2046
Zatím poslední film Kar-Wai Wonga, netrpělivě očekávaná novinka na MFF v Cannes 2005, velmi volně navazuje na jeho předchozí snímek "Stvořeni pro lásku".
Pan Čou, novinář a spisovatel, se vrací ze Singapuru zpátky do Hongkongu, do hotelu, který byl svědkem jeho posledních dějů lásky s paní Čan. Ubytuje se ve vedlejším pokoji číslo 2047 a píše román, v němž vyjíždí tajemný vlak do stanice v budoucnosti, přesněji do roku 2046. Každý, kdo do tohoto vlaku nastoupí, ví, že vlastně nejede ani tak do budoucnosti, jako do zvláštního prostoru, kde se nic nemění. Kde vše zůstává tak, jak to bylo a kde lze nalézt ztracené vzpomínky.
Vlak se zdánlivě řítí vpřed v kulisách lehce naivního sci-fi, ale pro postavy, které vstupují do děje bez chronologie a vnější logiky jakoby tento skutečný pohyb ani neexistoval. Skutečné jsou naopak jen děje, vyvolávané z jejich paměti tak, jak se kdysi v minulosti odehrály, beze změn, zato se všemi vůněmi, melodiemi a pocity.
Hlavní hrdina, pan Čou (opět Tony Leung Chiu-Wai) je stále týmž novinářem a spisovatelem jako v předchozím filmu. Zde je zároveň tím, kdo ve své fantazii vytváří iluzi onoho záhadného putování, současně je však i oním cestujícím ve futuristickém vlaku a hrdinou milostných vzpomínek s různými ženami. Partnerkami mu jsou zde snad všechny největší hvězdy současného hongkongského a čínského filmu: Gong Liová, Faye Wongová (známe z Wongova kultovního snímku Chungking Express), Ziyi Zhangová (Klan létajících dýk, Gejša, Tygr a drak...), Carina Lauová a Maggie Cheungová, Leungova fascinující partnerka ve "Stvořeni pro lásku".
2046 je film, v němž se oproti komorně sevřenému příběhu jediné dvojice ve "Stvořeni pro lásku", vyprávění rozbíhá do šíře několika vztahů, které tvoří osamělé ostrůvky prožitku v neohraničeném prostoru lidské cizoty. Podobně jako v lidské paměti zůstávají z minulosti okamžiky významné pro osobu samotnou, z důvodů ostatním lidem často nepochopitelných, plyne Wongův film jako sled výjevů vytržených z okolních souvislostí, jako náčrty ve skicáku, útržky, či pocity, dávno zapomenuté a znovu nalézané, a zase znovu opouštěné bez katarze, či rozhřešení. Wongův styl vyprávění, těsného spojení výrazových prostředků s vnitřními ději postav, tu dosáhl téměř artistní dokonalosti. Složitá struktura prostoru, času, rytmu i stylů může znejistit diváka, který nikdy žádný film Kar-Wai Wonga neviděl, stejně tak však díky režisérovu nadání zachytit nejpůsobivější detail, v němž se zrcadlí dramatický význam situace, může téhož diváka naopak nečekaně zasáhnout. V každém případě je Kar-Wai Wong díky svému nezaměnitelnému rukopisu dnes jedním z nejvýznačnějších režisérů současné kinematografie.
Film 2046 získal řadu mezinárodních ocenění, kromě jiných Evropskou Cenu časopisu Screen Interantional pro Kar-Wai Wonga, ceny pro herce Tonyho Leunga a Ziyi Zhangovou (Hongkongskou filmovou cenu - Hong Kong Film Award, Cenu hongkongských filmových kritiků ), Ceny za kameru pro Wongova dvorního kameramana Christophera Doyla, tentokrát zároveň s dvěma dalšími kolegy, Yiu-Fai Laiem a Pung-Leung Kwanem (Americká Cena národní společnosti filmových kritiků - NSFC Award a Kruhu newyorských filmových kritiků - NYFCC Award, zároveň s Cenou za Nejlepší zahraniční film roku 2005) a ceny za hudbu pro Peera Rabena a Shigerua Umebayashiho (Hong Kong Film Award a Golden Horse Award.)