Jen se do toho ponořit. Náhled do komiksu Fatale 2 – Ďábelská záležitost, repro: BB/art

Knižní tipy: Kde bubliny stále ještě znamenají svět

Boris Hokr, 30. July 2019

Komiks dávno dokázal, že je dospělým médiem. Přinášíme malý výběr těch, které vyšly v poslední době a mají potenciál oslovit jak komiksové nadšence, tak sváteční čtenáře a širší veřejnost.

Všechny níže uvedené tituly pocházejí z americké či britské provenience. Každý už má nějakou svoji historii – jednou je ten komiks adaptací proslulého románu, jindy ten letos přeložený svazek rozvíjí již kdysi založený příběh, v dalším případě běží o komiks, který v minulosti posloužil coby předloha filmu.

Narazit tak na jednorožce!

Peter S. Beagle: Poslední jednorožec. Scénář Peter S. Beagle, Peter B. Gillis. Kresby Renae De Lizová, Ray Dillon. Přeložila Alexandra Niklíčková. Comics Centrum, Praha 2019, 192 stran, doporučená cena 699 korun.

cover Obálka české edice komiksového svazku Poslední jednorožec, repro: Comics Centrum

Nejslavnější román amerického spisovatele Petera S. Beaglea (*1939) Poslední jednorožec byl poprvé publikován v roce 1968. O čtrnáct let později se dočkal filmové verze, na níž se podílelo japonské animační studio Topcraft (o několik let později si je najal Hajao Mijazaki, když pracoval na Naušice z Větrného údolí, a někteří jeho členové plynule přešli do vznikajícího studia Ghibli). Komiksová verze příběhu v adaptaci Petera B. Gillise a v kresbě Renae De Lizové pochází z roku 2012 a je třeba říct, že je věrnější spíše filmové verzi než knižnímu originálu.

Týká se to nejen jednorožky, která hledá ve světě své ztracené druhy a narazí na pověsti o strašlivém Rudém býku, a její lidské podoby, ale i dalších postav a zpodobnění konkrétních scén i scenérií. Vizuálně nejpůsobivější je komiksový Poslední jednorožec paradoxně na obálce v podání Jennnifer L. Meyerové a pak na konci knihy – v připojené galerii dalších možných vizualizací; i na nich se ukazuje, že vliv filmu je silný, přesto vykazují i vlastní přístup…

jednorozec Obálka prvního českého překladu románu Peter S. Beaglea (ten je na snímku vpravo) – v roce 1997 román vydalo nakladatelství Triton, roku 2009 přineslo reedici Argo (do svazku přidalo i některé další autorovy texty), repro: Triton, foto: archiv nakl. Argo

Jakkoliv je kresebně Poslední jednorožec tedy spíše poctou filmu, nakonec to překvapivě nevadí. V podstatě ve všech verzích napříč médii se totiž podařilo zachovat vliv autora. Beagle před lety napsal příběh, který byl hravý, tragický, veselý i melancholický, a například John Clute jej oprávněně využil pro své teoretické práce o funkcích fantasy. Vědomí, že kdesi ve světě je stále ještě možné narazit na poslední jednorožce, je i více jak padesát let po napsání knihy konejšivé. Jen škoda, že v komiksu není využit kongeniální překlad Michaela Bronce.

Temnota v Hollywoodu

Ed Brubaker, Sean Phillips: Fatale 2 – Ďábelská záležitost. Přeložil Martin D. Antonín. BB/art, Praha 2019, 136 stran, doporučená cena 399 korun.

cover Obálka české edice komiksového svazku Fatale 2 – Ďábelská záležitost, repro: BB/art

Američan Ed Brubaker (*1966) se u nás uvedl především jako scenárista skvělých příběhů z omnibusů Kapitána Ameriky. Jeho nejlepší práce však těží ze záliby v noiru – především dva svazky Criminalu patří k tomu nejlepšímu, co může tento žánr v komiksu nabídnout. Fatale, na němž spolupracuje s kreslířem Seanem Phillipsem, je osvěžující žánrový mix právě noiru a lovecraftovského hororu zasazený do prostředí Hollywoodu – a to v několika časových rovinách. Záhadná nestárnoucí femme fatale Josephine se tentokrát střetne s kultem čarodějných deviantů v sedmdesátých letech – tedy ve stejném čase, do něhož zasadil svůj nejnovější film i režisér Quentin Tarantino (a dost pravděpodobně ze stejného důvodu – tedy kvůli Charlesi Mansonovi).

