S tím severem už by tuzemští filmaři mohli přestat

Seriál Sever. Manželé Svobodovi a jejich syn Martin
Seriál Sever. Rodina, základ státu? Manželé Svobodovi a jejich syn Martin, foto: ČT – Karel Cudlín

Problematický už je název seriálu. Proč Sever? Protože děj se odehrává na severu Čech. Jenže celá kauza, na níž seriál stojí, se stejně tak mohla odehrát v západních, jižních nebo východních Čechách nebo na severní, střední či jižní Moravě. Solární boom, který v roce 2008 nastartovalo stanovení a zaručení vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren, se totiž odehrával v převážné většině republiky – na to se stačí projet Českem, aby následky byly vidět. Případ policisty Jiřího Nováčka z teplické kriminálky, který byl v říjnu 2015 odsouzen kvůli údajnému vzetí úplatku ve výši pětadvaceti tisíc korun, přičemž „potížisticky“ řešil solární podvody za stamiliony, se sice stal v severočeském kraji, ale to je prostý fakt. Jestliže se hrané dílo jmenuje Sever, znamená to, nebo by to mělo znamenat, že podává určitý obraz daného kraje, který může případně zastupovat celek země. To se ovšem v Severu vůbec neděje; má sice efektní, západními quality TV poučenou úvodní znělku, evokující drsný kraj s kopci a kouřícími komíny a chladícími věžemi elektráren, ale jinak severočeská krajina – ať ve smyslu přírodním, sociálním nebo kulturním – nehraje v seriálu téměř žádnou roli.

 K tomu ještě jedna poznámka na okraj. „Výhodou Severu – vedle Mádla, jenž se Štěpánem Benonim tvoří docela sehraný tandem detektivů – jsou fotogenické scenerie, byť od Rapla přes Pustinu už obrazově vyčerpané. Navíc stylizaci opět vymezuje tma a déšť; kdy už si někdo v seriálu řádně rozsvítí?,“ napsala Mirka Spáčilová v jedné z mála recenzí Severu. Háček ovšem vězí v tom, že „fotogenické scenerie“ Severu nejsou žádnou výhodou, protože v tom seriálu, jak již bylo řečeno, nemají žádnou důležitou úlohu. Prostým sledováním Severu rovněž zjistíte, že jeho stylizaci nevymezují „tma a déšť“; možná by neškodilo seriál zhlédnout celý, a pak soudit. Ostatně větší část z té hrstky textů o Severu byla publikována u příležitosti odvysílání prvního dílu a novináři v tu dobu ani neměli k celému seriálu přístup.

Jiří Mádl
Podívejte se na trailer seriálu Sever, foto: ČT, Karel Cudlín

A když už tedy jsme u reflexe Severu. Pozoruhodné je, že se nikdo z novinářů nepozastavil nad tím, kdo tenhle seriál vlastně vůbec napsal. Neboť: původně byl jako jeho autor ohlášen Zdeněk Zapletal, a tak to také reflektuje encyklopedické heslo o seriálu. Ovšem v materiálech, které ČT veřejnosti poskytla, vůbec žádný scenárista uveden není, což je velmi zvláštní. Na konci prvního až třetího dílu je v titulcích uvedeno pouze: „Spolupráce na scénáři Václav Hašek“. Ve čtvrtém až šestém dílu stojí: „Scénář Václav Hašek, spolupráce na scénáři Jaroslav Miška“.

Skutečností je, že struktura Severu se velmi podobá seriálu Život a doba soudce A. K. (2014–2017), který Zdeněk Zapletal napsal a Robert Sedláček spolurežíroval. I tam, stejně jako v Severu, běží základní vyprávěcí linie prolínající všemi epizodami, ve kterých se pak řeší jednotlivé kauzy. Tato struktura v Životě a době soudce A. K. fungovala daleko lépe, protože před soudcem Adamem Klosem ležely jednotlivé případy, o nichž rozhodoval, a stmelující linie, vyprávějící o jeho soukromém životě, mohla pozvolna běžet spolu s tím. Tato srostlice byla téměř beze švů. Kdežto v Severu kriminálka řeší vraždy, které jednou s kauzou solárů souvisejí, a jindy nikoliv. A tyto případy vyprávěcímu a dominujícímu svorníku, jímž je osud mladého policisty Petra Svobody a jeho rodiny, v podstatě překážejí, zdržují, odvádějí pozornost. Svoboda hledá spravedlnost a chce rozplést regionální vazby mezi policií, justicí, samosprávou a podnikateli. Připletl se do soukolí, které ho vypudí jako cizorodý prvek.

