| Hlavní interpretka nových Cirmmanových tanců, salónní
tanečnice Evelina Schnablová, dokázala ztvárnit i nejodvážnější mistrovy
kreace. Na turné po Burjatsku však onemocněla spavou nemocí a tato
skutečnost znamenala konec její oslnivé kariéry. Když to totiž na ni
přišlo, usínala při tanci v náručí partnera a ploužila se po parketu
jak v posledním tažení. Mimoděk tak ale přispěla ke vzniku moderního
tance zvaného "ploužák". |
| Detail Cimrmanova mechanického chronometru určeného
k měření tisíciletí, tzv. milleniometru, který je uložen v muzeu hodinek
ve švýcarské Ženevě. Zařízení je stále funkční a ručička na ciferníku
se již posunula na na číslo "III". |
| Vídeňská radnice s pomníky historických osobností
Vídně a významných rodáků. Je smutné, že Jára Cimrman zde dosud nemá
ani pamětní desku. |
| Nejštědřejším mecenášem Járy Cimrmana ve Vídni
byl jeho krajan Jan hrabě Harrach (1828-1909). |
| Brusle vylepšené patním trnem, který učinil dřívější
patní řemínek zbytečným. (Fotografie pochází z výstavy "Doba Járy
Cimrmana“, která se konala na pražském Hlavním vlakovém nádraží.) |
| Maďarský cimrmanolog István Kétegyházi tvrdí, že
Cimrman je pochován na tomto náchodském vojenském hřbitově, kde leží
vedle knížete Schamburka. |
| Šemánovický hrobník, pan Alois, a jím vykopaný
hrob Járy Cimrmana. |
| Snímek z natáčení Salónu Cimrman na šemánovickém
hřbitůvku u údajného hrobu Járy Cimrmana. Jiří Šebánek a prof., doc.
Přemysl Strejc, CSc., přednosta Ústavu soudního lékařství v Praze,
nad lebkou Járy Cimrmana. K exhumaci došlo 10. října roku
2000. |
|
 |
|
cyklu Salón Cimrman
Salón Cimrman aneb Cimršantán
Exkurze badatelského týmu do kabaretu Járy Cimrmana
s ukázkami Mistrovy písňové tvorby.
Účinkují: M. Čepelka, J. Šebánek, M. Zákravský, K. Bartoníček,
O. Suchý a orchestr J. Krampla.
Na přelomu století neměla česká menšina ve Vídni na růžích ustláno. Dá
se říci, že měla ustláno spíše na chudobkách. Tehdy byla vůbec těžká doba…
Není divu, že vídeňským Čechům nebylo příliš do smíchu. Někdy jim nebylo
ani do pláče. Většinou jim nebylo do ničeho.
A právě v téhle mizérii si předseda české obce vídeňské, bratr Jindřich
Bruder, nechával přešít kalhoty u krejčího, Járova otce….
Cimršantán zahájil činnost na podzim roku 1900 v hostinci české menšiny
ve Vídni. Od samého počátku byl určen širokým vrstvám obecenstva. Intelektuálů
bylo tehdy mezi vídeňskými krajany ještě poskrovnu, a tak Cimrman musel,
chtě nechtě, s laťkou náročnosti v repertoáru hodně dolů…
Salón Cimrman uvádí Cimrkino
Seminář badatelského týmu o filmové tvorbě Járy
Cimrmana s ukázkami Mistrovy filmové tvorby.
Účinkují: M.Čepelka, J.Šebánek, M.Zákravský, K.Bartoníček.
Od roku 1979, vždy 5. listopadu, zasedá v Ženevě bilaterální komise složená
ze zástupců české a americké strany. Předmětem jednání je naše žádost
o vydání filmů Járy Cimrmana, natočených na území Spojených států v letech
1908 - 1911 jednak v ateliérech Edison a jednak v produkci společnosti
Selig. Cimrmanova díla, uložená v trezoru Americké akademie filmového
umění, náleží podle zákona o dědickém právu našemu státu. Žádný z potomků
Járy Cimrmana, nikdo z přímých ani nepřímých příbuzných, se k tomuto dědictví
totiž nechce hlásit. Vinou obratného manévrování amerických delegátů zůstávalo
jednání komise ještě donedávna na mrtvém bodě. Jejich mluvčí Thomas Frazer
do omrzení opakoval stále tentýž argument, že Jára Cimrman ve své závěti
trvá na tom, aby po něm nezbylo nic… Tato patová situace se změnila po
našem vstupu do NATO...
Salón Cimrman aneb Hudební mág Jára Cimrman
Exkurze badatelského týmu do světa hudby jak
ji vnímal Jára Cimrman.
Účinkují: M.Čepelka, J. Šebánek, M. Zákravský, K. Bartoníček
a orchestr J. Krampla.
O Járovi Cimrmanovi je možné bez nadsázky prohlásit, že byl rozeným hudebníkem.
Jeho matka Marlen Jelinková měla nezřízenou touhu stát se operní pěvkyní.
