Trhlina. Asi se budete trochu bát. Foto: Falcon

Filmová Trhlina se nedokázala zorientovat v Tribeči Jozefa Kariky

14. May 2019

Režisér Peter Bebjak se vypravil do slovenského pohoří Tribeč, aby tam zfilmoval hororový bestseller Jozefa Kariky Trhlina. Členové štábu se prý během natáčení báli, že se v horách ztratí stejně jako Karikovi hrdinové. Ve skutečnosti se Bebjak a jeho lidé ztratili v poněkud záludné předloze.

Trhlina slovenského spisovatele Jozefa Kariky má daleko k představě dnešních filmových diváků o hororovém žánru, které reprezentují mainstreamové tituly jako V zajetí démonů nebo To. Vypravěč ostatně v románu přímo varuje: nečekejte „žádný Blair Witch“. Horor však Trhlina bezpochyby je. Dokonce ve svých principech obsahuje řadu styčných bodů se současnou vlnou iracionálních literárních hororů v podání spisovatelů jako Laird Barron nebo Brian Evenson. Ti vycházejí z představy nadpřirozených sil, které jsou příliš neuchopitelné a přesahující lidský rozum a jeho navyklé myšlenkové dráhy. V těchto příbězích obvykle stačí náznak nevysvětlitelných událostí a jejich hrdinové okamžitě propadají šílenství nebo smrti.

Kariku jako by v knize o tajuplných zmizeních v pohoří Tribeč zajímala právě snaha zmocňovat se trhlin zejících v předivu naší reality. Autor prózu protkal odkazy na různá média – na staré gramodesky a záznamy z psychiatrické léčebny, na blogové příspěvky na internetu, na fotografie a videa, podpisy v turistických knížkách nebo dokonce na písňové texty. Výprava hrdinů do pohoří Tribeč je motivovaná napsáním série blogových příspěvků a Karikův román je stylizovaný jako záznam výpovědí účastníka této výpravy.

trailer
Podívejte se na trailer k snímku Trhlina, foto a video: Falcon / YouTube

Tribečská záhada nicméně všem těm mediálním záznamům a racionálním pokusům o vysvětlení odolá. Nejspíš proto, že ji nelze vysvětlit. Není totiž slepým místem na mapě racionality, nýbrž právě onou titulní trhlinou v realitě, „dírou“, do níž se veškerý lidský pojem o řádu světa může tak maximálně propadnout jako do pasti. Na románu není důležité jen to, co se konkrétně děje, ale ještě podstatnější je, jak to postavy vykládají, jak se k tomu staví a co to s nimi dělá.

Bebjak s Karikovou předlohou do poslední chvíle bojuje. Bez úspěchu. V některých momentech se filmaři snaží příběhu vnutit přehnaně a naivně dramatické situace. Sám Karika má docela odvahu, že si ve filmu zahrál sám sebe zrovna v té pasáži, která v románu vůbec není a jež je asi nejhloupější narativní šmírou, jakou v tom snímku najdeme. Není vůbec nutné, aby vypravěč Igor unášel Kariku v autě a mířil na něj pistolí. Stejně tak závěrečná scéna působí jako laciná potřeba zakončit příběh šokujícím zvratem ve stylu nejbrakovějších hororů.

Takových míst ve filmové Trhlině najdeme ještě několik, jinak se filmová verze drží knihy poměrně přesně. Snímku se nedaří zdůrazňovat detaily pro vyznění příběhu podstatné, a naopak se zbytečně zdržuje u míst, jež jsou u Kariky spíš podružná. Velký prostor například dostane prolog v bývalé psychiatrické léčebně, který Bebjak přebere se všemi peripetiemi, ale samotnou výpověď Waltera Fischera, jež je jednou z mnoha interpretací tribečské zkušenosti, zkrátí a zploští do neurčitého varování před jakýmsi zlem. Bebjakova adaptace navíc postrádá jakoukoli rafinovanost a fantazii a nahrazuje ji nejokoukanějšími klišé – jak dokládají právě flashbacky s Fischerem v léčebně, jež vypadá jako ten nejstereotypnější hororový ústav pro choromyslné.

TrhlinaSled situací, v nichž se nechcete ocitnout, i tak se lze dívat na snímek Trhlina, foto: Falcon

Nejlépe dopadly scény natáčené přímo na Tribeči. Pustě působící krajina podzimních hor dobře evokuje náladu nevlídného, tajuplného místa. Také klíčové postavy záhadologa Andreje a racionalistického Davida jsou typově dobře obsazené a pomáhají vyostřovat dramatické situace. V některých případech, jako jsou scény s nočními světly, se Bebjakovi podařilo přenést na plátno i něco ze specifického mysteriózna Karikovy knihy – v ní obsažených podivných detailů trčících z těch nejobyčejnějších situací jako něco, co se jen lehce vymyká, ovšem vlamuje se do reality jako dráp tušené obludy zpoza přivřených dveří. Ovšem adaptace v zásadě jen prošlapává povrchový terén: přehlíží mnoho nenápadných orientačních bodů, které románu teprve dávají jeho smysl.

Pro toho, kdo Karikův román nezná, téměř jistě zůstane z filmové Trhliny podivný, dramaturgicky totálně nesrozumitelný patvar. Občas ze snímku vybublá klišé, občas solidně zvládnutá zneklidňující scéna, ale smysl celku se ztrácí. Tvůrci nedali divákům dostatek klíčů k tomu, aby se ve změti scén a motivů zorientovali. Na rozdíl od Karikovy Tribeče je to terén spíš zmatený než záhadný.

trhlina Záběr z natáčení snímku Trhlina, foto: Falcon

Trhlina (Slovensko, 2019, 111 minut)
Režie: Peter Bebjak, scénář: Tomáš Bombík, kamera: Martin Rau, hudba: Juraj Dobrakov, střih: Marek Kráľovský. Hrají: Dávid Hartl, Mary Bartalos, Matej Marušín, Tomáš Maštalír, Juraj Loj, Tomáš Mischura, Martin Šalacha, Emanuel Hason, Ondrej Hraška, Jaroslav Mottl, Ela Lehotská, Ľuboš Radošovský, Noemi Vyhlídalová a další.

TÉMATA

Film
Recenze
Do kina

A/Z SOUVISEJÍCÍ