Eduard Cupák, Jana Hlaváčová a Taťjana Medvecká v příběhu o vztahu rodičů a dětí. Podle stejnojmenného románu napsal Roman Ráž (1994). Dále hrají: J. Schmitzer, A. Molčík, S. Zindulka, B. Navrátil, V. Vydra, V. Zinková, O. Brousek ml., J. Teplý a další. Kamera V. Opletal. Režie J. Henke
00:00:45Prosím.
00:00:50Děkuji, na shledanou.
00:01:38Chceš se znovu strhat? Počkej!
00:01:56Takový ušák si u vás jednou objednám.
00:02:00Objednej ho pro tátu.
00:02:02Z toho by se mu koukalo na televizi!
00:02:07Tak jo.
00:02:35-Pomalu! -Au!
-Pozor!
00:02:38Hlavně pozor na prsty, jinak vám už žádný zub nespravím.
00:02:45Tady?
00:02:52Vyjímá se tu přímo královsky. Vyzkoušejte si ho.
00:03:04Pohodlné.
00:03:08Báječné posezení.
00:03:11Má dobře vázaná pera. A kvalitní materiál.
00:03:16Ten jen tak neprosedíte, ten vám vydrží roky.
00:03:22Uděláte mi ještě dva takové ušáky.
00:03:26Udělám, ale až po narcisech. Ty jsou pro mne důležitější.
00:03:33Za ty prý jste si vydělal na ten svůj hrad.
00:03:39Hrad máte vy. A pěkný.
00:03:42Ale nepraktický, radši bych dva byty.
00:03:46Ty já mám. Jeden dole, druhý nahoře, pro dceru.
00:03:51Celý dům jsem postavil pro ni. Těmahle rukama a z ničeho.
00:03:58A teď má něco krásného, co jí všichni závidí.
00:04:28KLEPE.
00:04:32Proč troubíš? Já ten tvůj trakař přece slyším.
00:04:38Něco bych potřeboval, Broňo. Jako vždycky, vždyť víš.
00:04:44Další dvě kostry. Myslíš, že by Lojzík mohl?
00:04:48Jestli ještě zaprší, nemusím zalévat.
00:04:52Zaprší. Tak co? Promluvím s Lojzíkem.
00:04:57Nač ty ještě potřebuješ prachy?
00:05:01Tebe to žere? Závidíš?
00:05:04Na tvém místě bych spíš koukal po holce.
00:05:09-Co tím myslíš?
-Jen to, co říkám.
00:05:13Holka je dospělá, může si dělat, co chce.
00:05:18Tahá se s kým nemá. Dělá ostudu sobě i tobě.
00:05:32Elegán! Podívej, jak se nese!
00:05:50-Po kolika jsou?
-5 korun kus.
00:05:56Nádherná kytička za 25.
00:05:59Nebo větší, 7 kousků, se slevou. Za rovných 30.
00:06:05-Máte krásnou vestu.
-To mi ještě pletla nebožka žena.
00:06:11-Vaší paní by se jistě líbily.
-Tak za těch 30.
00:06:30Přiletíš jako blázen o půl hodiny později, vyplašíš zákazníky.
00:06:37Krčíš se, přešlapuješ.
00:06:40-Proč se pořád tak krčíš?
-Byla mi zima.
00:06:44-Protože se pořádně neoblečeš.
-Nebyl čas.
00:06:49Honíš všechno na poslední chvíli.
00:06:52Je práce, že nevíme, kam dřív, a ty do toho šílíš s křeslem.
00:06:59Od zítřka ti zas pomáhám.
00:07:02Jestli přijdou kroupy, je po narcisech.
00:07:08Marie prý někoho má.
00:07:12Moc dobré je to. Pochutnal jsem si. Hned je mi tepleji.
00:07:20Padá ti to. Jsi nějak roztržitá.
00:07:24-Promiň.
-Moc spěcháš.
00:07:29-Chystáš se někam?
-Za Jitkou.
00:07:35-To už má zas noční?
-Jo.
00:07:41To je hezké, že se o toho jejího Péťu tak staráš.