Sever strádá na jednu stranu popisností a zbytečnými mordy, na stranu druhou nedořečeností, která se schovává do mlhy a náznaků. Když policista Petr Svoboda začíná na vlastní pěst rozplétat, kdo by mohl stát za solárním podvodem v kraji, kde bydlí, objeví se tajemně vlivná auta s pražskými poznávacími značkami, které patří, jak se ukáže, dvěma ministerstvům. Tím asi chce být řečeno, že šméčka jsou jištěna centrem a že místní polomafiáni mají dlouhé prsty. To sice na první divácký pohled působí efektně, ve skutečnosti je to však nezávazný alibismus. Když se totiž člověk seznámí s případem skutečně obviněného policisty Jiřího Nováčka – kauzu podrobně popsal na podzim 2016 Jaroslav Kmenta v měsíčníku Reportér – uvědomí si, nakolik se tvůrci a dramaturgie od opravdu znepokojivých souvislostí odvrátili do bezpečí kriminálního žánru. Fotovoltaický byznys v Bílině totiž financovaly firmy, které si půjčily desítky milionů u Metropolitního spořitelního družstva, aniž pak tyto úvěry splácely; tato družstevní záložna skončila roku 2013 v konkurzu. V kauze se prohánějí přímo stáda bílých koní. A skutečný Jiří Nováček? Ten v čase psaní Kmentova článku byl už pátým rokem postaven mimo službu, půlka platu mu nestačila na živobytí, byl zadlužen, trpěl depresemi, chodil k psychologovi a „nejraději by „zmizel z téhle proklaté země“. Tohle je drama, nikoliv fotogenický pohled na „sever“ země, který ve výše zmíněných seriálech včetně Severu nabízejí hezky zajištění umělci z Prahy a v ní sídlících televizních institucí! A to říkám jako rodilý Pražák, který své město nikdy neopustí, ale zároveň si uvědomuje jeho omezenost a nadutost. Bezbolestná Praha se skutečné, konkrétní bolesti bojí a uniká před ní do ironie nebo do bezpečných obecností.

Režisér Robert Sedláček se v Severu opětovně projevil jako ten, kdo umí vést herce, kdo z nich dokáže vymáčknout neokázale intenzivní výkony, ale co se poselství Severu týče, je Sedláček o poznání silnější v rozhovorových prohlášeních, než v díle jako takovém. Sever je kriminálkou s přesahem, který se jako závažný daleko víc tváří, než že by takový doopravdy byl.

Pohřeb, úvodní scéna seriálu Sever Seriál Sever. Tímhle to začíná. Vraždou a pohřbem mladé dívky, foto: ČT – Karel Cudlín

Sever (Česko, 2019, TV seriál)
Dramaturg: Jan Lekeš, Jan Otčenášek, architekt: Martin Kurel, Lukáš Máslo, kostýmy: Tomáš Chlud, masky: Lída Kopecká, hudba: Michal Rataj, střih: Josef Krajbich, zvuk: Robert Slezák, kamera: Jan Šuster, režie: Robert Sedláček. Hrají: Jiří Mádl, Štěpán Benoni, Eliška Křenková, Roman Luknár, Aleš Bílík, Martin Havelka, Martin Pechlát, Tomáš Turek, Robert Řasa, Denisa Barešová, Anna Thu Nguyenová, Luboš Veselý, Justin Svoboda, Jan Novotný, Pavla Beretová, Martin Myšička, Petra Špalková, Taťjana Medvecká a další.
Uvedla Česká televize v září a říjnu 2019. Seriál je celý k dispozici ZDE.

Související