Pořady

režisér

Vladimír Slavínský

narozen 26. září 1890
zemřel 16. srpna 1949

Narodil se v Dolní Štěpánici u Jičína v rodině pláteníka. Když otci pomáhal tkát kanafas, vébu či štrůzok, snil o jiné budoucnosti. A šel za ní. V sedmnácti letech byl přijat do kočovné společnosti jako milovník. Ve dvaadvaceti se dostal k filmu. V příštích dvaceti letech se z Vladimíra Slavínského stal obchodně nejúspěšnější režisér českého filmu. Byl filmem doslova posedlý. Působil jako herec, režisér i scenárista. Psát scénáře mu nedělalo problém, už ve dvaceti letech napsal první divadelní hru „Láska je utrpení“.

Dlouho se marně snažil prosadit u zavedených společností, a tak vše vsadil na jednu kartu. Po převratu v roce 1918 založil společně s Aloisem Jalovcem společnost POJA film. Stal se z něj přeborník na sladkobolné příběhy z červené knihovny. Za protektorátu Böhmen und Mähren však ukázal, co v něm dříme. Natočil vlastenectvím překypující film o životě kapelníka a muzikanta Františka Kmocha. Diváci jeho snahu pochopili. Každé představení vyvolávalo bouři potlesku i slzy dojetí.

Po válce se ten muž snažil navázat na předchozí úspěchy. Ale byla už jiná doba. O jeho filmy nebyl zájem a on měl pocit, že ho jeho publikum zradilo. Ještě se snažil přizpůsobit a natočit budovatelské drama DS-70 nevyjíždí. Už je nedokončil. 16. srpna 1949 ho jeho manželka našla v pracovně mrtvého. Bylo mu devětapadesát let.

Pořady ve videoarchivu

Všechny