Portrét čtyřnásobného olympijského vítěze ve vytrvalostním běhu, jenž se zařadil mezi legendy světové atletiky (1995). Režie M. Mináč

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Emil Zátopek byl vytrvalcem tělem a duší a ve své disciplíně asi už nenajde konkurenci.

Dokáže ještě vůbec někdo zopakovat jeho zázračný „trojboj“ z olympijský her v Helsinkách (1952), kdy získal zlaté medaile ve všech třech vytrvalostních disciplínách a ještě navíc v každé z nich ustavil nový olympijský rekord? Svět neudivovaly pouze Zátopkovy výsledky, ale také osobitý styl, jenž se zcela vymykal zaběhnutým představám o účinném stylu. Pověstné byly jeho tréninky, které absolvoval v těžkých vojenských kanadách a dokonce i s manželkou na zádech. Na světových kolbištích tak mohl zažívat pocit lehkých nohou, jenž byl nespornou výhodou před jeho soupeři. Zátopek byl díky své jedinečností skutečnou sportovní celebritou a zůstal jí i po ukončení sportovní kariéry v roce 1958. Spíše však ve světě, než u nás. Kvůli sympatiím s reformním křídlem komunistické strany a kritika sovětské okupace měly být jeho zásluhy zapomenuty. Normalizační moc jej odvolala ze všech důležitých pozic a Emil Zátopek nakonec pracoval v těžkých podmínkách na průzkumných vrtech a hloubení studní. Rehabilitace se dočkal až po nástupu Václava Havla v roce 1990. Zemřel po dlouhé nemoci v roce 2000 ve věku 78 let.

Stopáž14 minut
Rok výroby 1995
 ST 4:3
ŽánrDokument