00:07:46Co by dělala, kdyby tě neměla?
00:07:50Nemohla by sloužit noční. Musela by dělat na středisku.
00:07:56Co kdybych tě k Jitce zavezl? Zmokneš.
00:08:00Mám deštník. Tak zítra odpoledne.
00:08:05Je jí 34, a musí se vymlouvat jako školačka.
00:08:10-Měla jsem se jí zeptat přímo.
-Poví nám to sama, až bude chtít.
00:08:17Nepoví.
00:08:20Zítra zajdeš do závodu a zjistíš, co se děje.
00:08:25Špehovat ji nebudu.
00:08:30Po tom všem, co se tehdy stalo.
00:08:42Jitka Zouharová žádnou noční nemá.
00:09:05Udělám ty kostry hned čtyři, ať máte zásobu.
00:09:10Výborně! A máš ode mne na rok pokoj.
00:09:14To říkáte pořád. A pořád jich není dost.
00:09:19Můžu za to, že se líbí?
00:09:25Páni! Palisandr!
00:09:29-To jsi ještě neviděl, co?
-Viděl.
00:09:33Když jsem tu ještě mistroval, dělali jsme z něj několik knihoven.
00:09:40Ale takhle vybarvený palisandr ještě nikdo z nás neviděl.
00:09:47Až se ta krása vyleští, zazáří jako tygří kůže.
00:09:52Závidím tomu, kdo to bude dělat.
00:09:56Ono se z toho dá snad složit obraz.
00:10:00Budou z toho tyhle stěny. Paráda!
00:10:03To je pro Finsko.
00:10:09Nechceš pár kousků té dýhy?
00:10:14Jednou tu jeden vzal právě takové dýhy a jak dopadl!
00:10:20-Moment! Co si o mně myslíš?
-Ale já jen, že už to pro mě není.
00:10:27Ale přijdu se podívat, až to bude hotové.
00:10:32Ty už jen kšeftuješ.
00:10:34A když máš něco pořádného udělat pro dceru, tak se bojíš.
00:10:40Počkej! Povídal jsi mi, kdoví, co vyvádí.
00:10:45Takže by po tom všem ještě zasloužila palisandr?
00:10:52Zbláznila se, no. To se stává.
00:10:56Když chytne stará stodola...
00:11:01Stejně ho odtud jednou vyrazím. A budeš mít pokoj.
00:11:07Co? On dělá tady?
00:11:10Tak mluvil jsi s ním? Kvůli tomu jsi tam přece šel.
00:11:16Šel jsem zjistit, co je to zač.
00:11:20-Přišel bůhví odkud.
-Cizí?
00:11:23Pomáhá u lisu, docela slušný.
00:11:27-Ženatý?
-Myslím, že rozvedený.
00:11:30Rozvedený? A snad i pije?
00:11:33Dá si pivo jako každý. Třeba jako já.
00:11:37Jestli pije jako ty, tak to je tedy pěkný malér.
00:11:42Ale jdi! Když mi vzali půlku plic,
00:11:46nebo když jsem se strhnul na tomhle baráku, to byly maléry!
00:11:53A když jsi tehdy nachytal Marii s tím klukem v narcisech.
00:11:59-To jsem vyřešil hned.
-A jak to chceš vyřešit teď?
00:12:05Nijak. Podruhé proti Marii nepůjdu.
00:12:19Už je toho na nás moc. Letos s narcisy končíme.
00:12:24To už jsem slyšel loni.
00:12:26Ale člověk si má přiznat, že už nemůže.
00:12:31Ano. Až nám dojdou síly.
00:12:34Ty si nikdy nepřiznáš, že už na něco nestačíš.
00:12:39-Už to máte?
-Máme.
00:12:41Stejně jich plno přivezeme zpátky.
00:12:45Co tě nemá, zítra bude dobrý den.
00:12:49Ještě pár přinesu, aby nám náhodou zítra nechyběly.
00:12:58Jsme třetí v řadě. Trojka je šťastné číslo.
