Poutavý dokument o odvážné přestavbě Pražského hradu, české malosti a závisti a o vzácném přátelství slovinského architekta Josipa Plečnika a prvního československého prezidenta (1996). Připravili R. Likon a P. Grzinčič

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Je jen málo architektů, kteří se tak výrazně zapsali do našich novodobých kulturních dějin Československa, jeko slovinský architekt z Ljubljaně, Josip Plečnik (Jožet Plečnik). Po návratu T. G. Masaryka v roce 1918 jako prezidenta nového Československa, se vynořila otázka, jak změnit a rekonstruovat Pražský hrad tak, aby odpovídal nejen reprezentativnímu bydlení hlavy demokratického státu, ale aby vyjadřoval svým architektonickým vzhledem i vztah k dávným tradicím naší země. T. G. Masaryk vyzval a pověřil rekonstrukcí slovinského architekta, tehdy velice mladého, ale podle doporučení renomovaných osobností talentovaného a pracovitého Josipa Plečnika. Měl v tu dobu za sebou už několik významných solitérních děl v Ljubljani a velkého úkolu přestavby Pražského hradu se chopil jako velké životní výzvy. Přestavba byla vskutku impozantní a zahrnovala celý areál Hradu včetně zahrad, nádvoří a paláců, které byly tehdy neobývané. Samozřejmě,že první návrhy „AKROPOLE“, jak ji sám Plečnik nazýval, byly tvrdě napadány soudobými osobnostmi kultury jako „zavlékání cizáckých představ“, nectění tradic atd. Jen neochvějná víra v Plečnikův talent a autorita T. G. Masaryka a jeho dcery Alice umožnila Plečnikovi jeho návrhy realizovat. Posměchy a závist pronásledovaly jeho dílo po celou dobu jeho práce. Dnes je jeho dílo považováno za největší a nejobsáhlejší projekt, který v sobě zahrnuje nejen velkorysá řešení urbanistická, ale i skvělou ukázku práce interiérů a detailní práce řemeslné, na kterou osobně dohlížel, a která je vizitkou i práce našich uměleckých řemeslníků.

Filmem se vracíme k výstavě, která proběhla na Pražském hradě v roce 1996 a mapuje nejen dílo, které zanechal v Praze, ale věnuje se i stavbám ve Slovinsku. Uvidíme unikátní archivní záběry z dopravy OBELISKU, který byl nakonec umístěn na třetím nádvoří, a hlavně to, co bylo díky velkému úsilí po roce 1989 znovu rekonstruováno po dlouhé době devastace uplynulých čtyřiceti let. Josip Plečnik, spojený s prezidentem T. G. Masarykem, který byl představitelem demokratického státu byl proto také nazýván „architektem demokracie“. Dokumentární film připravil v koprodukci se Slovinskou a Českou televizí slovinský režisér Pavel Grzinčič.

Stopáž48 minut
Rok výroby 1996
 ST 4:3
ŽánrDokument