Záběr filmu 3 dny v Quiberonu: Charly Hübner jako fotograf Robert Lebeck a Marie Bäumerová coby Romy Schneiderová.
Foto: Film Europe – copyright Peter Hartwig / Rohfilm Factory

Jak hrát a nezešílet z toho? Tři dny u moře s hvězdou Romy Schneiderovou

Jan Jaroš, 30. November 2018

Film 3 dny v Quiberonu, který v černobílé obrazové škále natočila režisérka Emily Atefová, má za námět osobnost herečky Romy Schneiderové. Tu skvostně, bez přehánění, přitom s až mrazivou sugestivitou ztvárnila Marie Bäumerová.

Romy Schneiderová (1938–1982) náležela mezi hvězdy evropské kinematografie. K českým divákům pronikala především jako představitelka zralých, v lecčems přecitlivělých žen, vystavených složitostem moderního života, ať již se dotýkaly rodinného zázemí (Docela obyčejný příběh, 1979), vražedných televizních zábav blízké budoucnosti (Smrt v přímém přenosu, 1980) nebo válečných dilemat (Stará puška, 1975). Tvrdívalo se o ní, že postavy ji pohlcují, ba ničí její duši, měla potíže z nich vyklouznout. V osobním životě Schneiderová marně hledala pevnější zakotvení (nejprve po boku Alaina Delona, s nímž hrála v několika filmech – v tuzemských kinech běžel například thriller V plném slunci, 1960).

V tomto duchu pojala Emily Atefová své 3 dny v Quiberonu (její snímek uspěl při rozdávání letošních Německých filmových cen – z deseti nominací jich proměnil sedm, včetně nejcennějších položek). Atefová spolu s německou herečkou Marií Bäumerovou vytvořily studii hýčkané, navenek sebejisté hvězdy, v soukromí rozhárané, zranitelné bytosti, těžce snášející dotírání senzacechtivého tisku. Romy má potřebu zachumlat se pod přikrývku a spát, ale i okázale se družit třeba i s neznámými obdivovateli. Před divákem vyvstává postava osamělé ženy, jež se bojí přijmout zodpovědnost a vystoupit ze zaběhlých pořádků. Ustavičně vyčerpávána psychickým přetlakem, zapaluje si jednu cigaretu od druhé, prolévá se alkoholem, večer polyká prášky na spaní, aby je ráno nahradila něčím na povzbuzení.

RomyZáběr z filmu 3 dny v Quiberonu: Marie Bäumerová coby Romy Schneiderová. Foto: Film Europe – copyright Peter Hartwig / Rohfilm Factory

Zkrátka Emily Atefová (*1973), francouzsko-německá režisérka íránského původu, jež sice má francouzské občanství, ale trvale se usadila v Berlíně, sugestivně evokuje duši psychicky poraněné ženy, která rovněž pendlovala mezi německy mluvícím světem a Francií. Ostatně i ve filmu se oba tyto jazyky (s přidanou angličtinou coby novodobým esperantem) střídají. Kameraman Thomas W. Kiennast vtiskl vyprávění, situovanému do francouzské Bretaně, zklidnělou vizualitu. Ve střídmých záběrech hotelových prostor i opuštěného mořského pobřeží se tu odvíjí příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Dva reportéři německého týdeníku Stern v lezavě chladném předjaří roku 1981 pořídili se Schneiderovou rozsáhlé interview, jedno z posledních, které poskytla. (Natáčelo se i na týchž místech, kde se před bezmála čtyřmi desetiletími odehrával skutečný rozhovor, herečka tam tenkrát pobývala na ozdravné kúře.)  Hovořila v něm o své manipulativní matce, o složitých, ba tragicky končících partnerských vztazích, o pocitu, že se málo věnuje svým dětem, o roztržce s dospívajícím synem, o tíze a nástrahách divácké obliby. Vychází najevo, co Romy nejsilněji trápí: že obecenstvo má sklon ztotožňovat ji s postavami, které hraje. Dlouho jako by zůstávala ve stínu trojdílného rakouského hitu o císařovně Alžbětě přezdívané Sissi (1955–1957), kde se představila coby spontánní a roztomilá dívka vzdorující sešněrovanosti habsburského dvora. Pod Viscontiho vedením pak v Ludvíku Bavorském (1972) ztvárnila tutéž hrdinku již jako stárnoucí a znervóznělou. Když hrála postavy povahově komplikované, obdivovatelé Schneiderové vyčítali, že se „zkazila“, že ničí iluzi nevinnosti, kterou vytvořila postavou Sissi.

3 dny v Quiberonu pojednávají nejen o niterném rozpoložení jedné filmové hvězdy. Svá dilemata tu podstupuje i dvojice novinářů, fotograf Robert Lebeck (1929–2014), letitý přítel Romy, a reportér Michael Jürgse (*1945), který později sepsal knižní monografii této herečky. A dále je tu postava hereččiny fiktivní přítelkyně z dětství Hildy Fritschové, zabraňující Romy ve zbytečném mediálním sebepoškozování. Hilda bez zábran, ba s despektem debatuje s oběma novináři (s Jürgsem především) o jejich profesní odpovědnosti, o etickém rozměru jejich práce, schopna odolat výpadům, že jediný smysl do její existence vnáší přátelství s Romy. Je tu tedy i linie o postupném vznikání interview coby stále osobnějšího dialogu. (Ono původní interview, publikované ve Sternu v dubnu 1981, si lze přečíst ZDE; rozhovor s fotografem Robertem Lebeckem pak ZDE.)

Na 3 dnech v Quiberonu nelze neocenit zdrženlivost. Nesnaží se Romy Schneiderovou skandalizovat ani fanouškovsky hájit, „jen“ chce vystihnout její osobnost. Dlužno doplnit, že 3 dny v Quiberonu nejsou jediným dílem o Schneiderové. Před několika lety vysílala Česká televize hraný snímek Romy (2009) i dokument Láska v Paříži (2009), věnovaný slavným párům, jimž učarovalo město nad Seinou. Vedle osudu některých jiných umělců připomněl několik let trvající milenecký poměr Romy Schneiderové a Alaina Delona.

Schneider plakat
Trailer k filmu 3 dny v Quiberonu, repro: Film Europe , video: YouTube

3 dny v Quiberonu (Německo, Rakousko, Francie 2018, 115 minut)
Scénář a režie:
Emily Atef, kamera: Thomas W.Kiennast, hudba: Christoph Kaiser, Julian Maas. Hrají: Marie Bäumerová (Romy Schneiderová), Birgit Minichmayrová (Hilde Fritschová), Charly Hübner (Robert Lebeck), Robert Gwisdek (Michael Jürgs), Denis Lavant (hospodský básník), Christopher Buchholz (doktor Ferlin).
Premiéra v ČR: 29. listopadu 2018.

TÉMATA

Film
Dokument
Ženy
Historie
Recenze

A/Z SOUVISEJÍCÍ