00:13:03V pohádkách je taky všechno do třetice.
00:13:07-Nemám dát dva kbelíky?
-Kdepak!
00:13:11Dva by se tloukly.
00:13:13Osamocený přeplněný kbelík nadělá nejvíc parády.
00:13:18Všechno záleží na detailech. Proto taky máme bílý ubrus.
00:13:25Bílá září a přitahuje, vypadá čistě a vkusně.
00:13:30Každá jiná barva na ní vynikne.
00:13:36A nezapomeň každou kytičku dát daleko od sebe.
00:13:42Pěkně zvednout, aby ji zákazník viděl z podhledu.
00:13:47-Nejlíp přímo...
-Proti nebi, já vím.
00:13:51Už toho nech, kazateli.
00:13:54Běž si na ten guláš, pak mě vystřídáš.
00:14:01To je potřetí, cos mi dal kytičku.
00:14:05A viděla jsi? Ještě jsme je mohli prodat.
00:14:11-To byl den!
-Nikdy už to nebude tak pěkné.
00:14:18Mám takový divný pocit. Jako by se mělo něco stát.
00:14:25Nesmysl!
00:14:32-Kdo je to?
-To nevím.
00:14:35-Byl u nás.
-To se ti jen zdálo.
00:14:39Vyšel od nás! Jeď za ním, prohlédnu si ho!
00:14:43Ty máš nápady!
00:14:45Ty se bojíš! Ty nechceš vědět, kdo to je.
00:14:50Dej pokoj. Jsem rád, že jsme měli dobrý den a že jsme už doma.
00:14:57Teď si dám lok slivovice, pivečko a večeři.
00:15:02Stejně se to dovím.
00:15:13Tak co, jak jste dopadli?
00:15:16Kdo to byl?
00:15:17Zbyla jen tahle jediná.
00:15:20Tak kdo to byl? Viděli jsme ho odcházet.
00:15:24-Mohli jste se ho zeptat.
-Ptám se tebe.
00:15:36Dokonce tu i kouřil!
00:15:39Já mám hlad jako vlk!
00:15:41Můžu snad vědět, kdo byl v našem bytě?
00:15:46Tak třeba Ota. Jmenuje se třeba Ota. Stačí?
00:15:51-Ne!
-To je mi líto.
00:15:55Že se s někým scházíš, to je tvoje věc.
00:16:00-To tedy ano.
-Ale ty ho taháš domů!
00:16:04-Kdybys bydlela ve svém...
-Dům je stejně náš jako její!
00:16:10No právě.
00:16:12Dovím se, s kým se to scházíš za našimi zády?
00:16:17-Proč se mě ptáte, když to víte?
-Já nic nevím.
00:16:23Ale on to ví. Tak jí řekni, kdo to je.
00:16:28Máš ho ráda?
00:16:30Jestli ano, tak ho pozvi, až budeme doma.
00:16:35Budou se tě vyptávat.
00:16:37Nevím, co je napadne, třeba tě začnou přemlouvat.
00:16:42Když jsi přišel, všichni tě pomlouvali, mně jediné to nevadilo.
00:16:50Mně je úplně jedno, co jsi dělal a co děláš.
00:16:57Prosím tě, nechoď k nám radši. Já se bojím, že to špatně dopadne.
00:17:05Co když jsem zvědavý?
00:17:08Tuhle slivovici jste už asi ochutnal.
00:17:14Jo, je dobrá. Můžu kouřit?
00:17:18Jistě.
00:17:25A co vy vlastně děláte? Vy nejste truhlář?
00:17:30Všecko možné. Ale nejradši bych nedělal nic.
00:17:35Je to otrava.
00:17:37Když to jednou sklouzne na tu špatnou stranu, už se nechytáte.
00:17:44To snad trochu přeháníte.
00:17:47Podívejte se na mě. Dvakrát odepsaný člověk.
00:17:51Poprvé koncem války a pak, když mě s tuberou zavřeli do špitálu.
00:17:59Ale já se vrátil do dílny a dotáhl jsem to až na mistra.
