Pořady

herečka

Lída Baarová

narozena 7. září 1914
zemřela 27. října 2000

Lída Baarová se narodila 7. září 1914 do bohaté pražské rodiny, které patřila známá firma Brouk a Babka, jako Ludmila Babková. Od deseti let brala hodiny tance a v šestnácti nastoupila na konzervatoř, odkud byla hned v sedmnácti odejita, protože natočila film, což bylo studentům zakázáno. Jednalo se o její debut Kariéra Pavla Čamrdy (1931), po jehož úspěchu si změnila příjmení. Vybrala si jméno rodinného přítele, spisovatele Jindřicha Šimona Baara.

V následujících dvou letech šla doslova z filmu do filmu. V Lamačově komedii Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932) byla partnerkou Vlasty Buriana, ve veselohrách Okénko a Madla z cihelny (1933) pro změnu Huga Haase a Antonie Nedošínské. Jako dcera Antonie Nedošínské se objevila také v divácky úspěšných veselohrách Zlatá Kateřina, Pokušení paní AntonieDokud máš maminku (1934).

V roce 1934 byla berlínskou filmovou společností UFA angažována do hlavní role filmu Barkarola (1934), kde byla partnerkou populárního herce Gustava Fröhlicha, se kterým měla několik následujících let milostný poměr. Od té doby filmovala převážně v Německu. V pravidelných intervalech se však vracela natáčet do Československa, kde byla hvězdou filmů Komediantská princezna, Švadlenka (1936) nebo Lidé na kře. Vrcholem filmového herectví Lídy Baarové je postava Hany Poláčkové ve Vávrově filmu Panenství (1937).

V roce 1938 se zkompromitovala milostným vztahem s Josephem Goebbelsem, ukončila kariéru v Německu a za dramatických okolností se vrátila do Prahy, kde se vrátila k filmování v mnohem skromnějších poměrech. Poprvé po svém návratu se českému publiku představila v hlavní roli Krškova lyrického filmu Ohnivé léto (1939). Diváckou popularitu si znovu získala jako Dívka v modrém (1940), za což získala Národní filmovou cenu. Další hlavní role si zahrála ve filmech Maskovaná milenka (1940), Za tichých nocíPaličova dcera (1941). V českém filmu naposledy vystoupila jako Tynda ve Vávrově Turbině (1941). Krátce poté jí bylo na přímý příkaz z Berlína filmování zakázáno.

V roce 1943 odjela Lída Baarová do Itálie, kde během dvou let natočila sedm filmů. V roce 1945 byla v Československu zadržena a pro své styky s Němci obviněna z velezrady. Nakonec byla osvobozena, ale v českém filmu, pokud nemluvíme o dokumentech natočených po roce 1989, si už nikdy nezahrála.
V roce 1947 se Lídě Baarové podařilo ilegálně opustit republiku. Od začátku 50. let natáčela v Itálii. Hrála také ve Felliniho Darmošlapech (1953). Ve druhé polovině 50. let hrála také v několika španělských filmech. Naposledy ve filmu vystoupila v roce 1958.

Poté Lída Baarová žila ve Vídni. Zemřela osamělá, zahořklá a zbavená svéprávnosti 27. října 2000 ve svém bytě v Salcburku.

Pořady ve videoarchivu