Příběh o marné vzpouře, o boji s mořem i s nerovnými sociálními poměry. Hraný dokument ze života sicilských rybářů, vrcholné dílo italského neorealismu.
Scénář a režie Luchino Visconti.

Inspirován románem Giovanniho Vergy Dům u mišpule natočil v roce 1948 italský režisér Luchino Visconti drama ze života sicilských rybářů Země se chvěje.

Vypráví o rodině Valastrových, kterou stejně jako ostatní živí moře. Muži vyjíždějí na ryby, ženy čekají a starají se o domácnost. Každodenní dřinu a boj s přírodou jim ulehčují sny - o dobrém výdělku, o výhodných sňatcích, o velké, zabezpečené rodině.

Nejstarší ze synů, Ntoni, se ale jednoho dne vzepře - má dost okrádání ze strany místních obchodníků a chce se osamostatnit. Dokonce přemluví rodinu, aby zastavili dům a tak získali kapitál do začátku. Jeho vzpoura je ale osamocená. A když se k tomu ještě přidají nepříznivé živly, vše se obrací naopak v pohromu...

Ojedinělému projektu (prvnímu ze tří plánovaných) se Visconti velice věnoval - na natáčení se připravoval několik měsíců, sám napsal scénář, točil přímo na místě a pracoval pouze s neherci. Prostí rybáři, hrající ve filmu sami sebe, obohatili film svým nezaměnitelně autentickým a osobitým projevem. Díky přesně vybranému obsazení rolí obyvateli malé sicilské vesničky a jejich spolupráci na dialozích (které jsou v sicilském dialektu, pouze komentář je italsky) vzniklo sugestivní, poetické i dramatické dílo, jehož pravdivost oslovuje i po šedesáti letech od svého vzniku. Film Země se chvěje patří mezi klasická díla poválečného neorealismu.

Napište nám