00:18:06A ještě jsem vychoval holku a postavil pro ni dům.
00:18:11Člověk se musí umět s tou smůlou poprat.
00:18:18Bábovka se mi zdrcla, to se mi v životě nestalo.
00:18:28Teď si řeknete - ani bábovku neumí. Ale mně se to vážně ještě nestalo.
00:18:36-Na tom přece nezáleží.
-Tak už si sedni.
00:18:40Ať si můžeme konečně popovídat.
00:18:54Tak já to nakrájím.
00:18:58Chceš?
00:19:15Jen si ten život oslaď. Se mnou ho budeš mít trpký.
00:19:23Když už jste to načal, jaké máte s naší Marií plány?
00:19:29Žádné. Jsme prostě tak trošku spolu.
00:19:34Pokud nás to nepřestane bavit.
00:19:42A co potom?
00:19:47Potom půjde každý po svém.
00:19:50Až mě nebude chtít, nebudu za ním chodit.
00:19:54-A když se vdáš?
-Nechce mě.
00:20:02No tak jim to řekni. Chceš mě?
00:20:06Pro manželství jsem nepoužitelný.
00:20:11-Ale proč s ní tedy chodíte?
-Líbí se mi.
00:20:18Ale měl byste brát ohled i na nás. My jsme slušná rodina.
00:20:34To je snad její věc? Myslím, že bych měl jít.
00:20:40Počkejte!
00:20:43Snad bychom se měli na něčem dohodnout?
00:20:48Nám na Marii moc záleží. Je to naše jediná dcera.
00:20:54Vám záleží jen na pověsti. Nenecháte mě žít, jak bych chtěla.
00:21:01Jak bys chtěla žít? Nikdy jsi to nevěděla.
00:21:05-Ani teď to nevím.
-A co tedy chceš?
00:21:09Táto, tys mi vždycky říkal, že pro mě uděláš všecko na světě.
00:21:16Prosím tě, proč mi teď nedáš pokoj?
00:21:26Ty chceš mít pokoj od táty,
00:21:29který neudělal nic, co by nebylo pro tebe?
00:21:33Asi jste dělal víc, než o co stála.
00:21:37Náš tatínek se pro Marii sedřel!
00:21:41Ota mi dává víc než vy dva dohromady.
00:21:45Nic ti nedá, protože nic nemá! Ani zájem nemá!
00:21:50Tak si vyber, buď on, nebo my!
00:21:54Klídek. Správně jste to řekl, otče. My teď půjdeme. A není co řešit.
00:22:32Jdu radši dřív, dnes tu bude nával.
00:22:35Jen si vyberte, paní doktorko.
00:22:39Vezmu si tyhle. Kolik stojí?
00:22:43Ale jděte! Copak jsme se k vám s Marií málo naběhaly?
00:22:50Hlavně že to bylo k něčemu dobré. Teď už má po neuróze, viďte?
00:22:56Jak to vlastně snáší? A co vy, těšíte se?
00:23:03Ona Marie totiž nebydlí s námi. Odstěhovala se.
00:23:08Proto jsme taky u vás tak dlouho nebyly.
00:23:14Ona se vdala?
00:23:23-Čeká s ním děcko!
-Co to povídáš?
00:23:33Udělej něco.
00:24:05-Pozor, vysypeš to!
-Ježíši!
00:24:09Proč si nevezmeš lepší tašku?
00:24:12-Utrhlo se mi ucho, no.
-Dej to sem!
00:24:16No, s tím už nic nenaděláš. Pomůžu ti s tím.
00:24:21Na tebe je toho teď moc.
00:24:26-Tahám těžší věci.
-S tím se nechlub.
00:24:30Dej mi to ucho! Kdy to čekáš?
00:24:34-Na jaře.
-To je dobrý čas.
00:24:37Doprovodím tě. Kde vlastně bydlíš?
00:24:41Tamhle.
00:24:48Dál už tě nevezmu. To není nic pro tebe.
00:24:53Mluvili jsme o tobě s tátou. Je mu líto, co se stalo.
00:24:59Ani nevíš, jak se trápí.