Když dojde na nadpřirozeno a vykreslení fungování sekty a některých jejích rituálů, je Ed Brubaker určitě solidní, ne však geniální vypravěč – nedonutí čtenáře vystoupit z jeho komfortní zóny. Ovšem ve chvíli, kdy dojde na odhalování malých špinavostí mezi hollywoodskou smetánkou, získává Fatale body k dobru. A definitivně se stává jednou z nejlepších u nás vycházejících sérií v okamžicích, v nichž dojde na to, co jí dalo jméno.

fatale Ed Brubaker s jedním ze svazků své série Fatale, zdroj: YouTube

Josephine stále dokáže ovládat muže – a nejen je. Stává se jejich osudem i zkázou, někdy nevědomky, jindy záměrně. Právě díky snaze vyrovnat se s tím, jaké dopady na okolí má pouhá její existence, je její charakter fascinující. Phillipsova kresba je precizní v tom, jak pracuje se stíny a emocemi zachycenými v pohledech a v držení těla, stejně jako v odkazech na noirové klasiky. Na první pohled podivuhodný žánrový mix tak ve svém druhém svazku úspěšně naplňuje svůj potenciál.

Kdypak v něm bouchnou saze?

Mark Millar, Steve McNiven: Wolverine – Starej dobrej Logan. Přeložil Martin D. Antonín. Crew, Praha, 224 stran, doporučená cena 499 korun.

cover Obálka české edice komiksového svazku Wolverine – Starej dobrej Logan, repro: Crew

Wolverine se jako samostatná postava uvedl v příbězích, které známe díky projektu Komiksové legendy – a to coby bogartovský hrdina v jakési východoasijské obdobě Casablanky. Ale pravidelně se vracel do náruče X-Menů i Avengers a scenáristé ho s chutí konfrontovali se samurajskými a vůbec japonskými motivy, a rovněž s motivy westernovými. To je případ komiksu Starej dobrej Logan, za nímž stojí věhlasný skotský scenárista Mark Millar (*1969), podepsaný například pod díly Kick-Ass či Mrtvý nebo živý. Millar na marvelovské univerzum aplikoval svou oblíbenou představu, co by se stalo, kdyby byli superhrdinové poraženi spojenými silami superpadouchů.

Spojené státy budoucnosti jsou tak rozděleny do několika oblastí, jimž vládne například Kingpin (zavraždil původního vládce Magneta), Bannerův gang (aneb zdegenerovaní potomci Hulka), Dr. Doom a pochopitelně nacistický superpadouch Red Skull jako prezident. Wolverine, který si nechává důsledně říkat Logan, živoří kdesi v Kalifornii na malé farmě a snaží se udržet naživu nejen pole, ale hlavně svou ženu a děti. Po událostech, jež zahubily většinu jeho přátel, se z něj stal zapřisáhlý pacifista. Jenže teď naléhavě potřebuje. Souhlasí tudíž, že doprovodí stárnoucího Hawkeye na druhý konec Ameriky, i když ví, že se jedná o pašování…

logan Tady to jede! Ukázka z komiksu Wolverine – Starej dobrej Logan, repro: Crew

Tento komiks posloužil jako základ, na němž filmaři vystavěli úspěšný snímek Logan – jen je mnohem víc přepálený v bizarnostech, které jsou Millarovým trademarkem, a pochopitelně i mnohem více zapojuje marvelovské postavy. Napětí je generováno především očekáváním, kdy v Loganovi „bouchnou“ saze a objeví se starej dobrej Wolverine. Nutno dodat, že způsob, jímž Millar svého hrdinu k osudovému zlomu dovede, je nakonec překvapivě emotivní. Právě to povyšuje tento komiks vysoko nad rámec superhrdinské zábavy.

Vostrý holky a čas

Daniel Clowes: Mrtvej svět. Přeložila Martina Knápková. Trystero, Praha 2019, 80 stran, doporučená cena 399 korun.

cover Obálka české edice komiksového svazku Mrtvej svět, repro: Trystero

Proslulý komiks Američana Daniela Clowese (*1961), který posloužil za předlohu k filmu Přízračný svět z roku 2001 (oceněnému kromě jiného nominací na Oscara za adaptovaný scénář), u nás vyšel dvaadvacet let po svém prvním souborném vydání v USA. Příběh dvou dospívajících kamarádek, které došly ke konci svého dlouholetého vztahu, však nezestárl – jakkoliv je pevně zakořeněn v době bez mobilů a bez internetu.

