Ústava ČR a její změny Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky; Jiří PEHE, politolog Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ti, kteří strávili část svého, ať už osobního či pracovního života po boku Václava Havla, se shodují, že Václav Havel patří k nejvýznamnějším postavám dneška. Například politolog Jiří Pehe, který od druhé poloviny devadesátých let působil jako ředitel politického odboru prezidentské kanceláře, zažil nejen éru vážných zdravotních potíží někdejšího prezidenta Václava Havla, ale i vládní krizi v roce devadesát sedm. Jiří PEHE, politolog -------------------- Václav Havel tehdy na konci roku devadesát sed vymyslel onu, řekněme, mimoústavní proceduru, kdy vlastně místo toho, aby přímo jmenoval dalšího předsedu vlády, tak se rozhodl, že toho předsedu vlády bude hledat s pomocí takového mechanismu, kdy byla určitá jakoby neoficiální doba, ve které prostě měl ten člověk, v té době to byl Josef Lux, přinést Václavu Havlovi návrhy na to, jak tu vládu sestavit a tím se vlastně do českého ústavního systému dostal prvek, který je tam dodnes a který vymyslel Václav Havel. Těžko ho za to kritizovat. Ta věc si ústavu nějakým způsobem nenabourává, nicméně pokud se používá příliš a pokud se používá v příliš dlouhém časovém rozmezí, jako například to vidíme v současnosti, tak to může přinášet určité problémy. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Institut pověření vyjednáváním používal i nástupce Václava Havla ve funkci prezidenta, tedy Václav Klaus. Když se s odstupem času podíváte na tento institut, který Jiří Pehe označuje jako mimoústavní, použil byste ho znova a je podle vás tento institut na místě? Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky -------------------- Já mám dojem, že ta ústava především a hlavně počítá se slušnými lidmi a předpokládá je. To znamená, že nebudou tak či onak využívány nebo zneužívány určité možnosti, které dává nebo mezery, které obsahuje. Toto bylo, já myslím, zcela legitimní, protože podal předseda vlády a s ním celá vláda samozřejmě podali demisi, já jsem v téže minutě svolal schůzku předsedů tehdy koaličních stran, radili jsme se, co dál, všichni se shodovali v tom, že mají být předčasné volby, tak jsem požádal předsedu druhé nejvyšší koaliční strany, jestli by neprozkoumal možnosti, jak sestavit jakousi přechodnou, jak se dnes říká, překlenovací vládu do těch voleb. Byl to pan Lux. Měl na to asi tři dny, maximálně týden. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A co možná námitka, že když se pak podíváte na to, že onen institut, když je využit například v politické komplikované situaci, jaká byla v České republice po červnových parlamentních volbách, kdy došlo k sto na sto, pravo-levému rozdělení Poslanecké sněmovny, že Česká republika čeká tři týdny na to, než je někdo oficiálně jmenován prezidentem a že jste to vnesl do toho ústavního pořádku vy? Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky -------------------- Já myslím, že to je právě příklad toho, že se předpokládá, a to do žádné ústavy nelze kompletně nějak zakotvit a způsobit, aby se lidé chovali odpovědně, slušně. Samozřejmě, že je logické, aby ten čas na to hledání ministerského předsedy byl co nejkratší, že, ten, jak jsem řekl, Josef Lux na to měl opravdu dva tři dny. Já si myslím, že by neměl být ten čas delší, ale to je věc citu, instinktu, o tom ústava nic neříká. Zdá se mi, že v tom současném případě to bylo nesmyslně dlouho, než byl jmenován pan Topolánek premiérem. To se mělo stát tři dny nebo pět dní po volbách. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Při pohledu na éru Václava Havla jako prezidenta nechce bývalý politolog a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky používat slovo dluhy, i když ... Jiří PEHE, politolog -------------------- Myslím si, že možná mohl v té době, kdy byl prezident, rozpoutat intenzivnější diskusi o například změnách ústavy tak, aby ta ústava byla doladěna, aby nám nepůsobila problémy, které působí dnes. Mohl samozřejmě například se zapojit více do diskusí o možné úpravě volebního zákona, mohl tedy přinášet více námětů, ale na druhé straně je třeba si uvědomit, že zejména v tom posledním období on byl skutečně politickými stranami, těmi největšími, odsunut tak trochu za tu postranní čáru na tom pomyslném hřišti, protože ony nesly velmi těžce, že Václav Havel by se měl míchat jakýmkoli způsobem do politického života. Takže ono mu tam nezbývalo ani moc prostoru, a to on si velice dobře uvědomoval. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- V knize svých vzpomínek, prosím stručně, Václav Havel píše, jak dával připomínky při vzniku Ústavy České republiky, která se rodila ve spěchu při rozpadu československé federace v roce 1992. Jsou možné úpravy Ústavy České republiky jedním z dluhů, který vy s odstupem času vidíte za svou prezidentskou érou? Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky -------------------- Já bych v tom neviděl přímo dluh. Já jsem se vždycky velmi angažoval v těch ústavních věcech. Já jsem dokonce sepsal tedy za pomoci Pavla Rychetského jako právníka a odborníka jsem sepsal federální ústavu. O tom se už dnes moc neví, a ta byla kamsi odložena. Svého času, když jsem ji navrhoval. A dost jsem se tomu věnoval, přemýšlel jsem o tom, ale i jsem ovlivňoval jakýmsi způsobem formulace té ústavy současné české, byť to bylo v době, kdy jsem nebyl prezidentem, takže to mělo takový zvláštní trošku polokonspirativní charakter. Nicméně myslím si, že za takových čtyři pět šest let, nevím, bychom měli mít ústavu novou, a to neříkám poprvé zde, to jsem řekl už mnohokrát. Já mám po těch všech zkušenostech určitou svou představu, taky není obzvlášť nová, taky už jsem o ní vícekrát mluvil, o trošku jiné struktuře těch zastupitelských sborů, o spravedlivějším způsobu volby do nich, a tak dále, a tak dále. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Rozumím-li vám správně, to znamená, vy byste nedělal dílčí změny ústavy, ale kompletně by vznikl úplně nový text ústavy. Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky -------------------- Já si myslím, že ústava má být krátká, stručná, srozumitelná, aby se to děti mohly učit ve škole a znaly to téměř nazpaměť jako v Americe. Ta dnešní ústava už má tolik ústavních dodatků a je obalena ústavními zákony různými a novelizacemi, že se v tom, těžko lze očekávat, že se v tom někdo prostě vyzná, kdo není odborník, a proto si myslím, nejen proto, ale též proto si myslím, že by měla být ústava nová. Já jsem o tom vícekrát mluvil a pakliže jsem, což mi pan Pehe vytýká, že jsem nevyvinul větší úsilí k jejímu prosazení, pak to bylo proto, že ačkoli mi celý život předhazují, že jsem snílek a utopista, tak přece jen do té míry jsem realistický člověk, že jsem věděl, že to nemá žádnou cenu, že by to nikdo nepřijal, a tak. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se podíváte na dílčí změny ústavy, existují dílčí změny ústavy, než v případě, že by politická reprezentace České republiky přistoupila na tuto ideu, to znamená, vytvořit a mít nějaký čas na tvorbu úplně nové ústavy, která nahradí ústavu stávající. Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky -------------------- Ona by ta nová se zas až tolik nelišila od té staré, ale pár věcí by bylo pročištěno, ujasněno, trošku změněná struktura těch zastupitelských sborů, způsob volby do nich a podobně. Ale ty menší změny, samozřejmě že se mohou udělat další a může být o jednoho poslance míň a nemůže pak vzniknout takzvaná patová situace, i když ta může vzniknout podle mě vždycky. Ale bude to mít těžší, ta patová situace. Tak to je všechno možné, ale právě čím víc bude takových doplňků, dodatků, novel a samostatných ústavních zákonů, tak tím ten celý systém bude zašmodrchanější, tím méně lidí mu bude rozumět a tím paradoxně bude otvírat více prostoru k rozmanitým způsobům svého zneužití. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Zmínil jste jeden z problémů, který se vynořil po červnových volbách v roce 2006, tedy patová situace v Poslanecké sněmovně, jak ji interpretují novináři i politologové a zmínil jste stanovení lichého počtu poslanců, což je jediná změna ústavy, na které se teď aktuálně politici shodují. Jeden ze spolutvůrců české ústavy, bývalý soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl nepovažuje stanovení lichého počtu poslanců za nejdůležitější změnu ústavy. Osobně by uvítal například posílení pravomoci Senátu a k stanovení také lichého počtu poslanců říká: Vojtěch CEPL, bývalý soudce ústavního soudu -------------------- Ty návrhy už tady byly na začátku, ale protože bylo dvě stě poslanců České národní rady, a ta byla tou kotvou, na které celá transformace probíhala, tou neměnnou kotvou, ta byla taky podle mě největším neštěstím, protože poslanci už tam hlasovali většinou ve svých sobeckých zájmech, takže se nepodařilo například změnit imunity a různé jejich výhody a výhodičky, což se, povšimněte si, nepodařilo dodnes. Neustále je nám vysvětlováno, že to technicky nejde. Všimněte si tu velikou sebestřednost toho shromáždění, které dává přednost svým zájmům. A tam taky nebylo možné snížit to. Je to proto, že z hlediska srovnávacího rozhledu, země našeho typu v moderních ústavách jsou kolem těch sto padesáti, postačilo by. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se Václav Havel podívá na počet poslanců, redukoval by i on, pokud by se stanovoval lichý počet poslanců, čemuž rozumíte, uvítal byste takovou změnu, stanovení lichého počtu poslanců? Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky -------------------- Ano, samozřejmě. Ale to je opravdu změna drobná. Já mám dojem, že by se daly udělat hlubší změny. Ale neměl pan Pehe úplně pravdu v tom, že jsem se neangažoval ve věci volebního zákona. Já jsem, ač to bylo v době takzvané opoziční smlouvy a já byl tak odsunut od všeho možného, tak jsem podal podání k ústavnímu soudu, kde jsem vyhrál právě podání ve věci volebního zákona, protože se ty strany dohodly na veskrze nemravném volebním zákoně, který by navždy zakotvil jejich vedoucí roli dvou stran a já jsem tedy byl jsem v té soudní místnosti jediný neprávník a vyhrál jsem to, a na to jsem byl velmi pyšný. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se podíváte na ústavu a možnost země jíti k předčasným volbám, není toto jedna z věcí, kterou by při změnách ústavy nebo v nové ústavě bylo také lepší zakotvit lépe, precizovat, aby země mohla jít k předčasným volbám? Vidíme aktuální politickou situaci. Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky -------------------- Pravděpodobně by to šlo, dokonce, pokud vím, takový návrh v Senátu existuje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vy byste tedy uvítal takovou změnu, pád třech vlád za sebou nebo změna, řekněme, nějakého ústavního zákona není tak šťastná cesta, tak jako vlastně k tomu došlo v roce 1998, kdy se dohodla politická reprezentace na ústavním zákonu zkrácení volebního období. Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky -------------------- Je to trošku těžkopádné, ten systém, jak máme dnes, zvlášť v těch ne úplně dozrálých poměrech, kdy se může stát, že vláda nedostane důvěru, někdo bude jmenován, nebude tam, řekněmež, dlouhá pauza na hledání politických možností, někdo bude vybrán a jmenován ministerským předsedou. On má potom neomezenou dobu na sestavování vlády, než je vláda jmenovaná, aby musela dostat znovu nedůvěru, a tak dále. Což jsou zneužitelné a hlavně se to tím celý protahuje jako těsto donekonečna, vyvolává to pocit nestability, nedůvěry k politice, pochybnosti o těch politicích, vůbec já myslím, smím-li, já myslím, že není vůbec dobré, že ta od předvolební kampaně až dodnes, když se na tu politiku podíváme, tak vlastně my tam nemůžeme zpozorovat, že by se mluvilo o tom, co je nejdůležitější, o smyslu toho státu, o jeho mezinárodním postavení, o jeho mezinárodní orientaci, o politice, jakou chce dělat v Evropské unii, o způsobu, jakým chce pečovat o tu zemi svěřenou nám do dědictví našich předků. O tom se už vůbec nemluví. Zprvu se mluvilo hodně o tom, jak každá strana chce malé daně a vysoké platby, že jo, a teď už ani o tom se nemluví, což je takové tradiční téma všech politických soutěží. Dnes už se mluví jen o tom, kdo na koho co vyhrabal, že a to mi připadá velmi nedobré, protože to odcizuje tu politiku společnosti, která to sleduje spíš jako zábavnou estrádu.