hraje Dumky, op. 90 Antonína Dvořáka.
Kamera M. Kubala. Režie T. Šimerda.

Na klavírním triu s podtitulem Dumky začal Antonín Dvořák pracovat bezprostředně po dokončení Requiem, v listopadu 1890. Kompozice díla mu zabrala necelé tři měsíce. V průběhu práce informoval Dvořák svého přítele Göbla, že pracuje na novém díle: „Bude to veselé a smutné. Někde to bude jako zádumčivá píseň, tu zase jakoby veselý tanec, avšak ve slohu lehčím, abych tak řekl, populárnějším.“ Premiéra Dumek se konala již dva měsíce po dokončení partitury 11. dubna 1891 v Praze v rámci slavnostního večera na Dvořákovu počest – právě v té době byl totiž skladateli udělen čestný doktorát pražské univerzity. Na premiéře se Dvořák sám podílel jako klavírista. Trio vyšlo roku 1894 u berlínského nakladatelství Simrock. Dvořák v té době pobýval ve Spojených státech, takže korektury obětavě provedl skladatelův přítel Johannes Brahms.

Slovo „dumka“ je zdrobnělinou ukrajinského slova „duma“, což značí přemítání a objevuje se také v různých drobných modifikacích v jiných slovanských jazycích. Z hudebního hlediska původně označuje specifický druh ukrajinské písňové formy, pro niž je typické pomalé tempo a zamyšlený, melancholický charakter. Na rozdíl od své původní lidové podoby představuje dumka v Dvořákově pojetí hudební větu, založenou na střídání dvou silně kontrastních ploch: teskně melancholické a divoce rytmizované. Toto rozšíření původní formy o nový protikladný prvek je pro Dvořáka charakteristické.

Napište nám