Enid a Rebecca mají po střední škole a čas tráví poflakováním se po sousedství. Vyžívají se ve vyhledávání a prožívání „trapáren“ – ať už to mají být necitelné kanadské žertíky inspirované novinovými inzeráty v rubrice seznamek, nebo třeba návštěvy rádoby retropodniků. A pochopitelně neustále glosují své okolí, známé i samy sebe – vzhled, inteligenci, morálku, sexuální zkušenosti. V podstatě běží o jeden dlouhý proud řeči, který nevypráví konkrétní příběh s jasně daným cílem. Jde spíše o zprostředkování pocitu, že co bylo, nelze udržet navěky a jedno přátelství musí chtě nechtě skončit. Otázkou je, jak a kdy si to obě dívky uvědomí – a jak moc si předtím stihnou ublížit…

mrtvej svet Holky s prořízlou pusou. Ukázka z komiksu Mrtvej svět, repro: Trystero

Jednoduchá kresba, která využívá z barev pouze zelenou, podtrhuje osamělost hrdinek i jejich pocit vyděděnosti. Zároveň se díky vhodně zvoleným detailům dokáže dobrat účinné zkratky. Nikdy však na sebe nestrhává pozornost a nechává působit především text – plný vulgarismů, popkulturních narážek, ale také podivuhodných nedořečeností jak z románů kupříkladu Kazua Ishigura.

To je ale svět…

Pochmurný kraj 3: Hadilovka. Scénář Cullen Bunn, kresby Tyler Crook, Carla Speed McNeilová, Hannah Christensonová. Přeložila Alexandra Niklíčková. Comics Centrum, Praha 2019, 144 stran, doporučená cena 599 korun.

cover Obálka české edice komiksového svazku Pochmurný kraj 3: Hadilovka, repro: Comics Centrum

Komiks amerického scenáristy Cullena Bunna (*1971) a jeho kreslířského krajana Tylera Crooka Pochmurný kraj je malým klenotem. Příběh ze zapadákova zvaného Harrow County, kde místní kdysi upálili čarodějku jen proto, aby zjistili, že se znovu narodila jako nevinná a přátelská dívka Ema, vypadá brakově. Na stránkách komiksu tak najdeme mluvící lidskou kůži i chlapce, kterému kdysi patřila, narazíme na běsy v lesích i v lidech, na scény venkovských pogromů jak vystřižených z klasických filmů studia Universal, natrefíme na vymítání ďábla, temné rituály, dvojníky…

Pochmurný kraj je „zalidněný“ desítkami postav, všechny však mají v rámci vyprávění smysl, pochopitelnou motivaci a dokáží cítit lásku, nenávist i strach. Ema, jež postupně odhaluje tajemství rodného kraje a svých blízkých, kteří se ji náhle snaží zabít, je dojemná postava. Cullenovi se daří pracovat s náznaky toho, co vše Ema může ztratit i jak děsivou se může stát, pokud podlehne našeptávání temnot. A Crookova kresba dokáže vše zahalit do delirického hávu s využitím vybledlých barev, různých perspektiv či drastických detailů.

kraj Obálky předešlých dvou svazků Pochmurného kraje, repro: Comics Centrum

Ve třetí knize však Ema ustupuje do pozadí (plus ke kreslíři Crookovi přibyly dvě spolupracovnice) a pozornost je věnována zdánlivě náhodným pocestným i některým dalším místním legendám. Cullen opět dokazuje, že má vytříbený cit nejen pro budování atmosféry a tragická morální dilemata, ale i pro historky do černé hodinky, které nemá problém rozvinout do několika kapitol, nebo naopak zhustit do jednostránkových kraťasů, jež série obsahuje coby bonusy. Skutečně děsivých komiksů je u nás málo. Těch, které navíc cosi úspěšně vypovídají o lidské podstatě, ještě méně. Pochmurný kraj k nim však patří.

TÉMATA

Literatura
Komiks
Knižní tipy
Fantasy

A/Z SOUVISEJÍCÍ