Kapela Death Cab For Cutie, vzor 2018, foto: deathcabforcutie.com

Death Cab For Cutie objevují pozitivní sílu katastrofy

Martin Zoul, 9. September 2018

Před dvaceti lety vyšlo debutové album americké skupiny Death Cab For Cutie. Na letošním právě vydaném, celkově devátém albu, nazvaném Thank You For Today, kapela nepředvádí nic zásadně nového, ale i tak má cenu mu naslouchat.

Death Cab For Cutie opsali trajektorii podobnou té, již má za sebou mnoho jiných uskupení – od všeobecného zbožňování milovníky alternativní kytarové hudby přes vzestup ke slávě stvrzený podpisem nahrávací smlouvy s velkým vydavatelstvím až po současnou pozici stálic zámořské indie popové scény.

Okřídlená metafora popisuje moderní společnost jako silnici, po níž proudí auta stejným směrem, ale pasažéři uvnitř jednotlivých aut jsou od ostatních účastníků provozu izolováni. Tato „osamělost uprostřed davu“ je jedním z ústředních bodů desky Thank You For Today. Tematicky novinka navazuje na předchozí, tři roky starou desku Kintsugi – její vznik poznamenal rozpad manželství vůdčího ducha kapely Bena Gibbarda s herečkou a zpěvačkou Zooey Deschanel, ale i rozhodnutí dlouholetého spoluhráče Chrise Wally kapelu po sedmnácti letech opustit. Otřesy v osobním i profesionálním životě tehdy umocnily melancholii písní, které Gibbard pro Death Cab For Cutie píše. Jakési sekundární otřesy jsou znát i na Thank You For Today, zároveň se však ústředním tématem desky stává smíření se stavem věcí a odhodlání nenechat se prodělanými nezdary zlomit.

cover Obal předešlého alba Kintsugi, repro: deathcabforcutie.com

Paradoxně je to asi nejpatrnější ve skladbě, která ze studnice porozchodové chandry vůbec nečerpá. První albový singl Gold Rush místo toho popisuje proměny Gibbardova domovského Seattlu – města, jehož univerzitní charakter a unikátní kavárensko-barová kultura stály počátkem devadesátých let u zrodu hudebního stylu grunge. V textu písně, postavené na samplu skladby Mind Train od Yoko Ono, Gibbard vzpomíná na Seattle svých mladších let, který plány developerů proměnily k nepoznání. Navzdory refrénu, v němž sbory opakují slova „be this way / please, don’t change“, nepůsobí píseň hořkým dojmem. Spíše vypovídá o schopnosti svého autora přijmout vlastní minulost, ať je jakákoli, jako integrální součást sama sebe.

Podobný postoj lze vysledovat i v dalších skladbách na nové desce. V Autumn Love Gibbard vykresluje pomocí námořnických příměrů obraz člověka unášeného proudem života. Myšlenka, že by se na rozbouřeném moři mohl převrhnout, vypravěče neděsí. Skoro se zdá, jako by katastrofu přivolával, neboť má pocit, že teprve v hlubinách oceánu/života objeví to pravé, co by jeho bytí dodalo smysl. Ne všechny Gibbardovy písňové texty dosahují stejné poetické obraznosti. Občas mu proklouzne klišé, které by zručnější songwriter zavrhl už ve fázi zrodu. „You’re here / So far away / So near / So far,“ rozjímá v refrénu synthpopové skladby Near/Far, aniž by tento postřeh hodný středoškolského básníka dokázal vyvážit něčím méně banálním. Ve skladbě You Moved Away želí odstěhování excentrického umělce Dereka Erdmana způsobem, který ani zdaleka nedosahuje dojemné univerzality písně (Don’t Go Back To) Rockville od R.E.M. s obdobným námětem. I tahle nevyváženost ale k Death Cab For Cutie svým způsobem patří.

Gibbard Ben Gibbard na fotografii pořízené v americkém městě Seatlle letos 8. Srpna, foto: Megan Farmer (KUOW Photo)

V podcastovém rozhovoru pro server Consequences Of Sound se Gibbard (*1976) přiznává k jistým bilancujícím tendencím ve svém životě. „Při troše štěstí mám před sebou stejně dlouhý život, jaký už mám za sebou,“ říká a tato perspektiva je z nové desky znát. Je to album hudebníků středního věku, kteří si nedělají iluze, že ona druhá polovina jejich životů bude obdobně vzrušující jako to, co zažívali dosud. Zároveň si dokáží z toho, co je formovalo, vzít to nejlepší a přetavit to v ojediněle procítěné indie popové písně. Ty sice ze všeho nejvíc odrážejí duševní obzor svého výhradního autora, frontmana Bena Gibbarda, bylo by však chybou opomíjet hudební vklad zbytku kapely (včetně dvou nových členů, kteří nahradili odešedšího Wallu). Teprve kolektivním úsilím celého souboru nabývají Gibbardovy skladby patřičného lesku. Navíc se nyní, po dvou povedených deskách, dá říct, že Death Cab For Cutie překonali nastupující krizi středního věku, jejímž výrazem byly některé jejich předchozí nahrávky.

cover Obal letošního alba Thank You For Today, repro: deathcabforcutie.com

Death Cab For Cutie: Thank You For Today. CD, 38:35 minut, vydala značka Atlantic.

TÉMATA

Hudba
Recenze
Glosa

A/Z SOUVISEJÍCÍ