00:25:03-A co tvůj muž?
-Není to můj muž.
00:25:08Čekáš jeho dítě! Dítě potřebuje tátu!
00:25:12Spousta dětí žádného tátu nemá.
00:25:16Když sis to malé nechala, jistě jste si řekli, co bude dál.
00:25:23To dítě je moje záležitost. Musím jít.
00:25:27Vrať se domů!
00:25:31Aspoň to šestinedělí bys u nás mohla přečkat.
00:25:37-Táta už ti dávno odpustil.
-Já jsem mu neodpustila.
00:25:42To mu vyřiď. Řekni mu, že sama se domů nevrátím.
00:25:48Jak sama?
00:25:50Ty bys chtěla s ním?
00:26:02Já ano. Ale on by to asi nechtěl.
00:26:18Pro tenhle měsíc jsem vyřízený. Právě jsem prochlastal kapesné.
00:26:26Teď už dostanu akorát od Aničky po hubě.
00:26:31Anička je spravedlivá ženská. Od ní si to musíš nechat líbit.
00:26:38Co musím? Já pořád něco musím! Co musíte vy?
00:26:45Musím ti ráno zkontrolovat příchod.
00:26:49A co ten... Ota? Taky mu kontroluješ příchod?
00:26:55-Tobě se chce o něm mluvit?
-Proč ne?
00:26:59A my se báli o něm začít.
00:27:02Jednou jsem mu ukázal dveře a tím to končí.
00:27:07Ukázal jsi dveře i své dceři a to tě od té doby žere.
00:27:13Proč s ním nezatočíte?
00:27:15Aspoň kvůli tomu pití. Pije přece, ne?
00:27:20Chlastá.
00:27:23Večer si dává do trumpety. Ale pozdě přijde jen občas.
00:27:29Píšu mu absence. Tak si vybírá dopředu dovolenou.
00:27:34Takového chlapa bych v dílně nevystál.
00:27:38Buď rád, že ti zeťáčka chráním.
00:27:42Můj zeť to není a nikdy nebude!
00:27:45Neblázněte, on za to nestojí!
00:27:48Neuhlídal si holku, a já se mám za něj mstít!.
00:27:54Broňo!
00:27:57Když jsem odcházel z fabriky, navrhnul jsem tě za svého nástupce.
00:28:04Ne, že bych tě měl tak rád, to ne!
00:28:08Ale protože rozumíš dřevu jako málokdo.
00:28:13A ve všem máš systém. Tak to dokaž. A vyraz toho lumpa.
00:28:19Přece nechcete mít holku s nemanželským děckem?
00:28:25Chci!
00:28:28Jo.
00:28:31Už nikdy od vás nebudu chtít žádnou kostru na ušák.
00:28:37Teď děláš ramena. A palisandru ses bál.
00:28:45Koukej, i ten palisandr si od tebe vezmu.
00:28:50-Udělám ti pokojovou stěnu.
-Já mám nábytku dost.
00:28:56Pro kluka, pro holku, budou ti do smrti vděční.
00:29:04Tak aby to vyšlo.
00:29:09Nemysli, že sýkorky pijí málo. Já mám moc rád sýkorky.
00:29:20A taky ty... střízlíky mám moc rád.
00:29:30Moje žena mi dá. Já už nic nevydržím.
00:29:39-Tolik vodek jsi nikdy nevydržel.
-Protože ten Broňa může pít věčně.
00:29:52-Věčně ne.
-Ale dlouho.
00:29:57Dlouho ano.
00:30:00-Ale jak to?
-To víš, je to strašně otrlý chlap.
00:30:09Takový vydrží.
00:30:11Já náhodou taky vydržím. Všechno na světě.
00:30:17Já jsem už mohl být mrtvý. A jsem tady. Já vydržím všecko.
00:30:24Řekni co mám vydržet, já to vydržím.
00:30:29-Nevydržíš... -Vydržím.
-...vypít šest vodek.
00:30:36Protože vypít šest vodek je pitomina, ne?
