Chlast, knihy a klid. Zvíře na odpočinku. Frank Castle alias Punisher čili Jon Bernthal v seriálu The Punisher, foto: Netflix

Seriál Punisher bezradně dusí svoje postavy v osobních peklech

Vít Schmarc, 14. March 2019

Superhrdinský tým Marvel nedisponuje rozporuplnější postavou, než je Frank Castle alias Punisher. Možná právě proto byla tahle figura dlouho obětí filmového béčka. Až seriál Netflixu Daredevil pro ni našel inkarnaci, jež ji povýšila mezi elitu. Druhá sezóna Punisherovy samostatné série však naznačuje, že potenciál akčního (anti)hrdiny se vyčerpal.

Lví podíl na úspěchu Franka Castlea alias Punishera ve druhé z celkových tří sérií Daredevilu (2015–2018) měl skvělý herecký výkon Jona Bernthala, který jako první dokázal věrně podchytit nepřekonatelný rozpor mezi Frankem-otcem a Frankem-mstitelem. Jeho pojetí elitního vojáka, který se připlete do dalekosáhlého spiknutí a je nucený přihlížet vraždě manželky a dětí, se řídilo podle nové filozofie televizního marvelovského univerza – jen trocha nadsázky, víc realismu. Punisher tak nebyl jen cool strojem na pomstu, ale i raněným člověkem, který se učí žít s pocitem, že všechno ztratilo smysl a rány se nikdy nezacelí.

Frank Castle si jako vedlejší postava pro sebe druhou sezónu Daredevila ukradl způsobem, který ho předurčil k vlastnímu seriálu. Showrunner neboli tvůrce Steve Lightfoot zvolil pomalý, ale sevřený a úsporný vypravěčský rámec. Třináctidílná série The Punisher z roku 2017 sledovala Frankův svérázný exil i postupnou cestu ke kořenům spiknutí, které ho připravilo o všechno. Navíc inteligentně reflektovala motiv samozvané spravedlnosti, veteránských traumat, a postavila vedle Franka zcela protikladnou postavu, ustrašeného a úzkostlivého hackera Davida, který ironicky obrušoval ostré maskulinní hrany akčního seriálu.

Punisher Tady to začalo. Postava Punishera (vpravo) ve druhé z celkových tří sezón seriálu Daredevil, foto: Netflix

Druhá, letos publikovaná (opět třináctidílná) sezóna má klasický seriálový problém. Předchozí sezóna oblouk postavy uzavřela víc než uspokojivě a poslala Franka s novou identitou vstříc nejtěžší misi; naučit se přijmout sám sebe. Tenhle romantický i realistický prvek fungoval jako pointa skvěle a snaha doříct ho a rozvinout v nový příběh nutně musí působit trochu křečovitě. Lightfootův seriál se s ním zprvu vypořádává lehkou nohou. V prvních třech epizodách potvrzuje pověst nejpomalejší akční podívané v současné „kvalitní televizi“.

Franka tak zastihujeme v ospalém zapadákově, v ošuntělém baru, kde hraje country kapela melancholické šlágry, které přesně korespondují s jeho povahou. Zjizvený tulák bez domova, který zatouží někam složit hlavu, si klidu neužívá dlouho. Náhodou se připlete ke konfliktu, v němž jde o život mladé delikventky Amy. A na scéně se objevuje dobře známý fakt: Frank potřebuje jen velmi malý impulz, aby se ze sympatického veterána, který hledá nový začátek, stal znovu typický Punisher. Nezastavitelný člověk-zvíře v neprůstřelné vestě s lebkou.

Punisher
Podívejte se na trailer k druhé řadě seriálu Punisher z produkce Netflix, foto a video: Netflix

Zatímco pomalý úvod má všechny správné ingredience, které z první série udělaly marvelovskou modlu, nyní se rychle dostaví únava materiálu. Nejen proto, že nová vedlejší příběhová linie, která operuje se spiknutím sahajícím až do nejvyšších pater americké politiky, je spíš úsměvná a přestřelená. Hlavní kámen úrazu tkví v tom, že hlavní linka vyprávění staví na pouhém doříkávání a opakování již vytěženého motivu vnitřního vězení, do něhož pomsta uvrhuje Franka a s ním i všechny další postavy, jež ho obklopují. Druhý The Punisher je tak kolekcí privátních pekel, v nichž se zmítají nové i staré charaktery. A Frank Castle představuje ďábla, který mučí sám sebe a zároveň do mizérie stahuje i své blízké.

