Ekonomické reformy a euro Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky; Oldřich DĚDEK, vedoucí katedry makroekonomie, Fakulta sociálních věd UK Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Oba jste mluvili o reformách veřejných financí, Luděk Niedermayer v souvislosti s tím doplněným konvergenčním programem, současná vláda ujišťuje veřejnost, že provede nezbytné reformy veřejných financí a některé návrhy se objevují na veřejnosti, i když politici, jak říkám, tvrdí, že jde pouze o pracovní návrhy. Slyšeli jsme to v první části dnešních Otázek. Jak už jsem konstatoval, v první hodině se tedy plánuje například, za prvé, zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent, rovná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši patnácti procent, změny v mateřské, v rodičovském příspěvku, zrušení pohřebného a dalších dávek, seškrtání části předvolebních dárků jako pastelkovné, a tak podobně. Pane viceguvernére Niedermayere, jste přesvědčen o tom, že návrhy, které zatím padají, mohou být skutečnými reformami, nebo jde zatím o kosmetické změny? Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- No, některé ty věci, o kterých jste mluvil, určitě nejsou kosmetické změny. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jaké? Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- Jako například změna daně z přidané hodnoty, ale jsou to věci, které se snaží napravit ten stav, který vznikl za prvé neprováděním reforem v posledních letech a za druhé tím velmi nešťastným balíkem sociálních výdajů, který byl schválený před volbami. To opravdu dostal naše veřejné finance do velmi nešťastné situace, a to dokonce v době, kdy ekonomika roste tempem, které jsme dříve nezaznamenali. Čili ty věci jsou všechny jednodušší. Čili mně tady to připadá jako takový základní, dobře sestavený telefonní seznam, který se snaží řešit ty první viditelné věci, ale samozřejmě to není ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Konzultuje s vámi ministr financí Miroslav Kalousek a máte jako Česká národní banka teď v rámci té vzájemné komunikace víc informací, než mají novináři, kteří ... Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- Samozřejmě ano, protože my máme právo se účastnit na vládě, na jednání vlády, my máme, připomínkujeme dokumenty, které jdou do vlády a zároveň v případě, když si to třeba kterékoli ministerstvo vyžádá, tak jsme schopni poskytovat i nějaké studie, čili samozřejmě naše, jsme informováni lépe než novináři. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Víte, vy asi tušíte, kam tím směřuji, protože když jsem četl váš rozhovor pro týdeník Respekt z minulého roku, tak tam jste upozorňoval před tím, k čemuž pak došlo, že na straně jedné se snižovaly daně, výpadek v oblasti příjmů, a na straně druhé předvolební balíčky a je z toho obrovský státní dluh. To znamená, z těch informací, změna základní sazby DPH z pěti na devět procent a rovná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši patnáct procent, zda nemůže způsobit zásadní výpadek na straně příjmů státního rozpočtu a tím de facto zase zadlužovat? Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- Tak, nepochybně to zvýšení nižší sazby daně z přidané hodnoty je to, co právě pomáhá sanovat ten státní rozpočet, zlepší jeho situaci. Koneckonců jak jsme viděli na Slovensku, je to daň, která se velmi dobře vybírá. To, jaký bude celkový dopad na veřejné finance, samozřejmě bude záležet na tom, jak se poslanci rozhodnou, kolik těch položek zůstane v té snížené sazbě. Co se týká daně z příjmů fyzických osob, tam bude záležet strašně na těch jednotlivostech. Zdá se podle těch informací, které čteme v médiích, že to bude daň z té superhrubé mzdy a bude záležet na nastavení odečitatelných položek. Z toho se dá nějakým způsobem odhadovat ten fiskální dopad, ale je tam taky ta druhá část v tom menu, o kterém jste mluvil, to znamená, snižování těch sociálních transferů. To, co mi tam zatím trochu chybí, je větší tlak na snižování těch výdajů, o kterých tam není řeč, už léta se tady mluví o skandálních cenách, kolik stojí budování dálnic České republiky, hovoří se o neefektivitě veřejných zakázek, hovoří se o nárůstu zaměstnanosti ve veřejné sféře, a tak dále, a tam jako o tom se zatím mluví trošku méně, ale já nepochybuji o tom, že i tyto oblasti budou rozpracovány a půjde se i touto cestou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane docente Dědku, je něco, co vám v těch návrzích, které se zatím projednávají na ministerstvu financí a jak o nich referují sdělovací prostředky něco, co vám v nich chybí v souvislosti s reformou veřejných financí? Oldřich DĚDEK, vedoucí katedry makroekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------- Tak, já bych ještě se nechtěl přímo vyjadřovat k jednotlivým opatřením, ještě neznám přesně ty jednotlivé fiskální dopady. Souhlasím s takovými těmi hrubými trendy, to znamená, že bez určitého snížení těch mandatorních výdajů není možné fiskální konsolidaci provést, že je dobré racionalizovat daňovou soustavu, to je v pořádku, také jsem si všiml, že vláda by chtěla znovu oprášit některé ty instrumenty, které by tomu mělo napomoci, to znamená, zavést větší disciplínu těch rozpočtových rámců, zavést větší programové financování, takže to jsou i takové systémové věci, které by té fiskální konsolidaci měly pomoci. Jestli mohu ještě říci, ten konvergenční program je inspirativní ještě v tom, že dosažení té maastrichtské hodnoty, to je jenom první taková vlastně etapa, kterou ta konsolidace musí provést. My jsme zavázáni vůči Evropské unii mnohem hlubší koordinací, tím naším střednědobým cílem je deficit ve výši jednoho procenta HDP a je