Karel Höger a Ladislav Chudík

Karel Höger a Ladislav Chudík

Podívejte se na některé ze scén natočených s Karlem Högerem

Natáčení s Karlem Högerem

Jen málokdo se v povědomí české veřejnosti usadil tak výrazným způsobem jako Karel Höger. Mimořádný herec, vybavený báječnou barvou hlasu a přesvědčivou dikcí, se stal jednou z legend českého filmu, divadla, televize a také rozhlasu, kde „uspával“ nejednu dětskou generaci svým nezaměnitelným přednesem pohádek. Tuto jeho schopnost pak využila rovněž televize pro populární večerníčky. Obloukem své životní cesty (17. 6. 1909–4. 5. 1977) a pracovní dráhy opisuje Karel Höger chmurná desetiletí českého národa od počátku protektorátu až po 70. léta tzv. „normalizace“.

První série Nemocnice na kraji města se začala natáčet v roce 1976 s Karlem Högerem v roli primáře Sovy. Na jaře 1977 však Karel Höger náhle zemřel. Na Nemocnici byl v té době udělán už velký kus práce. Jak to tenkrát prožívali a co se všechno dělo, vyprávěli protagonisté a tvůrci seriálu v dokumentu Pokračování příště:

Ivo Mathé, tehdejší vedoucí výrobního štábu

„Přetrvává jakási domněnka, několikrát jsem ji slyšel v rozhlasových i televizních rozhovorech a i v odborných článcích, že třeba z té první Nemocnice na kraji města v roce '77 byly natočeny 3 díly a potom hlavní představitel zemřel. To samozřejmě není pravda. Byly natočeny ty nejsložitější dekorace, ta nejsložitější prostředí, všechny exteriéry takřka byly hotovy, do všech tehdy 13 dílů a všechno se muselo přetáčet.“

Eliška Balzerová, představitelka Alžběty Čeňkové

„Já jsem s Karlem Högerem točila úplně poslední scénu a ta byla o tom, že mu děkuju za všechno, za to, že mi jako lékařce velmi pomohl. A já jsem vlastně tehdy ještě neměla dočteny všechny díly, takže jsem nevěděla, za co všechno mu děkuju… Tak to bylo takové krásné, až symbolické. Já mám jednu fotku s panem Högerem, kterou si uchovávám, nemá ji možná ani televizní archiv. Tehdy jsme spolu točili jednu scénu pod deštníkem, kdy on mě taky řekl něco moc hezkého, že jsem udělala tu operaci dobře, a já jsem mu byla nesmírně vděčná a takhle mi tekly slzy, protože to hrál krásně. A vím že pršelo a pan Höger řekl: „No tak si vezmeme deštník, ne? No tak bude to pod deštníkem, vždyť to nevadí.“ A byli jsme pod deštníkem. Pak, když pan Höger odešel, ten den vidím před sebou jako dnes, jsme stáli shromáždění před natáčením po chodbách opření o stěny a všichni jsme plakali.

Také se řešilo, že se práce na seriálu zastaví, protože pan Dudek nechtěl přijmout žádného náhradníka, z těch co mu nabízeli. A pak si vzpomínám, že Ivo Mathé řekl: „Proč hledáme v Česku?“ a vyslovil to jméno pana Chudíka. Takže rychle odjeli s panem režisérem do Bratislavy a přemluvili pana Chudíka k tomu, aby roli primáře Sovy vzal, protože on se bránil a říkal: „Já umím česky, básně recituju, všechno, ale to je pro mě jak v cizím jazyce, to bude hrozné. Navíc vy jste rozjetí, jste v rozjetém vlaku a já musím za vámi naskočit.“ Takže jsme mu všichni moc pomáhali – v učení češtiny, v počátku natáčení, potom už do toho vklouznul, jak do své košile. A já si vzpomínám, že jsme přijeli točit tu samou scénu, kterou jsem zmiňovala, bylo to na takovém golfovém hřišti, seděli jsme s panem Chudíkem u krbu (custod toho hřiště nám zatopil), povídali jsme si, vzpomínali jsme na pana Högera, a byl krásnej den. Vyšli jsme ven na tu scénu a ono začalo pršet. Já jsem měla pocit, že se stalo něco nad náma a proto začalo pršet. A pan Chudík řekl: „Tak já si taky vezmu deštník“, a tu scénu jsme odehráli pod deštníkem. To bylo jak zázrak. Pro mě to byla výměna těch dvou mužů, tam pod tím deštníkem, jak počasí plakalo nad panem Högerem.“

Ladislav Chudík, představitel primáře Sovy

„Je tomu už skoro 26 rokov, čo som přišiel na Kavčie hory. Bolo to období takého velkého šoku, pretože pôvodne som Sovu nemal hrať ja, ale môj velký priatel, Karel Höger. Bohužial počas nakrúcania sa musel rozlúčiť s týmto svetom, aj s touto úlohou, na ktorú sa pripravoval velmi rád…“

Josef Abrhám, představitel Arnošta Blažeje

„Taková smutná okolnost byla, kdy zemřel pan Höger. Protože jsme do toho vstoupili a už bylo docela dost natočeno. Já si pamatuju, že byl pátek, veliká bouřka, a pan Höger si stěžoval, že mu není dobře. A já jsem mu říkal: „Máte před sebou víkend, tak si odpočinete“, protože pro něj to byla velká zátež. A musím říct takovou zajímavou informaci: to mě pan Dudek říkal, že když panu Högerovi tu roli nabízel, tak pan Höger se ptal: „A myslíte, že to vydržím?” Jakoby tušil, že to nakonec nevydrží. Bylo to katastrofální, taková situace se málokrát zažije. Ale osud to pak, myslím, vyřešil šťastně a adekvátně.“

Josef Vinklář, představitel doktora Cvacha

„Rozhodovalo se velice složitě, komplikovaně o tom, kdo bude hrát primáře Sovu místo pana Högera. Jeden z herců, kteří to měli hrát, roli odmít a to velmi razantně a hned, patrně z úcty k panu Högerovi, nechtěl to po něm převzít. Pak byl druhý kandidát, kterého navrhoval tehdejší ředitel ČST a na to zase nepřistoupil v žádném případě ani Jaroslav Dietl ani Dudek. A pak je prostě napadl Ladislav Chudík.“

Hynek Bočan, režisér Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

„Nesmíte na tom druhém herci chtít, aby hrál jako ten původní. Prostě jiný herec je vlastně jiná role. Ten scénář nikdy není dokonale napsanej, v tom smyslu, že nemá to masíčko. Je to kostra, ale to maso, ta kůže a ty voči, to tam chybí a to tam dodává právě osobnost toho herce. Bezpochyby by to bylo jiný, kdyby to hrál pan Höger, ale bezpochyby to bylo báječný, když to hrál pan Chudík. A já jsem třeba rád, že jsem se s panem Chudíkem mohl sejít, to bylo úžasný, to setkání pro mě bylo velice příjemný.“