Malým vykoupením je postava Amy, která symbolicky zastupuje jeho zavražděnou dceru a podobně jako v první sezóně hacker David zabijáka Punishera polidšťuje. Pouhé variování známého schématu nic neubírá na herecké intenzitě Jona Bernthala, jehož nabručený hlas, příznačné držení těla a mimika bojovného psího plemene pořád v kategorii akčních tvrďáků bezpečně stačí na čelní umístění, zároveň pod chlapáckým brněním obsahuje překvapivě citlivé jádro.

Ani Bernthal však nedokáže zakrýt rostoucí množství logických děr, mátožných motivací a chaotických proměn jednotlivých figur. The Punisher se postupem času stává krvavým zmatkem, seriálem, který zabloudí v houštině důsledné morální ambivalence, utopí se v portrétu světa bez morálního kompasu a slitování. Jeho snaha vykreslovat charaktery z velké části jako násilné, narušené, traumatizované jedince a zároveň ke spoustě z nich udržovat silné sympatie ústí v to, že obraz bestiální pomsty už nejde brát příliš vážně. Reflexe současné Ameriky jako chmurné spleti osobních zájmů, mafiánských struktur a opuštěných veteránů vyznívá do ztracena.

PunisherTakový milý duchovní… Josh Stewart v seriálu The Punisher, foto: Netflix

Závěr seriálu se nese v groteskním duchu soutěžení, kdo snese víc psychické bolesti, bodných, sečných a střelných zranění. Ani první řada nebyla nejbystřejším dílem na světě, ale ve své sevřenosti si dokázala udržet vnitřní kázeň a schopnost působivě vylíčit prostředí plné temnoty i naděje na vykoupení. Druhá sezóna je podobně chaotická a rozkolísaná, jako hlavní záporák, bývalý Frankův druh ve zbrani, nyní odpadlík se zjizvenou tváří Billy Russo alias Jigsaw (v podání Bena Barnese). Seriál se pokouší o doslovný psychoanalytický rozbor podvědomých strachů, osobních bariér a zvířecích instinktů, které vedou ke zrodu sofistikovaného monstra. Bohužel právě v těchto momentech vyniká, že Punisherovi mnohem více sluší pomalá přímočarost. Vedle samotného Franka je tak nejlepší postavou víceméně béčkový John Pilgrim (hraje ho Josh Stewart), starozákonní vykonavatel pochybné spravedlnosti a bývalý neonacista, jehož démony na chvíli uspal falešný kolárek, pokorná manželka a dva krásní synové.

Z osobního pekla neunikneme, protože si ho všude nosíme s sebou, říká druhý The Punisher. Bohužel jsme to slyšeli už předtím a působivěji formulované. Posledním záběrem se seriál navíc vrací na začátek a nepřipouští velkou diskusi o tom, zda The Punisher je Frankovým vykoupením, nebo prokletím. Netflix čerstvě oznámil, že seriál pro třetí sezónu neobnoví a ruší celé své marvelovské portfolio. Ještě před rokem by to byla špatná zpráva. Teď se vkrádá kacířská myšlenka, že je možná načase.

Punisher Sem se mi dívej! Jon Bernthal natáčí druhou řadu seriálu The Punisher, foto: Cara Howe (Netflix)

Autor je publicista

The Punisher (USA, 2017–2019, 26 dílů, stopáž 47–58 minut)
Tvůrce: Steve Lightfoot, scénář: Ken Kristensen, Steve Lightfoot, režie: Andy Goddard, Jeremy Webb, Tom Shankland, Kari Skogland, Dearbhla Walsh, Antonio Campos, Marc Jobst, Jim O’Hanlon, Kevin Hooks, Stephen Surjik, Salli Richardson-Whitfield, Alex Garcia Lopez, kamera: Petr Hlinomaz, hudba: Tyler Bates, scénografie: Scott P. Murphy, kostýmy: Lorraine Calvert. Hrají: Jon Bernthal, Ebon Moss-Bachrach, Ben Barnes, Amber Rose Revah, Jaime Ray Newman, Kelli Barrett, Paul Schulze, Jason R. Moore, Deborah Ann Woll, Michael Nathanson, Shohreh Aghdashloo a další.

Uvedeno na Netflixu od 14. 11. 2017 (první série) a 18. 1. 2019 (druhá série).

TÉMATA

Seriál
Televize
Recenze
Netflix

A/Z SOUVISEJÍCÍ