Aby dosáhla vyšších hlasových poloh, chodívala třikrát denně do vídeňského
Prátru na proslulý Riesenrad, česky ruské kolo. Hlasové rozcvičky nepřerušila,
ani když už byla ve stavu pokročilého těhotenství. Když opět jednou gondola,
v níž seděla, dospěla do nejvyššího bodu dráhy, podařilo se jí zazpívat
takové tremolo, že přitom porodila malého Járu. První, co v životě uslyšel,
nebyl hlas porodní báby, oznamující, že je to chlapec, ale árie Traviaty.
Není divu, že ho to citelně poznamenalo...
Salón Cimrman aneb Cimrman v Novém světě
Seminář badatelského týmu o působení Járy Cimrmana
na severoamerickém kontinentu s ukázkami dosud neznámých Mistrových objevů.
Účinkují: M. Čepelka, J. Šebánek, M. Zákravský, J.Bartoníček
a R. Krampl.
Mistr přicestoval poprvé do Spojených států na palubě německého parníku
Ludendorff. Vyplul z Terstu 10. října 1871, hned na druhý den po vypuknutí
světoznámého požáru Chicaga, aby o této katastrofě napsal přímou reportáž
pro časopis vídeňského požárního sboru Das Feuer.
Po dvaatřiceti dnech plavby přestoupil v New Yorku do vlaku a když vystoupil
na peróně bývalého nádraží v Chicagu, zjistil, že přijel s křížkem po
funuse. Z požáru století zbyly jen hromady popela. A opět došlo k tomu,
co se u Cimrmana stalo pravidlem - že totiž sledováním jistého cíle došel
k cíli úplně jinému...
Salón Cimrman uvádí Cimrman kontra Zimmermann
Seminář badatelského týmu s ukázkami ze života
a díla Járy Cimrmana, tentokrát poprvé s kontroverzním výstupem opozičního
rakouského cimrmanologa.
Účinkují: M. Čepelka, J. Šebánek, K. Bartoníček, M. Zákravský,
O. Suchý, Václav Glazar a orchestr J. Krampla.
Od chvíle, kdy byla objevena pozůstalost dnes již světoznámého génia Járy
Cimrmana, existují dvě hlavní názorové skupiny, zabývající se bádáním
o Mistrově životě a díle - vědecký tým Salón Cimrman a kabinet prof. Ericha
Fiedlera Jaro Zimmermanngesellschaft. Liší se především ve výkladu jeho
smyslu a poslání, ale také jeho národní příslušnosti, to jest, zda Cimrman
byl Čech, nebo Rakušan, čili komu patří jeho kulturní dědictví...
Salón Cimrman aneb Šťastné a veselé cimrmánoce
Seminář badatelského týmu o Vánocích v pojetí
Járy Cimrmana s názornými ukázkami jeho koled.
Účinkují: M. Čepelka, J. Šebánek, K. Bartoníček, M. Zákravský,
O. Suchý a orchestr J. Krampla.
Vánoční tematika se táhne životem Járy Cimrmana jako ropovod. Psychoanalytik
Sigmund Freud hovoří o tak zvané weinachtsmánii neboli vánoční posedlosti.
A vysvětluje, že lidé, postižení v dětství vánočními traumaty, stresy
a frustracemi, trpí v dospělém věku obsedantní touhou dodatečně se s Vánocemi
vypořádat. Jedná se buď o mstu, tak zvaný weinachtsrevanšismus, anebo
o chorobné úsilí vynahradit si zážitky z Vánoc, o něž byli v dětství připraveni.
Z tohoto hlediska vůbec nepřekvapuje, jak hojně se v Mistrově tvorbě vyskytují
vánoční motivy...
Salón Cimrman aneb Za Cimrmanem až do hrobu
Cimrmanologická společnost opět v akci aneb
další přednášky z cyklu života a díla českého velikána, v nichž mnohé
skutečnosti dosud ještě na veřejnosti vyjeveny nebyly. Třeba ty, kdy a
kde Mistr zemřel, a kde se tudíž nachází jeho hrob.
Účinkují: M. Čepelka, J. Šebánek, M. Zákravský, K. Bartoníček,
O. Suchý, Prof., MUDr. Přemysl Strejc, hrobník Lojza, paní Límanová
a další občané Šemánovic.
Duchovní otec Járy Cimrmana, Jiří Šebánek, přijel do Šemánovic u Kokořína
poprvé 18. prosince 1994. Tehdy ovšem ještě nikoliv jako cimrmanolog,
ale jako scenárista pořadu "Chcete mě?". Dorazil spolu s pražským
televizním štábem a protagonistkou pořadu Martou Kubišovou, aby zde natočili
reportáž z oslavy 17. narozenin pražského krysaříka jménem Lupino, která
se konala v podvečer v šemánovickém hostinci "U Montiho".
11. března 1996 pak poprvé vzpomínal v rozhlasovém pořadu Ondřeje Suchého
Padesátník na zrod Divadla Járy Cimrmana a na činnost Salónu Cimrman.
Tehdy padla také poprvé otázka, zda-li nemohou být Cimrmanovy stopy právě
na Kokořínsku...
|
|
|
|