00:30:50Marie si měla vzít toho tvého Rudlu.
00:30:55-To měla.
-Měl jsem ji přinutit.
00:31:03To jsi měl.
00:31:07Bylo by nám teď dobře.
00:31:16Já to zničím!
00:31:27Kam se ženete? Nemůžete dát pozor?
00:31:31Neublížili vám? Musíte být na sebe opatrnější.
00:32:23Vypadá strašně.
00:32:31Mluvil jsi s ní?
00:32:40Co bych jí asi tak řekl?
00:32:55Ona s ním chce zůstat.
00:32:58Prý s tím chlapem vysedává celé večery v hospodě.
00:33:03Má dluhy.
00:33:06A co je nejhoršího, v tom jejím stavu kouří a pije.
00:34:07KLEPE.
00:34:17-Co chceš?
-Pusť mě dál.
00:34:20-Nepustím.
-Pusť mě, něco ti nesu.
00:34:24Nic nepotřebuji.
00:34:26Ale potřebuješ. Potřebuješ toho strašně moc, holčičko.
00:34:32Pusť mě, já hned zas půjdu.
00:34:36Nechci tě tady.
00:34:45Ženská v tvém stavu má všelijaké chutě.
00:34:55Nic z toho se ti nezkazí.
00:35:02-Ledničku asi nemáte, co?
-Ne.
00:35:09No to je hezké. To je moc hezké. To jsi dělala ty?
00:35:15To jsi celá ty. Ty i tady vyčaruješ kousek domova.
00:35:26Tohle je ode mne. Domácnost dnes stojí spoustu peněz.
00:35:34No a co výbavičku, máš? Kočárek, vaničku?
00:35:43-Myslíš, že umírám hlady?
-Ne, to ne.
00:35:47Ale ženská v tvém stavu se nesmí odbývat.
00:35:52Měla by ses víc šetřit.
00:35:58Holčičko moje!
00:36:00-Dík. Zrovna nemám ani korunu.
-Proč trucuješ?
00:36:06-Doma bys měla všecko!
-Neměla bych Otu.
00:36:10Neměla bych toho opilce.
00:36:13Nemusela bych ho shánět po hospodách, platit jeho dluhy.
00:36:19Nikdo ho neskřípne.
00:36:21Nikomu nezáleží na něm, na mně ani na tom malém.
00:36:26Každý se stará jen sám o sebe.
00:36:40To je v pohodě.
00:36:48Netušil jsem, že máme tak vzácnou návštěvu.
00:36:53Matka nám přinesla nějaké jídlo.
00:36:56Někdo nás musí živit, když všechno prochlastáš.
00:37:02Ale broučku! Děkujeme, milostpaní.
00:37:05Nechte si to a sedněte si, než upadnete.
00:37:10Jak můžete tak pít?
00:37:12Není vám jí líto? Vždyť čeká vaše dítě!
00:37:16Mámo, nech toho!
00:37:18Ještě jednou vás takhle uvidím a oznámím to v podniku!
00:37:24-A Marii si vezmu domů!
-Mámo, jdi domů! -Jen mě nech!
00:37:31Už jste skončila, milostpaničko?
00:37:37To jsem rád.
00:37:41Víte co?
00:37:45Sbalte si to svoje žrádýlko a vypadněte!
00:37:51A aby vám nebylo cestou smutno, vezměte tu svou krasotinku s sebou.
00:37:59Odveďte si ji do toho svého hradu. A není co řešit.
00:38:11Prosím tě, jdi pryč! Nevidíš, co děláš?
00:38:15Prosím tě, jdi!
00:38:29Moment! Něco jste tady zapomněla.
00:38:35Svou dcerunku.
00:38:37Pojď, broučku, doprovodíš svoji matičku.
00:38:42Daleko odsud. A už se nikdy nevracej.
00:38:46Oto!
00:38:47Prosím tě, Oto, uklidni se, všecko bude zase dobré.
00:39:03Ženské bláznivé! Tak si tu zůstaň! Ale mě už tady nikdy neuvidíš.
00:39:12Oto!