to naprosto v pořádku, protože nás čekají významné výzvy se stárnutím obyvatelstva, se stárnutím penzijního systému, takže i to by měl být zásadní důvod, proč ta fiskální konsolidace by neměla polevit a dále by měla jít svým poměrně rychlým tempem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- My jsme tady v té první hodině slyšeli od politiků, respektive od místopředsedy, prvního místopředsedy ODS Pavla Béma, že i na té daňové reformě vydělají všichni a nejsou na místě obavy sociálních demokratů. Bohuslav Sobotka zase oponoval, že si nedovede představit zvýšení té základní sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent a zmínil se o vyšší inflaci, která v zásadě může ohrozit i inflační cílení České národní banky. Z toho jako viceguvernér národní banky nemáte obavy, že v případě, že v příštím roce k prvnímu lednu by se zvýšila základní sazba daně z přidané hodnoty zhruba o čtyři procentní body, že vám vyskočí inflace? Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- Samozřejmě to zvýší inflaci. My bychom to zpracovali v tom našem analytickém aparátu, ale ta zkušenost zemí, které udělaly tento manévr, je to Slovensko, v poslední řadě například Německo od ledna tohoto roku ukazuje, že většinou ten průsak do inflace je nižší, než se očekává. Čili tady by se to vlastně týkalo té skupiny zboží, která je v té pětiprocentní sazbě, která by zůstala v té snížené sazbě, tam by se to zvýšilo o ty čtyři procentní body, nějaký vliv na inflaci by to mělo, ale zřejmě by to nebylo úplně revoluční z hlediska reakce měnové politiky na takovéto na daňové změny většinou měnová politika reaguje tak, že se snaží zabránit tomu, aby to spustilo nějakou inflační spirálu, spíš spirálku, čili to znamená, aby ty efekty toho druhého řádu byly menší, ale jinak k určitému navýšení inflace by tam došlo a uvědomme si ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Máte nějaký první hrubý propočet? Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- Zatím nemáme, protože to se nedá určitě počítat, protože nevíme, jak by dopadl ten podíl zboží, který by byl tam, který by se eventuelně přesunul do té základní sazby, ale nemyslím si, že by to byla nějaká revoluce. Uvědomme si, inflace je teďka někde mezi jedním a dvěma procenty. Čili inflace teďka zrovna není ten největší problém české ekonomiky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A není zapotřebí se bát, řekněme, snížené sazby, tedy zvýšení té snížené sazby z pěti na devíti procent, není zapotřebí se obávat, že by došlo k nějakému rozkolísání inflace a mohlo by vám to znepříjemnit práci v inflačním cíli. Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- Je to naše práce, abychom na to reagovali, ale tu fiskální situaci je třeba nějakým způsobem řešit a já jsem neviděl žádný návrh, který by to uměl vyřešit, aniž by se hnulo prstem, aniž by se něco udělalo. Prostě ta situace je jednoduchá. Deficit je vysoký, to znamená, musí se dílem zvýšit příjmy a dílem snížit výdaje a ukazuje se, že to snižování výdajů minimálně ta ochota jakýchkoli politiků, teďko mluvím o kterékoliv administrativě, kterou tady za posledních mnoho let pamatuju, tak vždycky byly ochotny zvyšovat výdaje, čili to znamená, bez toho navýšení příjmů to zřejmě nepůjde. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane docente Dědku, pro vás to také není, řekněme, zásadní riziko, které by mohlo rozkolísat. Oldřich DĚDEK, vedoucí katedry makroekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------- Z pohledu maastrichtských kritérií určitě ne, protože to rozhodné období, pokud bychom vyšli, dejme tomu, z toho roku 2012, tak ta inflace se začne počítat v tom období někdy před dvěma lety a do té doby tyto změny jednorázově vypadnou z inflace, ty se vytratí, zde bych jenom upozornil na jinou věc, že bude zapotřebí, aby vláda také si naplánovala, že jo, tyto administrativní změny a aby jí právě nevpadly do toho období, které bude relevantní v případě pro měření té inflace. To by bylo nešťastné a to zřejmě zase ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, čím dříve, tím lépe a neoddalovat to ... Oldřich DĚDEK, vedoucí katedry makroekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------- Přesně tak. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- ... protože jinak to může způsobit zásadní problémy. Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- Já bych možná dodal jednu věc. Ono se opravdu velmi často to podle mě zneužívá k nějakým hrozbám pro sociálně slabé skupiny, velmi často se říkají jako ty hesla jako rohlíky si zdražit nenecháme, ale uvědomme si, že ten rohlík, který stojí dvě koruny, tak u něho to hypotetické zvýšení by bylo o čtyři pět procent, tak se pohybuje v řádu desetihaléře. A teďka uvědomme si, když chodíme do našeho obchodu, jak tam ty ceny kolísají, podle situace na trhu nabídky a poptávky, čili já mám pocit jako, že je to hodně levné tady říct, že to zdraží rohlíky, a proto je to nepřijatelné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Děkuji dalším dvěma hostům dnešních Otázek, kterými byli viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, děkuji a někdy příště na shledanou. Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky -------------------- Na shledanou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A děkuji i vedoucímu katedry makroekonomie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a také novému koordinátorovi národnímu koordinátorovi pro přijetí eura Oldřichu Dědkovi. I vám děkuji, že jste přijal mé pozvání. Díky a na shledanou. Oldřich DĚDEK, vedoucí katedry makroekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------- Taky děkuji, na shledanou.