Pařani jako zachránci hudebního průmyslu?

poster
Americký rapový experimentátor Danny Brown před svým nynějším spojením s herním byznysem vydal čtyři řadové alba, foto: archiv Seetickets.

Fanoušci čekají na nové album od rapového experimentátora Dannyho Browna už tři roky. Nebylo po něm ani vidu, ani slechu, až je minulý týden překvapil novou kolekcí písní. Ty však nevyšly standardně přes streamovací služby, nýbrž rapper je pustil na Twitch, tedy na síť pro živé vysílání videoherních videí, a slyšeli je všichni, kdo sledovali, jak hraje (a svým osobitým způsobem i komentuje) hru Persona 5.

Brown se stal dalším v řadě hudebníků, kteří k propagaci své tvorby použili počítačové hry. V nedávné minulosti muzikanti ve hrách zveřejňovali své nové singly (Linkin Park, Nine Inch Nails), licencovali písně do her (nespočet) nebo rovnou točili vlastní soundtracky (Amon Tobin). Prorůstání světů hudebního a videoherního průmyslu je poslední roky naprosto běžné, s postupujícím časem je však čím dál jasnější, že ten hudební vlastně tahá za kratší konec. Srovnání kondice obou oborů je výmluvné: zatímco hudební průmysl se od začátku tisíciletí potácí nad propastí, segmentu počítačových her se daří čím dál lépe. Videohry v úhrnu vydělávají dokonce zhruba dvakrát tolik než hudba a film dohromady. Žádný div, že muzikanti se snaží do tohoto světa proniknout.

Brown Nejspíš ví, kudy vede cesta k penězům. Danny Brown, foto: Fanart.tv

Vydání nového dílu fotbalového simulátoru FIFA na různé herní platformy pravidelně doprovázejí velká očekávání. Na září, kdy do prodejů jde vždy nový ročník tohoto simulátoru, se ovšem již roky těší nejen herní, nýbrž i hudební komunita. Důležitou součástí hry je totiž i její soundtrack, který obsahuje několik písní obvykle vydaných za posledních dvanáct měsíců. Pro muzikanty je zařazení do populární hry obrovskou příležitostí – nevydělají jen na prodeji licence, omílání písně slibuje nárůst popularity. Za dvacet let, kdy společnost EA Sports umísťuje do hry písně, se díky sérii FIFA proslavila řada kapel – hned první edice z roku 1998 udělala hit z písně Song 2 britských Blur, kteří do té doby marně čekali na průlom v zámoří, a teprve s výbušnou punkovou skladbou se jim to povedlo. Song 2 je od té doby jednou z nejpopulárnějších písní spojených se sportem, a může za to právě FIFA od EA Sports.

Letošní novinkou bude i jedna píseň natočená speciálně pro nadcházející FIFU 2019 – má ji na starost klasik filmových soundtracků Hans Zimmer, který pro fotbalový simulátor zremixoval znělku fotbalové Ligy mistrů. Pozval si do ní i rappera Vince Staplese, pro něhož toto spojení skýtá jedinečnou možnost, jak – když zůstaneme u fotbalové terminologie – přestoupit z kategorie kultovní hvězdičky do nejvyšší ligy.

FIFA Za chvíli to vypukne. FIFA 19 přijde na trh 28. září 2018. Zde z ní screenshot, ovšem to ještě Ronaldo hrál za Real Madrid, dnes ovšem působí v Juventuru Turín, foto: EA Sports

Ostatně podobnou cestou se do povědomí fanoušků ve světě dostaly i dva české hudební projekty DVA a Floex. Zatímco se domácí kapely už dvě dekády marně snaží prorazit ve světě, zmíněným se to povedlo tak trochu oklikou – díky (skvělé) hudbě k inovativním počítačovým hrám společnosti Amanita Design. Jejich soundtracky jsou paradoxně slavnější než jejich studiové desky, což představuje „drobný“ problém: všichni muzikanti by samozřejmě byli raději známější jako autoři „autonomních“ hudebních počinů než „pouze“ jako tvůrci doprovodu k něčemu jinému. Ostatně třeba zmíněný Floex striktně odděluje svoje soundtrackové počiny od těch autorských, uměleckých – svoji tvorbu pro videoherní průmysl vydává pod jménem Tomáš Dvořák.

Floex Tomáš Dvořák alias Floex – na snímku v popředí vpravo, vedle něho stojí hudebník Tom Hodge; společně nedávno vydali album A Portrait Of John Doe. Dvořák je v takovém případě Floeexem. Ale když jde o hudbu pro herní průmysl, je Dvořákem…foto: Ashley Rommelrath

Pro umělecké vyjádření asi tak úplně ne, ale coby zdroj peněz nebo popularity je videoherní průmysl pro muzikanty určitě skvělý. V úvodu zmíněný rapper Danny Brown však premiérou nových tracků na Twitchi naznačil ještě jeden možný důvod, proč muzikanti utíkají do světa videoher. Brownem zveřejněné písně totiž obsahovaly samply, které se mu nepodařilo legální cestou licencovat. Kdyby nahrávky vyšly na streamovacích službách, na YouTube, ale třeba i přes nějaké úložiště, vystavoval by se Brown nebezpečí, že by ho mohli majitelé práv zažalovat. Takhle písně prostě jen pustil a nechal fanoušky, aby si je sami digitalizovali a šířili dál. Dokonce dali kolekci i vlastní jméno – Reign Supreme Bruiser Brigade. „Já nic, já muzikant,“ může Brown vzkázat těm, kdo by měli s použitím cizích samplů problémy.

Twitch Tohle je logo internetové platforma Twitch. Denní návštěvnost: patnáct milionů lidí, repro: Twitch

Internetová platforma Twitch může být pro hudebníky ještě zajímavé místo. Portál Stereogum o něm mluví jako o „budoucnosti rapových mixtapů“, místu, kde budou už brzy rappeři získávat zástupy nových fanoušků. Ostatně Twitch každý den navštíví patnáct milionů lidí! A že hudba se při hraní her ocitá v pozici pouhého příjemného přívažku? S tím se budeme muset smířit.

Související