Rafani: V zemi. Landlocked Country, foto: Lukáš Jasanský

Tíseň, rezignace a čeští pastevci čili Rafani poněkud bezzubí

Jiří Ptáček, 31. July 2018

Výstavy skupiny Rafani jsou stále ještě považovány za důležité události. Expozice nazvaná V zemi, která v těchto dnech končí v pražské galerii Nevan Contempo, ovšem svědčí o jistém přešlapování na místě.

Od umělců středního věku povětšinou neočekáváme výrazné překvapení. Ve skutečnosti býváme rádi, nesestoupí-li pod svoji obvyklou laťku. Rafani existují osmnáct let, takže pozoruhodní jsou už tím, že zůstávají činným uměleckým uskupením. Avšak nad rámec povinného respektu k počínajícím šedinám se doposud zdálo, že dokáží podržet vlastní laťku neobvykle vysoko. Do pražské – a své domovské – galerie Nevan Contempo se teď vrátili po třech letech. (V mezidobí si mohli vystavovat, kde chtěli. A to také učinili v pražské Fotograf Gallery, v českobudějovické Galerii Měsíc ve dne nebo v Českém Centru v Paříži). A nyní – a právě „doma“ – jim poprvé, zdá se, došel dech.

Nejzajímavější položkou výstavy V zemi je soubor „rodinných sousoší“ s postavami ve zvláštních objetích. Rodiče a děti se všelijak tisknou a visí na sobě, a to tak intenzivně, že pod tou tíhou se některé figury kácejí. Dospělí se hlavami blíží, nebo téměř dotýkají sníženého stropu, což evokuje užití soch coby podpůrných článků v architektuře. Postavy tak mají „naloženu“ dvojnásobnou zátěž. V duchu názvu výstavy bychom řekli, že dvojí síla je tlačí k zemi.

Dílem dostávajícím v Nevan Contempo nejvíce prostoru, promítaným rovnou v trojím provedení, avšak zároveň i nejvíce problematickým, je inscenované video s velmi jednoduchým dějem. Rafany obsazený osobní automobil zastaví na prašné polní cestě jakási pastevecká guerilla. Ozbrojenci obcházejí vůz a nahlížejí dovnitř. Jeden zaklepe na okno, řidič ho stáhne. Ozbrojenec zastíní kameru dlaní a vrazí do ní… Přímočaré (sic! ve smyčce), ale rovněž klišovité a nezáměrně komické v hereckém (ne)výkonu Rafanů.

RafaniRafani: V zemi. Landlocked Country, foto: Lukáš Jasanský

Rafani se často snaží uchopit nějaké společenské téma a převést je do hrozivých metaforických obrazů. V počátcích své existence se takto věnovali například dosud společensky nezpracovaným, avšak systémově založeným krutostem vůči německým obyvatelům Československa po skončení druhé světové války. Tyto krutosti přitom stály u zrodu identity „zrekonstruovaného“ československého státu. Rovněž na výstavě V zemi se Rafani zaměřili na lokální téma, konkrétně na dnes tak zjevný český izolacionalismus (a ten mimo jiné má své kořeny právě v poválečném uspořádání státu). Do doprovodného textu k expozici, jejíž anglický název zní Landlocked Country (což znamená „vnitrozemský stát“), mimo jiné napsali: „V naší zemi se žije dobře, lidé jezdí automobily a volají si za chůze. Mají kde bydlet a jejich břicha jsou dobře sycena. V centrech a horách, v Praze i kdesi jinde. (…) Mimo naši zem jsme málo úspěšní a téměř neznámí. Máme hradbou obehnané hrady, pozlacené ruce a střízlivý přístup k životu. Čeho se bojíme, před tím utečeme.“ Takto se zdá, že V zemi nese všechny rafanské znaky: angažované lokální téma, kritický postoj, přízračné obrazy, evokaci tíhy a tísně… a dokonce i několik jimi tolik oblíbených koz. A přesto V zemi postrádá jeden důležitý element: aktivní vstup do konstatovaného stavu.

V minulosti ten aktivní vstup Rafani činili prostřednictvím transgresivních gest, sarkasmem či už jen pouhou pošetilostí. Nejen v počátcích svého působení, ale ještě nedávno, například v jinak tematicky příbuzném videu Mostary (2016), uměli být různými způsoby „zlí“, a tak problematickým činit nejen zvolené téma, ale i sami sebe. Na výstavě V zemi namísto toho nabídli neobjevné a v podstatě rezignované vyslovení problému a konstatování vlastního pocitu z něj. Ocitli se v nečekaně pasivní roli, nikoliv nepodobné té, jíž sehráli coby pasažéři auta kontrolovaného militantními pastevci. Jako by již neuměli čelit hrozbám, které kolem sebe vidí. Zbyla tíseň.

Rafani Rafani: V zemi. Landlocked Country, foto: Lukáš Jasanský

Otázkou, která po výstavě V zemi zůstane nezodpovězena ještě určitý čas, je to, kterak se na její podobě podepsala nepřítomnost zakládajícího člena skupiny Marka Meduny. Což o to, Rafany v minulosti prošla řada osobností. Meduna však v ní měl silné slovo a do guláše rafanských aktivit přispíval neopomenutelnými ingrediencemi. V případě výstavy v Nevan Contempo jsou coby spolupracovníci jmenováni sochař Matouš Lipus a fotograf Lukáš Jasanský (kurátora výstava nemá, „Rafani si vystačí sami“ píše se na stránkách galerie). Avšak ze stejného důvodu, že jsou jmenováni, je nelze chápat jako plnohodnotně zapojené členy skupiny. Rafani se pravděpodobně ocitli v situaci, kdy potřebují nabrat síly. Třebaže V zemi v podstatě lze brát jako standardní výkon, u nich je standard stále ještě hanlivým výrazem.          

 Rafani: V zemi. Landlocked Country

Nevan Contempo, U Rajské zahrady 14 Praha 3. Výstava trvá do 2. srpna.

TÉMATA

Výtvarné umění
Glosa

A/Z SOUVISEJÍCÍ