00:39:38Co když nás nebude chtít vidět?
00:39:48Je to všechno moje vina.
00:39:52To její trápení i ta malá Martinka v inkubátoru.
00:39:58Nesmysl.
00:40:04Když si pomyslím, že jsme ji mohli ztratit úplně.
00:40:36Ahoj.
00:40:50Odpusť mi, Marie.
00:41:07Vrátím se domů.
00:41:18Fanouši, tohle za tebe nikdo nevyřeší.
00:41:23Ty bys mohl, direktore.
00:41:26Víš, že jsem postavil holce dům.
00:41:29Plno tátů postavilo dětem dům a tolik z toho nedělají.
00:41:35Můj dům je přece něco jiného, ne? Direktore!
00:41:43Obdivuješ sám sebe, Fanouši. Narcisův dům je to. Ne narcisový.
00:41:50Žere mě, že v mé bývalé dílně kryjete toho ožralu.
00:41:56Vyrazte ho. O nic jiného tě neprosím.
00:42:00Odejde. Jinou práci tu nesežene.
00:42:04Polepšil se. Co má to děcko, je úplně jiný člověk.
00:42:09Nepije, dělá za dva. Vážně, i Brodský ho chválí.
00:42:15Když dře poctivec celý život, je to samozřejmost.
00:42:20Ale když nějaký ožrala na čas přestane pít a vyvádět,
00:42:26tak si ho každý hned považuje.
00:42:29Je to tak. Já se honil, abych udržel kvalitní řemeslo.
00:42:35A můj nástupce? Zkrouhne výrobní program, víc vydělá a bude vítěz.
00:42:43Ale vždyť tady se dělal vždycky nejdražší nábytek.
00:42:50No nic. Jsem rád, že už to mám všechno za sebou.
00:42:55Copak ty, Fanouši, ty umíš udělat krásné křeslo,
00:43:01vypěstuješ záhon květin, ty se neztratíš nikde a nikdy.
00:43:08Ale co já?
00:43:14Tak co?
00:43:25Stalo se to nejhorší, co nás mohlo potkat.
00:43:30Ten Ota se chová jako slušný člověk.
00:43:43To jsi tu malou vůbec neviděla?
00:43:46-Co jsem měla dělat?
-Máš snad právo vidět svou vnučku?
00:43:52Dokud byla v inkubátoru, tak to nešlo.
00:43:56A pak si ji vzali domů. Z Oty je prý jiný člověk.
00:44:02Tak u něho zůstane.
00:44:11-Ještě 5 korun. -To podražilo?
-Jo, všecko.
00:44:28-Nepoznáš vlastní dceru?
-Spletl mě ten kočár.
00:44:33Mám toho dost. A mohla jsem prodat spoustu jmelí.
00:44:38Musí přece s malou na procházku.
00:44:42-A my ji pak jako náhodou potkáme.
-Ty tvoje náhody.
00:44:48Jak znám Marii, tak v téhle zimě nevytáhne paty.
00:44:54Podívej se!
00:44:57Pojď sem! Poskakuješ tady!
00:45:00Co teď? Když teď vylezeme, pochopí, že tu na ni čekáme.
00:45:06Teď se schováme a za chvilku ji jako náhodou potkáme.
00:45:23Vy jste tak krásně nenápadní! To jste mě přišli špehovat?
00:45:31Ta je ale nádherná!
00:45:35Krásně vyspinkaná, viď, Martinko?
00:45:40Tak usměj se! To je tvoje babička.
00:45:44Martinko! Martinko!
00:45:51Dědo, pojď se podívat! Ta je nádherná, viď?
00:45:57A to je tvůj dědeček, Martinko.
00:46:03Marie, přijďte k nám na Boží hod na oběd.
00:46:08Všichni tři. Upeču velkou husu.
00:46:24Už aby přišli, nebo se mi ta husa vysuší.
00:46:29-A je to vhodné, s tím svetrem?
-To nejde, nedát mu nic.
00:46:35Aby si nemyslel, že si ho chceme koupit.
