Profil Andrease Gajdošíka, foto: Artzóna.cz

Andreas Gajdošík

Narodil se v roce 1992. Absolvoval bakalářské studium v Ateliéru multimédií na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU), magisterské pak v Ateliéru intermédií tamtéž. Pracoval v IT firmě, momentálně své úsilí napřel výhradně jako umělec, experimentální hudebník a amatérský pedagog, který studenty „soukromě“, nicméně na půdě FaVU, učí programovat. Zakládající člen (dnes už neexistujícího) studentského kolektivu Ateliér Pavla Ondračky, který se snažil na FaVU vytvořit jakousi paralelní strukturu k té výuce, která studentům nepřišla přínosná. Člen performativního hudebního uskupení Evropská Unie. Jeho přístup k umění je otevřeně aktivistický, zajímá jej tvorba angažovaná, do veřejného, respektive mediálního prostoru Gajdošík často intervenuje elektronicky. Vystavuje a umělecké akce a organizace provádí od roku 2013.

CPI

Conclusions of Police Investigation / Závěry policejního vyšetřování (2018)

Site-specific video vytvořené pro výstavu v brněnské Galerii Umakart. Ve videu dvě osoby hrají deskovou hru Unusual Suspects / Neobvyklí podezřelí. Jedna z osob je svědkem zločinu. Ví, kdo je viník, ale na otázky o podezřelém může odpovídat pouze „Ano“, nebo „Ne“. Druhou osobou je detektiv, který se snaží viníka uhodnout z plejády dvanácti podezřelých. Na rozdíl od původní hry verze pro Umakart sestávala ze skutečných fotografií portrétů častých návštěvníků galerie. A otázky byly velmi politické. Návštěvníci výstavy tak mohli vidět, co si o nich myslí dva náhodní „cizinci“. A tak byli přímo konfrontováni s předsudky druhých lidí o sobě samých na základě pouhé fotografie.

Nomin (2017-2018)

Gajdošík vytvořil aplikaci Nomin (pro Linux, Mac a Windows), která uživatelům umožňuje posílat falešné e-maily z adres slavných kurátorů do poštovních schránek vybraných galerií nebo jiných institucí. Uživatelé Nominu tak mohou nominovat nebo doporučit sami sebe ústy privilegovaných „strážců bran“. Pokud je e-mail adresátem rozpoznán jako falešný, může jím být – tedy dotyčnou galerií – zobrazen a komentován, může s ním naložit dle libosti.

Autor k tomu v rozhovoru pro server Artalk.cz poznamenal: „Pokud jde o Nomin, tak ten začal nabídkou výstavního termínu na FUD v Ústí. Nevěděl jsem, co mám vystavit, ale bylo mi jasné, že bych byl rád, aby to bylo užitečné. Postupem času mne napadlo vytvořit program, který by umožňoval mladým umělkyním a umělcům, tedy návštěvníkům tamější galerie, rozesílat falešná doporučení sebe sama, a to z e-mailových adres slavných kurátorů a kurátorek. Udělat nástroj, který by umožnil překonat bariéry periferie, kterou Ústí, Ostrava, Brno, ale i celá východní Evropa tak nějak je. Trochu faustovsky nabídnout lákavou možnost, která je však v jistém smyslu za hranou legality. Současně s tím se ale odehrává na poli umění, je popisována jako kolektivní performance a navazuje na určitou tradici institucionální kritiky, hacktivismu. Díky tomu by měla být přijímána spíše jako dílo nežli zločin.“

Take Away

Take Away (2017)

Projekt uskutečněný v MP7 Gallery v Táboře – v rámci multikulturního festivalu TRANSFORMA. Autor získal data z Facebooku: automaticky prohledal zhruba jeden a půl milionu komentářů a selektoval ty, které obsahovaly slova násilného charakteru. Take Away se skládal z 330 trestních oznámení na ty uživatele, kteří měli pět a více potenciálně protizákonných komentářů. Tato trestní oznámení – na podněcování k nenávisti vůči určité skupině osob – byla generována automaticky, nicméně se všemi právními náležitostmi včetně toho, že byla vyplněna skutečnými jmény i citacemi z jejich agresivních komentářů. Někteří návštěvníci projekt chápali coby symbolické občanské gesto nebo jako možnost nahlédnout do české extremistické scény. Ovšem někteří návštěvníci skutečně využili možnosti podat na dotyčného pisatele trestní oznámení. Projekt Take Away tématizoval nuance osobní odpovědnosti a etické aspekty dohledu. Pro jedny to byla obrana demokracie, pro druhé v zásadě udavačství.

NarodniLiga.cz (2016)

Falešný web českého antiislamického hnutí. Shromažďoval data z facebookových skupin zaměřených proti uprchlíkům a islámu a sestavoval denní, týdenní a měsíční žebříčky. Co na první pohled vypadalo jako klasická pravicová webová stránka zbarvená trikolorou, ve skutečnosti poskytovalo „nechtěný“ obraz českého antiislamického hnutí. Autor k tomu v rozhovoru pro server Artalk.cz poznamenal: „Jeden z důvodů, proč jsem udělal Národní ligu, byl, že když někdo v komentáři posílá migranty do plynu nebo jim přeje, aby se utopili, a píše ty nejhorší věci, často se to omlouvá tím, že si jen dal dvě piva a trošku mu ujela ruka – „to se může stát každému“. Ale když začnete sbírat data ve velkém, tak si uvědomíte, že takový člověk má třeba 60 podobných komentářů za měsíc a každý pátý obsahuje něco nenávistného vůči uprchlíkům, takže buď moc pije, nebo to je jen omluva chování, které je šílené a strašidelné. Na webu Národní liga se vždy zobrazovalo posledních deset komentářů a v pěti nebo šesti z nich se někomu přála smrt, což je až patologické.“

A/Z PROFILY