Slabý vývozní artikl. Skupina Olympic v Hornickém domě kultury a techniky v Sokolově na I. Festivalu politické písně. Vlevo Jiří Korn, vpravo Petr Janda; březen 1973, foto: ČTK – Jan Bárta

Kindergarten Love. Předrevoluční československý pop na export byl bizarní směsicí špatné angličtiny a dobových iluzí

Karel Veselý, 8. November 2019

Na bizarních kompilacích hitů se psala dnes prakticky zapomenutá paralelní historie československého popu zpívaného anglicky. A protože listopadová „třicítka“ je za dveřmi, připomeňme si tuto kapitolu.

Mladí čeští muzikanti dnes obvykle touží po průniku na zahraniční trhy, takže zpívají anglicky, přizpůsobují svůj styl trendům, snaží se kopírovat postupy hvězd a – za hranicemi nikoho nezajímají… Dostat se na pulty obchodů „venku“ bylo pro tuzemské muzikanty, tedy alespoň papírově, paradoxně o něco snazší před rokem 1989. Desek vycházelo pár a o jejich globální distribuci se starala hrstka firem. Jedna z nich – v Praze sídlící Podnik zahraničního obchodu Artia – měla na západním trhu zvuk díky edicím vážné hudby. Ovšem v sedmé a osmé dekádě Artia vyvážela desítky desek populárních českých zpěváků a kapel v anglické mutaci – a v bláhové naději, že „tam“ někoho budou zajímat.

Obal desky Feelin´ Good, na snímku Petr Kotvald a Stanislav Hložek
Vydejte se do roku 1986 a pusťte si skladbu Kindergarten Love z alba Feelin´ good, repro: discogs.com

Na Západ mířily z Artie – co se popu týče – nejprve samozřejmě desky hvězd zrozených z volnomyšlenkářské atmosféry konce šedesátých let. Třeba Gottovy kompilace My Czech Favorites z roku 1972 se prodalo 250 tisíc kusů! Následně však „artiácká“ výstavní síň zdejšího popu začala okorávat. A to až do té míry, že na konci sedmé dekády vydává třeba album Overhead od Olympiku, kde je ke slyšení i píseň Hijacker, anglická verze Únosu, oné dost divné písně z roku 1972 o únosu letadla, kterou kapela natočila coby angažovanou úlitbu Husákovu komunistickému režimu. Taky tu samozřejmě jsou Your Mother´s Tears (čili Slzy tvý mámy), kde Petr Janda těžce zápolí s angličtinou. V polovině osmdesátých skupina Golem, která doprovázela Josefa Laufera, na desce Go-go Golem v písních jako Memphis, Tennessee sní o životě na Západě a vyváží do světa hudbu, která v onom světě byla už passé. Ve stejné době se anglické verze dočkal i synťákový hit Holky z naší školky od dvojice Hložek a Kotvald.

Vydavatelství Artia (někdy Artia Prague) vzniklo v roce 1953 opatřením ministra zahraničního obchodu a staralo se o export československé kultury do zahraničí. V popisu práce mělo překlady českých knih, vývoz šperků, známek nebo kartografie. A jedním z úkolů Artie také bylo licencovat a vyvážet nahrávky Supraphonu. Logo s okřídleným koněm zdobilo původně tituly především vážné hudby, které slavily v zahraničí úspěchy – jak roku 1973 referoval proslulý americký hudební časopis Billboard, prodávaly se jich stovky tisíc. Výhodná pro Artii byla skutečnost, že tituly s klasikou se mohly prodávat klidně i patnáct let. To popové desky měly kratší životnost. Přesto to Artia zkoušela.

