Pořady

herec

Rudolf Hrušínský

narozen 17. října 1920
zemřel 13. dubna 1994

Legendární umělec a představitel mnoha nezapomenutelných rolí, filmových i divadelních, Rudolf Hrušínský starší. Narodil se do rodiny s pevnými uměleckými kořeny, s trochou nadsázky se dá dokonce tvrdit, že Rudolf Hrušínský byl doslova „dítětem divadla“, narodil se totiž krátce po představení za jevištěm kočovného divadelního spolku Václava Červíčka, v jehož představeních právě matka Hermína (vzdáleně příbuzná s J. K. Tylem) a otec Rudolf působili. Málokdo také ví, že nechybělo málo a místo Rudolfa Hrušínského jsme dnes obdivovali výkony Otomara Otovalského, při výběru uměleckého pseudonymu (jeho rodným příjmením je Böhm) však nakonec zvolil Hrušínský.

Herecké začátky však nebyly pro Rudolfa tak úplně podle jeho představ. V ranném dětství nejprve častokrát působil jako jakási „živá rekvizita“, častokrát pak dokonce ztvárňoval i dívčí role. Po té, co byl vyloučen z gymnázia a nedostal se na konzervatoř, paradoxně hrozilo, že se bude věnovat právnickému povolání, nakonec se však rozhodnul pokračovat v herecké pouti. První velké angažmá si odbyl pod otcovým vedení v divadle Akropolis, ze které jeho další kroky směrovaly do Uranie, posléze pak do avantgardního divadla D 38 E. F. Buriana. Během posledního jmenovaného působení dokonale vypiloval svůj slovní přednes a precizní intonaci, díky čemuž si dodnes pamatujeme jeho osobité a charakterně přesné postavy. Od roku 1962 byl členem Národního divadla.

Krom prken, co znamenají svět, exceloval Rudolf Hrušínský st. i coby filmový a televizní herec. Do svých pětadvaceti účinkoval v téměř dvacítce snímků, vyzkoušel si dokonce i režii. Jednou z jeho největších předností byla takřka neomezená škála hereckých póz, které byl schopen s lehkostí sobě vlastní ztvárnit. Nejprve to byly role komediální i lehkomyslné – nezapomenutelný je například „jeho“ Švejk. Mimochodem, právě tato role, kvůli níž neváhal Hrušínský viditelně přibrat na váze, je příčinou jeho charakteristické zavalité postavy. Stejnou měrou však propůjčoval svou osobitost postavám vážným a složitým. Mnohými byl zároveň, pro svou zdánlivou výrazovou úspornost označován také jako „český Jean Gabin“. Již zmiňovanou preciznost v hlasovém projevu mimo jiné zužitkoval také v rozhlasovém vysílání nebo občasných dabingových aktivitách. I tak velkého herce se ovšem dotkly normalizační restrikce. Za podpis výzvy Dva tisíce slov byl, především tedy v Národním divadle, po nějakou dobu obsazován pouze do menších ne tolik výrazných rolí. I přesto je výčet jeho tvorby obdivuhodný, jen filmů má na kontě téměř devět desítek.

Co se soukromého života týče, bylo největší Rudolfovou vášní rybaření, kterému propadl i jeho nejstarší syn, jmenovec Hrušínský mladší (nar. 1946). O devět let později pak přišel na svět i druhý potomek, Jan. Oba se dodnes věnují herectví. Za zmínku jistě stojí i to, že se Rudolf Hrušínský starší po dva roky (1990–1992) aktivně podílel na porevolučním vývoji naší země, jakožto poslanec tehdejšího federálního shromáždění Československé republiky za Občanské fórum. Z politiky však odcházel zklamán a roztrpčen. Ještě předtím, v roce 1988 byl jmenován zasloužilým umělce za herecké mistrovství. Vrcholem jeho oddanosti herectví bylo to, že na natáčení televizního snímku Noc rozhodnutí pravidelně dojížděl z nemocniční hospitace.