Švéd Tom Malmquist (*1978), foto: Viktor Gårdsäter

Tom Malmquist zachytil bez afektu křehkou hranici mezi bytím a nebytím

Vít Schmarc, 11. January 2019

 Biografie švédského spisovatele Toma Malmquista (*1978) je sama o sobě pozoruhodným příběhem. Bývalý nadějný sportovec dokázal spojit hokejovou a básnickou kariéru a napsat sbírku Náhlá smrt, inspirovanou oblíbenou kolektivní hrou.

Titul jeho sbírky byl v mnohém věštecký. Malmquista postihla osobní tragédie, když jeho životní partnerka podlehla ve vysokém stupni těhotenství agresivní formě leukémie. Román V každém okamžiku jsme pořád ještě naživu vznikal původně jako série deníkových zápisků, v nichž se Malmquist rozhodl zaznamenat drtivé události života pro svou předčasně narozenou dceru Livii. Právě deníková věcnost, neokázalý, soustředěný tón líčení, fixovaný spíše na procedurální záznam detailů než popis emočních stavů, propůjčuje textu neobyčejnou působivost od prvního řádku. Úvodní segment románu se věnuje popisu marného zápasu hrdinovy družky Karin se smrtelnou chorobou. Je to klinická elegie psaná bez afektu, ponořená do depresivní sítě nemocničních koridorů, hovorů s lékaři, horšících se prognóz i popisu zjevně narušených vztahů vypravěče Toma a Karininých rodičů.

Důraz na přítomný okamžik je tu naprostý. Malmquist jako by realitu nejen zaznamenával, ale zároveň se ji pokoušel ve vzpomínkách zmrazit  v marné naději, že zamezí nezvratnému rozuzlení. Hrdina se labyrintem vyšetření a nemocničních oddělení pohybuje zdánlivě mechanicky, přežívá krok za krokem, bez propadnutí lítosti. Čtenáře vleče neúprosně s sebou. Ovšem nežádá soucit. V úsporných větách porcuje syrovou skutečnost blížící se smrti. Na truchlení bude času dost, v každém okamžiku je Karin ještě naživu. A pak náhle není.

malmquist Obaly tří ze zahraničních vydání knihy Toma Malmquista, repro: Amazon.com

Druhý, rozsáhlejší oddíl knihy je nelineárním těkáním v čase a prostoru. Rámcovým příběhem je Tomovo truchlení, složité otcovství, které vedle depresí komplikuje institucionální absurdita – vzhledem k tomu, že Tom a Karin nebyli sezdáni a Karin zemřela vlastně náhle, bez možnosti vyřídit potřebnou administrativu, je Tomova dcera Livia oficiálně bez otce. Hrdina tak zápasí s kafkovskou spletí paragrafů, ale především s vnitřním zoufalstvím a s úzkostí. A opět zde textu mocně pomáhá Malmquistovo odvážné rozhodnutí nepopisovat explicitně vnitřní naladění, potlačit z velké části vypravěčovo ego, nýbrž zaměřit se na věcný popis všedních situací. Právě v nich se hrdinovo rozpoložení zrcadlí s mnohem větší působivostí. Tenhle vypravěčský postup věrně reflektuje prožitý šok: protagonista skoro vždy jen odpovídá na podněty, jako by se nevěřícně o krok opožďoval za realitou.

Tom se vyhýbá otevřeným hodnocením vztahu s Karin. Jeho podstaty se dobírá útěky do vzpomínek, na papír pokládá fragmenty minulých situací, které pokrývají několik let a jsou často nejasně ohraničené a zdánlivě náhodně seřazené. Malmquist líčí vztah od počátku stíhaný vzájemnými pochybami, jizvami i velmi obtížnou komunikací s rodiči na obou stranách. Oč je soužití Karin a Toma nedokonalejší, o to silnější je následný pocit absence druhého. Vyjeví se v drobnostech: třeba ve chvíli, kdy Tom náhodou najde pod skříní malou sošku sovy, která patřila Karin. Nahodilý předmět, jehož účel nezná, v něm probudí mnohem silnější odezvu než přímé vzpomínky. V každém okamžiku jsme pořád ještě naživu evokuje hloubku truchlení i známý životní paradox: čím více svého partnera známe, tím méně o něm někdy víme.

Knihu kromě toho symbolicky ohraničuje druhá smrt, skon Tomova otce, renomovaného švédského sportovního novináře, bonvivána a světáka. Množství esenciálních témat, jichž se Malmquist dokáže dotknout, aniž by je vytěžoval na dřeň, je obdivuhodné. I když text ve druhé polovině zápolí s velmi volnou strukturou a tím pádem i s méně intenzivním rytmem, udržuje si schopnost obsáhnout tragiku ve zdánlivých drobnostech a záchvěvech. Představuje úsporné, nepodbízivé, a právě proto tak povědomé a sugestivní zamyšlení nad křehkostí existence a pout, která svazují milence, rodiče a děti v často dusivých svazcích. V každém okamžiku jsme pořád ještě na živu. Až najednou nejsme. Malmquist dokázal svou věcností dokonale zachytit tragickou hranu mezi bytím a nebytím, která přináší úzkost, ale i intenzitu. Protože z nás dělá soucitné lidské bytosti.

Autor je literární kritik.

Obal českého vydání Malmquistovy knihy, repro: XYZ

Tom Malmquist: V každém okamžiku jsme pořád ještě naživu. Přeložil Martin Severýn. XYZ, Praha 2018, 256 stran, doporučená cena 299 korun.

TÉMATA

Literatura
Recenze
Knižní tipy
Lidé

A/Z SOUVISEJÍCÍ