V šedesátých letech vyšly anglické mutace písní Karla Gotta, Evy Pilarové nebo Václava Neckáře. Další popové desky přibyly v katalogu v sedmdesátých letech. V osmdesátých letech došlo i na interprety jako Petra Janů, Heidi Janků, Turbo nebo Citron. Alba často obsahovala doprovodný text s biografií hudebníka. Populární tituly měly naplňovat závěry a úkoly Zprávy o situaci v oblasti kulturních styků se zahraničím na komerční základně z roku 1975, která o popových deskách referovala následovně: „Jde však také o oblast, v níž socialistický svět může účinně rozvíjet své ofenzivní ideologické působení a propagaci svých myšlenek do zahraničí.“

deska Runnin´ On
Poslechněte si skladbu Supergirl v českém originále z alba Runnin´ on, repro: discogs.com

Kolik titulů přesně Artia vydala, nelze říct; bylo jich zhruba dvacet ročně. Artia nedodržovala značení a některá alba mířící na zahraniční trh na sobě nesla pouze logo Supraphonu. Cizojazyčné verze obvykle vznikaly přetočením vokálů. S angličtinou zpěváci a zpěvačky bojovali různě. Kupříkladu Marie Rottrová zní coby členka The Flamingos (což byla její doprovodná skupina, za normalizace tady známá pod názvem Plameňáci) na desce This is Our Soul skoro jako rodilá mluvčí. Kdežto Josef Laufer na Super Show with Rockin Joe angličtinu spíše tuší a moc mu nepomáhá ani to, že druhá strana obsahuje medley hitů The Beatles.

Zajímavá jsou i jména překladatelů, kteří se na převádění českých textů podíleli – často s jasným zadáním zachovat textového ducha originálů. Frekventovaným jménem mezi překladateli je Joy Turner-Kadlečková, žena původem z Anglie se zajímavým osudem. Během druhé světové války působila jako radistka v armádě, kde se seznámila s Aloisem Mžourkem, pilotem RAF. Vzali se, měli spolu dítě, on však roku 1944 zemřel. Když válka skončila, splnila Joy slib, který si kdysi dali, a odstěhovala se do Československa, kde se živila jako překladatelka. Dalším známým jménem v seznamech je Dean Reed – rockandrollový zpěvák přezdívaný „rudý Elvis“, který díky svému politickému přesvědčení emigroval z USA do NDR, tedy východního Německa, a byl komunistickými režimy mohutně propagován coby uvědomělý západní hudebník a kritik kapitalismu.

Obal desky My Czech Favourites od Karla GottaTéto Gottovy kompilace z roku 1972 se údajně prodalo 250 tisíc kusů, repro: discogs.com

„Mezi muzikanty to byla marka. Kdo vydal, byť jen jediné album, u Artie, tak se vědělo, že je to známka toho, že ta hudba je dobrá, že o to má někdo zájem a že je přesvědčený o tom, že se to prodá i venku. Ta prestižní známka, to tedy Artia byla,“ cituje Martin Husák publicistu Jiřího Černého v článku o Artii pro časopis Naše společnost z roku 2015. Všímá si rovněž toho, že většina popových desek nakonec místo na Západě, kde pochopitelně téměř nikoho nezajímala, skončila různými cestami v Sovětském svazu a v dalších zemích východního bloku, v němž vládl hlad po hudbě vonící cizinou – často stačilo pouze to, že píseň byla nazpívána anglicky. Na Západě totiž z Moskvou řízeného Východu kromě klasiky bodovaly už jen desky dechových hudeb nebo instrumentální nahrávky.

Dnes si tyto pohrobky zvláštní éry lze poslechnout na streamovacích službách, kam se katalog Artia Prague dostal coby součást archivu Supraphonu. Nejsou zde všechny, u některých se ozvali majitelé autorských práv (je známá věc, že s písněmi převzatými ze Západu nakládali hudebníci na východě velmi volně). Artia přestala existovat v roce 1994.

Skupina Toyen v Central Parku, N.Y.C.Skupina Toyen v Central Parku, N.Y.C., 1991, foto: Archív Jiřího Šimečka

Některé české kapely i po revoluci dál snily svůj sen o průlomu na zahraniční trh a točily anglické verze svých desek. Příkladem jsou metaloví Arakain, kteří svůj debut Thrash the Trash z roku 1990 vydali o čtyři roky později v anglické mutaci pod názvem Thrash! V zahraničí nakonec uspěly úplně jiné kapely, mladší a modernější. Ve stejné době bodovaly v Británii skupiny Ecstasy of Saint Theresa nebo Toyen. Po nich český pop ovšem definitivně vyklidil na Západě pozice.

TÉMATA

Hudba
Obchod
Zábavní průmysl
Československo
Historie

A/Z SOUVISEJÍCÍ