Pohled do té části výstavy nineties berlin, která je pojmenovaná Berlin Island Projektion, Projekt Berlínský ostrov, foto: nineties berlin, Berlin 2018

Berlín už není chudý ani sexy? Výstava připomíná léta, která se nevrátí

Veronika Vlachová, 5. February 2019

Berlín bojuje o přežití své identity z minulosti. Chudoba a umělecká přitažlivost, která z něj v devadesátých letech vytvořila evropský fenomén, se v současnosti rozpadá na kusy. Výstava nineties berlin připomíná kořeny tehdejší berlínské přitažlivosti. A nastoluje otázky, jakým směrem se město bude ubírat.

Slova Klause Wowereita, třináct let vládnoucího starosty, že je Berlín chudý, ale sexy, dnes, necelých třicet let po pádu zdi, vyčpěla. Přitažlivost města, založená na multikulturalismu, umělecké, společenské či genderové otevřenosti, sice stále zůstává, ovšem v posledních letech ho zastiňuje nástup gentrifikace či striktnějších městských zákonů. Ostatky berlínské zdi slouží jen jako turistický artikl a proslulé techno je slyšet na celkem distinguovaných večírcích.

„Tehdy nebylo jasné, kudy se město vydá. Nic ještě nebylo hotové. To byla jedna ze zásadních výhod devadesátých let v Berlíně,“ podotýká jeden z kurátorů výstavy nineties berlin Jörn Kleinhardt, který počátek této éry prožil v německé metropoli coby devítiletý školák. To Matthias Kaminsky, kreativní ředitel, který stojí za multimediální výstavou, uspořádanou v prostorách staré mincovny nedaleko Alexanderplatzu, prožil devadesátá léta v Berlíně už jako dospělý. „Když padla zeď, bylo mi dvacet. Tenkrát se Berlín formoval a stal se udržitelnou světoznámou značkou. Výstava nineties berlin je proto navržena tak, aby návštěvníkům zprostředkovala tehdejší vývoj, ale i zábavu, která tenkrát ve městě vznikala, a pomohla divákům nalézt skutečný a legendární Berlín,“ přibližuje Kaminsky.

nineties berlin Pohled do té části výstavy nineties berlin, která je pojmenovaná Berlin Heads, Berlínské hlavy, foto: nineties berlin, Berlin 2018

Přestože zadluženost města se pohybuje kolem 57 miliard eur, což z Berlína činí třetí nejzadluženější oblast Německa, od pádu zdi se německá metropole nevratně proměnila v místo, kde s minimálním obnosem v kapse jako v devadesátkách už v klidu nepřežijete. Toho si je vědom i ex-starosta Wowereit, který minulý rok vydal svou knihu Sexy, aber nicht mehr arm (Sexy, ale nikoliv už chudý). Jaké to tedy bylo v dobách, kdy se mezi otlučenými domy nebo na zpustlých ulicích spontánně organizovaly happeningy, bujará páteční party trvala až do pondělního odpoledne nebo se umělecky tvořilo v opuštěných domech, podepsaných válkou a ekonomickým úpadkem?

„Chceme ukázat, že život v devadesátých letech byl o trochu barevnější a svobodnější, než je tomu dnes. Zkrátka ukázat kořeny,“ vysvětluje kurátor Kleinhardt důvody, proč se on i další členové kurátorského týmu zaměřili na dobu největšího kulturního, respektive uměleckého rozkvětu metropole. „Berlín nadále platí za hlavní město klubů a party hotspotů. To je něco, co z devadesátých let určitě zůstává dodnes,“ tvrdí sebejistě kurátor, který na výstavě připravoval sekci berlínského hnutí undergroundu a techna. Sekce je pojata jako graffiti labyrint v podobě šesti slepých uliček, na jejichž koncích se dozvíte něco o legendárních a často již neexistujících klubech s elektronickou hudbou. Berlín se díky těmto hotspotům, jakými byly například technoklub Maria u stanice Ostbahnhof, UFO, první acid-house klub v Berlíně v Schönebergu, nebo E-werk, jedno z nejvěhlasnějších míst s elektronickou hudbou, stal Mekkou alternativní hudební kultury. Ale dnes? Ze zmíněných klubů se – v mezitím atraktivních lokalitách – vytvořily prostory pro business eventy, nebo se stavby přebudovaly na luxusní byty či vysoce komfortní kanceláře.

nineties berlin Dvě zdi – jedna se jmény zastřelených během existence Berlínské zdi, druhá vytvořená z útočných pušek kalašnikov, foto: nineties berlin, Berlin 2018

„Spousta míst, která v devadesátých letech psala historii města, už neexistuje – tedy kromě klubu Tresor, který se ovšem ze své původní polohy musel přesunout na ‚občansky vhodnější‘ místo. Ale pro nás je teď důležité výročí Loveparade,“ prozrazuje Jörn Kleinhardt plány na polovinu tohoto roku. Společně se zakladatelem tohoto techno festivalu, Matthiasem Roeinghem alias Dr Motte, připravují výjimečnou výstavu přibližující důvody vzniku Loveparade, okolnosti s tím spojené a i doposud nezveřejněné zákulisní události.

Expozice nineties berlin neopomíjí ani vážnější témata, která období uměleckého i urbanistického rozpuku předcházela. Například samotné rozdělení města a s tím spojená úmrtí  při pokusu útěku přes zeď. „Berlín byl od konce války centrem konfliktu mezi Východem a Západem. A bez pochopení této situace by vývoj v devadesátých letech nebyl možný,“ vysvětluje Sören Marotz, autor sekce Feel the Wall, v níž se procházíte podél skutečné zdi a prožíváte podobný pocit, jako obyvatelé tehdejšího Berlína po dobu osmadvaceti „zazděných“ let. Obdobně stísněný pocit má vyvolat i zeď vytvořená z pušek vzor kalašnikov, proti níž stojí odosobněná zeď obsahující 140 jmen lidí, kteří svůj život ztratili právě při útěku v dobách rozdělení. „Zveřejnění jmen a krátké biografie navrací mrtvým jejich individualitu. Takže ze statistického čísla se najednou stává příběh konkrétního člověka, jehož osud zničila zeď,“ vysvětluje Stefan Wolle, kurátor místnosti s názvem Fear the Wall.

nineties berlinDračí hlava používaná Rammstein. Tato německá industrial metalová hudební kapela vznikla v lednu 1994. Členové skupiny pocházejí z bývalé NDR, foto: nineties berlin, Berlin 2018

Symboly svobody, inspirativnosti i bezstarostného vyjadřování pocitů vyvažuje tedy nineties berlin palčivějšími událostmi z historie německé metropole. Zařazuje onu vlnu, která se vzedmula v devadesátých letech, do kontextu vývoje města. Co mapuje opravdu přínosně, to jsou autentické výpovědi umělců, architektů, policistů nebo soudců, kteří se museli nějak s přerodem v devadesátkách vyrovnat, nebo se podílet na formování nové metropole, která potřebovala nasměrování. A zároveň nineties berlin mezi řádky pokládá otázku: Jak se Berlín bude měnit teď?

Autorka je novinářka na volné noze. Žije v Berlíně.

TÉMATA

Subkultura
Výtvarné umění
Galerie
Berlín
Audioverze

A/Z SOUVISEJÍCÍ