00:46:40Svetr je praktický. A Marie plést neumí.
00:46:44Nenaučila jsi ji to.
00:46:47Snad máme všecko, co může malá potřebovat.
00:46:51Marie toho půlku zapomene doma. Je tak roztržitá.
00:47:04Už jsou tady!
00:47:07-Kde?
-No tady!
00:47:12-Oni už jsou tady!
-Vždyť to povídám!
00:47:16Měl jsi mi o nich říct dřív, abych to stihla.
00:47:21Co chceš stihnout?
00:47:23Řekneš mi o nich, až když jsou před domem!
00:47:28Jsi k ničemu!
00:47:32-Jak vypadám?
-Dobře.
00:47:34-Ty tomu rozumíš!
-Tak se mě neptej.
00:47:38-Běž jim naproti!
-Cože?
00:47:41Říkala jsi, že se nehodí, abych na ně čekal.
00:47:46Jdi jim naproti! A dej mi tu krabici!
00:47:54No tak jdi!
00:48:18-Nepůjdou dál.
-Nepůjdou dál?
00:48:24Jsou prý jen na procházce.
00:48:32Máme se přijít podívat na Martinku.
00:48:36Vyžeň je! Ihned je vyžeň! Už nechci nikoho z nich vidět!
00:48:43Stoupne ti tlak!
00:48:45Otevři okno! Hodím jim tu husu na hlavu!
00:48:50Otevři okno! Slyšíš?
00:49:03Co jsem jim udělala?
00:49:08Čím jsem jim ublížila?
00:49:18Nemají nás rádi.
00:49:33Asi myslí, že nás nepotřebují.
00:49:42Jak ti to vlastně řekl?
00:49:46Pozdravil mě a popřál pěkné svátky.
00:49:50A dál?
00:49:52-Pozval jsem je nahoru...
-No a?
00:49:58Nechtěli.
00:50:03Vždyť jsem je pozvala. Marie mi tu návštěvu slíbila.
00:50:15Jdi se podívat na děcko. Ale nebuď tam dlouho.
00:50:21Už nechci nikoho z nich vidět.
00:50:27Ještě říkal, že tě prý urazil.
00:50:30A že se vlastně stydí, protože se k tobě choval hrubě.
00:50:43-Proč jsi to neřekl hned?
-Já nevím.
00:50:47To on se mi vlastně omluvil. To přece všechno mění, ne?
00:50:55-Marie řekla, že nemůže jít někam, odkud jsme ji vyhnali. -To ty!
00:51:02Já jí řekl, že bych rád, kdyby na to zapomněla.
00:51:07A kdyby šli dál. Že jsi upekla husu.
00:51:13Vezmi dárky a dones jim je. Dělej! Aby zatím neodešli!
00:51:22A hned se pro to všecko vrať.
00:51:26Řekni, že je mi to líto, že pláču. Že se nechci ukazovat.
00:51:38Já přinesu ještě tu husu.
00:51:41Marie!
00:51:44-Mámo! Co je?
-Kotník.
00:51:52Pozor, to bolí!
00:51:54Postavte mě.
00:51:59A podepřete, pořádně!
00:52:27Tak, na ty Vánoce!
00:52:31Ať jsou šťastné a veselé.
00:52:37Ještě jsem vám chtěl říct, kdyby vás to zajímalo,
00:52:43že po Třech králích se vezmeme.
00:52:47A není co řešit.
00:54:18Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Dvoudílný televizní film vypráví o rodinných peripetiích a vztazích rodičů a jejich dospělé dcery, jejichž názory na život, sny i plány jsou v mnohém odlišné. Otec a matka celý život pracovali, aby své jediné dceři zabezpečili pěkný domov. Vybudovali dům a doufají, že tam s nimi dcera bude bydlet. Ona už je ale ve věku, kdy ostatní mají rodiny a děti. Obává se, že promeškala nejvhodnější chvíli na manželství. Tajně se schází s mužem, který v mnohém nesplňuje její představy, ale nechce být sama. Když otěhotní a rodiče se o tom dozvědí, nastává konflikt…
