pouze Španělku. Tak se tehdy říkalo španělské chřipce, která řádila po celé Severní a Střední Americe.

M. H.: Psal sám Cimrman nějaké recenze, případně kritiky? Dochovaly se některé?

Doc. J. Š.: Ano, psal pod pseudonymem F. X. Šalda. Část jeho kritik a recenzí je uložena v Památníku národního písemnictví.

M. H.: Jak se jako cimrmanolog stavíte k některým výrokům, jež podezírají Járu Cimrmana z kolaborantství? Zakládají se tato obvinění na reálných podkladech?

Doc. J. Š.: Já jsem zase slyšel, že Jára Cimrman byl kosmonautem. Tak to je něco podobného.

M. N.: Jak slavil vánoční svátky sám Mistr? Jaké dárky nejčastěji dostával a jaké naopak dával?

Doc. J. Š.: Cimrman měl k Vánocům řadu výhrad, o nichž pojednává náš seminář. On vlastně neuznával oslavy ničeho a nikoho. Tvrdil, že jde v podstatě o jídlo, pití a nějaké proslovy. A to považoval za příliš chabou motivaci pro svou účast.

M. N.: Můžete prozradit něco málo z Cimrmanovy vánoční kuchyně - nějaké původní Mistrovy receptury?

Doc. J. Š.: Nemohu, protože Cimrman držel o Vánocích protestní hladovku.

M. H.: Nedávno se v médiích objevila zpráva, že byl nalezen další Cimrmanův hrob, tentokrát na Tahiti, a to hned vedle hrobů malíře Gauguina a šansoniéra Brela. Můžete se k této zprávě vyjádřit?

Doc. J. Š.: Je to fáma. Zmíněný hrob jsme prozkoumali již před osmi roky. Nebyl v něm Cimrman, ale kostra asi 56leté jednonohé Tahiťanky jménem Uťalato.

M. N.: Došli jste během bádání v posledních letech k nějakým závěrům, které by potvrzovaly s naprostou přesností, kolik potomků po sobě ve skutečnosti Jára Cimrman zanechal?

Doc. J. Š.: Údajných Cimrmanových potomků se nám během posledních 20 let přihlásilo z více než 17 států zatím 386. Samozřejmě, že všichni nejsou praví. Ale v zájmu objektivity a vyváženosti musíme ověřit všechny. A to potrvá odhadem nejméně 5 až 9 let, ne-li méně.